V Kobylí zájemci šlapali zelí, denní várku zvládli za dvě hodiny
Domácí
Kobylí - Šlapání zelí známe od svých babiček, ale setkat se s ním můžeme i dnes. V Muzeu obce Kobylí si k pondělní příležitosti státního svátku návštěvníci tuto činnost vyzkoušeli. Kdo se rozhodne akci navštívit příští rok, možná výsledek práce i ochutná.
V kobylském muzeu oslavili státní svátek trochu jinak. Členky klubu Přátel historie Kobylí již několikátým rokem přizvaly zájemce k tradičnímu šlapání zelí. „Zelí jsme šlapali každý rok, ale za zavřenými dveřmi. Návštěvníky muzea to dost zaujalo, a tak jsme se rozhodli z toho udělat veřejnou akci,“ říká předsedkyně klubu Radoslava Bureš Obadalová.
Pro dokreslení atmosféry českého venkova si ženy z klubu oblékly selské kroje a v roli „tetiček” připravily zelí. Očistěné zelí si rozčtvrtily a odřezaly košťály. Následně se nakrouhané vloží do bečky, přidá se kmín se solí. Pak se do práce pustili návštěvníci muzea. Zájemci si obuli bíle potravinářské holínky a pustili se do šlapání.
„Pobavilo mě, když mi jedna z tetiček řekla, ať si představím, že se proti něčemu bouřím,” popisuje svůj zážitek paní Ivana Pokorná. Zároveň podotýká, že na hezkou akci nepřišlo moc lidí. V muzeu byli však s účastí překvapeni. Přestože akce začínala v deset a končila až v pět, už před dvanáctou bylo všechno zelí pošlapáno. „Měli jsme nachystáno hodně kilo zelí, ale už o půl desáté stáli před dveřmi zájemci. Příští rok rozdělíme šlapání na dvě várky,” dodává Obadalová.
I když se proces šlapání zelí automatizuje pomocí vibračních desek, na lidskou sílu spoléhají i v zelárně Agro Tuřany. „Vibrační desky jsou těžké a jejich ovládání je náročné. Jsou zapotřebí dva zkušení pracovníci, jeden obsluhuje jeřáb a druhý zastává pozici vazače,” popisuje automatizaci vedoucí výroby Vendula Krčmářová. V každodenním provozu si v zelárně vystačí s dvěma lidmi - jedním zaměstnancem a brigádníkem.
Když je došlapáno, zelí dále putuje do kameňáků, kde vykvasí a v muzeu z něj připravují pochutiny po celý rok. Jednu z nich v pondělí návštěvníci i ochutnali - domácí zelňačku. Tetičky připravily i beleše, tradiční kynuté koláče s marmeládou. K poslechu zazpíval a zahrál na heligonku Jan Grabec.
