Čínská medicína propojuje všechny části našeho já, říká masérka

Brno - V březnu si připomínáme v podobě mezinárodních dnů hned několik lidských onemocnění. Slavíme den Downova syndromu, ústního zdraví, boje proti epilepsii nebo tuberkulóze, a zároveň je březen měsícem endometriózy. Všechna tato onemocnění komplikují pacientům život. Zuzana Minichová se snaží se svými holistickými masážemi o opak. Díky studiu čínské medicíny a holistickému přístupu pomáhá lidem od bolestí fyzických i mentálních. „Myslím si, že otevřená mysl může být velkým pomocníkem na cestě ke zdraví a pohodě. Měli bychom ale dávat pozornost i našemu tělu a naslouchat tomu, co chce,“ říká.

Praktikujete holistické masáže. Co si můžeme představit pod slovem holismus?

Pro mě je hlavním bodem holistického přemýšlení neuškodit a ideálně potom pomoct. Nezasahovat zbytečně do těla, nevyvolávat vedlejší účinky a zacílit postup tak, aby se dotýkal kořene problému člověka. Podle mě jde o hledání způsobů, které napomáhají k samoléčebnému procesu těla. Holismus je pro mě otevřená mysl vůči dalším směrům a vybírání si napříč metodami tak, aby byly vhodné pro konkrétní potřeby daného člověka.

Kde se ve vašich masážích objevují znaky holismu?

Snažím se s lidmi vést rozhovor a zjistit, co se v nich děje. Pro mě masáž není o předem daných postupech, které jsou zaběhnuté. Například sportovní masáž má dané hmaty, které na sebe navazují a je i specificky zakončená. Já sportovní masáž beru jako jednu z možností, kterou můžu v průběhu své praxe využít. Snažím se vybírat hmaty, které praktikujeme při studiu čínské medicíny na praxích, taky z thajské, sportovní a relaxační masáže, jednoduše ze všech směrů, do nichž jsem někdy nahlédla a připadají mi vhodné a správné pro momentální stav daného člověka.

Zuzana Minichová (21)

Zuzana Minichová studuje čínskou medicínu v Praze se zaměřením na akupunkturu. Svou schopnost vnímat tělo a napojit se na druhé se rozhodla transformovat v praxi holistických masáží. Několik měsíců působí v Brně jako Sjuzn’s Therapy, ačkoliv má velkou část klientely zároveň ve svém rodném Slovensku.

Studujete třetí rok na První škole tradiční čínské medicíny v Praze se specializací na akupunkturu. Kdy jste zjistila, že chcete takový obor studovat?

Vyrůstala jsem v dědině na Slovensku, takže pro mě bylo propojení přírody s tělem a vnímání sebe sama přirozené. Nebylo to na takové úrovni jako dnes, ale byla jsem jednou z těch, kdo přírodu obdivoval a viděl v ní potenciál. Nejvíce mě k přístupu vedla moje mamka a děda. Když jsem měla sedmnáct, objevila jsem na internetu reklamu na studium čínské medicíny v Praze. Stránku školy jsem rozklikla a možnost studia se mi zalíbila. Myslela jsem si nejdřív, že mi rodiče takovou vysokou školu nedovolí. Mým původním plánem bylo totiž stát se fyzioterapeutkou. Připravovala jsem se na přijímací zkoušky a čínskou medicínu jsem brala jako druhou možnost, které se můžu věnovat až dostuduji fyzioterapii. Když mě na lékařskou fakultu nepřijali, věděla jsem, že půjdu studovat čínskou medicínu. Rodiče můj nápad podpořili a nic lepšího se mi snad ani nemohlo stát. Studium bylo přesně to, co jsem chtěla, a mám pocit, že mi to život takhle sám zařídil.

Jak jste se tedy dostala konkrétně k masážím?

Během roku 2019 jsem prošla kurzem tejpování, a proto jsem si později koupila spontánně masírovací lehátko, abych na něm mohla pohodlně tejpovat druhé lidi. Když jsem začala se studiem v Praze, mohli jsme si během prvního roku vyzkoušet spoustu různých směrů čínské léčby od bylinek až po masáže. Tehdy jsem si uvědomila, že mě masírování hodně baví. Absolvovala jsem masérský kurz, ale pořád jsem to brala spíše jako zábavu a masírovala jen rodinu. V masírování jsem se dál plánovala zdokonalovat a trénovat ho, jakmile dokončím kurz. Začali se mi ozývat přátelé, kteří ode mě chtěli masáže. Po půl roce jsem si uvědomila, že to má velký dopad a že se chci v oblasti dál vzdělávat a věnovat se jí i profesně.

Je studium v něčem přínosné pro vaši práci?

Snažím se čínskou medicínu využívat tak, abych člověku mohla lépe pomoct. Jednak samozřejmě dotykem, ale třeba také výběrem oleje použitého k masáži. Bylinku, kterou olej obsahuje, volím tak, aby odpovídala momentálnímu problému klienta. Taky používám infračervené světlo, které přispívá k navrácení zdravotního stavu do rovnováhy. Jde o neinvazivní metodu. Infračervené záření je teplo, které potřebujeme, abychom mohli fungovat. Zároveň je to světlo, které je pro nás v životě absolutně zdrojové a má perfektní účinky.

Jak vás čínská medicína ovlivňuje v osobní rovině?

Čínská medicína mi otevřela mysl, pokud jde o fungování lidského těla. Moc se mi líbí, že propojuje všechny části našeho já, ať už fyzické, mentální nebo spirituální. Z jejího pohledu existuje spousta vrstev, pod které se dá nahlédnout. Díky tomu si uvědomuji, že lidské tělo je úžasný systém, který není tak jednoduché diagnostikovat a není tedy lehké určit mu jeden způsob řešení problému. Často ke mně například chodí lidé s bolestmi hlavy. Řešíme je masáží šíje či horních zad. Kdybych neměla ponětí o čínské medicíně, tato propojení by mě možná nenapadla. Teď mi dávají naprostý smysl.

Ve svém repertoáru máte i metodu baňkování. Jaké jsou její benefity?

Baňkování je tradiční metodou, která zlepšuje cirkulaci krve i ostatních tekutin v místě aplikace. Tím podporuje detoxikaci a správný chod organismu. Baňky, nahřívané ohněm, jsou vhodné především v zimě nebo pro lidi, kteří obecně pociťují chlad v těle. Před aplikací se baňka zahřeje ohněm, proto se v ní po přiložení na kůži vytvoří podtlak. Baňka se dostane do tkáně hlouběji, než když oblast masírují jen prsty. Dochází tak ke kvalitnějšímu prokrvení. Podtlak dá tělu impulz, že se v daném místě něco děje, a začne tam proudit více krve. S ní tam přichází živiny a kyslík, díky nimž se oblast regeneruje.

Při masážích na Slovensku využíváte bzukot včel. Jak ozdravné mohou být včely?

Včely tvoří biopole, které má spoustu pozitivních účinků. Už jen přítomnost včel v naší blízkosti může napomáhat k uvolnění, pokud z nich nemáme strach. Masáže jsem dělala ve včelím domě, ve kterém se ale včely nepohybují volně, jsou pouze slyšet z úlů, které jsou uzavřené z vnitřní strany domku. Díky tomu může člověk pociťovat vibrace a dýchat vzduch naplněný částmi mateří kašičky, pylu a medu. A tyto včelí produkty mají velké benefity pro naše tělo. Pokud je nepřijímáme potravou, je dobré je alespoň takto inhalovat a dostat je do našeho systému. Když jsem tam začínala, nebyl to úplně záměr, ale na lidi mělo prostředí dobrý dopad a častokrát po masáži ještě zůstali u úlů ležet.

Vašimi zákazníky jsou lidé různých národností, pohlaví, zájmů i věku. Je ale něco, co je spojuje?

Je zajímavé, že klienti v Brně jsou všichni velmi milí a otevření myslí. Jsou to nejčastěji tanečníci, což mi přináší další možnost sledovat jinak lidský systém. Rozhodně je spojuje i schopnost naslouchat, co by pro své tělo mohli udělat, aby jim bylo lépe. Mám pocit, že pro ně masáž není jen o fyzickém kontaktu, ale že ji vnímají jako metodu s velkým potenciálem a přesahem.

S jakými zdravotními problémy k vám klienti nejčastěji chodí?

Mám dvě skupiny lidí. První chodí se zdravotní nerovnováhou v oblasti ramen a šíje, někdy beder. Druhá skupina přichází za účelem uvolnit se z důvodů mentální nepohody. Využívají masáž k relaxaci, aby vypnuli. Častokrát slýchávám, že přichází, aby se znovu zrodili.

Musela jste někdy masáž přerušit nebo předčasně ukončit?

Stalo se mi, že jsem masáž musela ukončit po deseti minutách. Šlo o klientku, která měla složité zdravotní problémy, ale byla pod dozorem specialistů, od kterých měla povolení masáž absolvovat. Věděly jsme dopředu, že pro ni masáž představuje množství rizik. Byla jsem si vědoma, že mám v ten moment pod rukama něco vzácného a že si musím dávat opravdu pozor. Ukončily jsme masáž proto, že se klientka necítila dobře a rozbolela ji hlava. Pokračovaly jsme ale dalším hodinovým rozhovorem o čínské medicíně, protože ji téma zajímalo.

S masážemi se pojí očekávání, že člověk musí některé momenty přetrpět, aby se dostavila úleva. Proto se může stát, že jdou lidé za vlastní hranice...

Běžně se stává, že mi člověk řekne, že si potřebuje odpočinout. Převážně k situaci dochází u lidí, kteří přichází z důvodů mentální nepohody. Někdy se jim v průběhu masáže vybavují situace ze života, které nejsou příjemné. Dotýkám se jich, cítí různé vůně, hraje hudba, a to všechno může spouštět vnitřní procesy, které mohou být zpočátku nekomfortní. Je úplně v pořádku, že se něco takového objeví. Jde o přirozenou odpověď těla na tuhle stimulaci. Jsou lidé, kteří mi to oznámí a chtějí pokračovat dál. Pak jsou takoví, kteří si chtějí na chvíli sednout, zabalit se do deky, napít se čaje, a po chvíli zase pokračujeme.

Měla by se podle vás západní a čínská medicína více propojovat?

Myslím si, že by bylo dobré, kdyby tyto dva směry našly společnou řeč. Vidím obrovský potenciál v moderní medicíně. Kdyby mi prasklo střevo, tak jako praktik čínské medicíny nic nezmůžu, ale chirurg by to vyřešil. Stejně tak neudělám podrobný rozbor krve. Můžu zkoumat její barvu, hustotu, ale neusoudím z nich takový detail, jako dokáže moderní medicína. Například ale v oblasti gynekologie by měla čínská medicína krásný dopad na zdraví žen. Kdyby byla nějaká instituce, kde by se tyto dva směry potkávaly, bylo by přínosné, že by si člověk mohl určit, co využije. Nebyl by nucený do jednoho směru. Bylo by velmi dobré, kdyby spolu navzájem praktici těchto dvou směrů komunikovali.