Tipy k přijímačkám: Zjistěte své slabé a silné stránky

Brno - Posledním únorovým dnem skončilo období, kdy si studenti středních škol mohli podat přihlášku k budoucímu studiu na Masarykově univerzitě. Někteří mají test studijních předpokladů (TSP) už za sebou, jiní na přijímací zkoušky stále čekají. Masarykova univerzita nabízí tři typy testů. První jsou už zmíněné TSP, které jsou pro univerzitu nejtypičtější. Další jsou oborové testy, které skládají například uchazeči na Lékařské fakultě nebo na Fakultě sportovních studií. Období přijímacích zkoušek není pro nikoho příjemné, stěžejním faktorem, který může celý průběh ovlivnit je stres a pochybnosti, zda-li jste se připravili opravdu na všechno. V článku najdete několik rad od odborníků, ale i studentů, které taky čekají zkoušky, jak se pečlivě připravit na přijímací řízení, abyste všechno s přehledem zvládli a bez komplikací.

Kdo je připraven, není překvapen. „Důležité je seznámit se s podobou a zadáním testů. Bohužel jsou testy NSZ v současné době koncipovány tak, že když budete přípravě věnovat dostatek času, tak pochopíte určité triky, které se po vás v testech chtějí,“ uvedl analytik vzdělávací politiky společnosti EDUin Jan Zeman. Dnes je možné na internetu najít ukázky testů z předešlých let a vyplnit si je doma. Díky tomu můžete zjistit, jaké jsou vaše silné a slabé stránky a podle toho se doučíte, co vám dělá největší problém. Různé společností nabízí přípravné kurzy a odborníky, kteří se vám budou věnovat. Také si můžete pořídit učebnici s testy nebo si sehnat materiály od starších studentů. „Nezapomeňte, že přípravný kurz funguje podobně jako posilovna - donutí vás se na zkoušku připravit a dodá vám materiály pro přípravu. Pokud máte dostatečnou motivaci a materiály seženete od starších studentů, tak není třeba kurz platit,“ dodal Zeman.

Tento rok poprvé píše testy studentka ostravského gymnázia Vendula Tichá. „Hlásím se na mezinárodní vztahy a na obor regenerace a výživa. Na mezinárodní vztahy jsem si vybrala zkoušku od Scio testů a učím se doma z jejich učebnic. Na druhý obor si projedu materiály z minulých let a na sportovní talentové zkoušky pravidelně cvičím podle univerzitních požadavků,“ řekla Tichá. Je důležité zmínit, aby se každý učil tak, jak mu to nejlépe vyhovuje, ale rozhodně byste neměli přípravu podcenit. „Neřekla bych, že v přípravě dělám něco speciálního. Na praktickou zkoušku se začínám připravovat už teď, termín je v polovině května a nechci talentovky podcenit,“ vysvětlila Tichá.

Existuje nějaká osvědčená strategie? Otázka, která pravděpodobně zajímá všechny uchazeče. Podle Zemana na zkouškách převážně rozhoduje time-management a psychika. „Pokud narazíte na úlohu, kterou nevíte, tak musíte pokračovat dál. Snadno se to napíše, podvědomě to víte, ale strach, že zrovna tato otázka může rozhodnout o vašem přijetí,

ve vás vytvoří stres, který musíte překonat“ komentoval Zeman. Ke stejné otázce se vyjádřil i Marek Valášek, který pracuje jako učitel matematiky a je zakladatelem výukových a vzdělávacích portálů Learntube a Mathematicator. „Svým studentům vždycky říkám, aby si identifikovali typy úloh a rozdělili je na ty, které jim jdou vždycky, které jim jdou jenom někdy a přeskakovali zadání těch se kterými ztrácejí čas a ve finále je stejně nevyřeší,“ informoval Valášek.

Může se stát, že některým se přijetí na školu prostě nepovede. To však není důvod, aby to už znovu nezkusili. „Studuji obor zdravotně-sociální péče na Ostravské univerzitě s tím, že bych chtěla přejít na jinou vysokou školu. Minulý rok jsem se do Brna nedostala, tak to zkouším letos znovu,“ vylíčila studentka Klára Kostelňáková. Tento rok si podala přihlášky na logopedii a speciální pedagogiku. Dále uvedla, že se začala připravovat s dostatečným předstihem, ať má na všechno spoustu času a nemusí se zbytečně stresovat.

„Slyšel jsem, že není vůbec špatná taktika jít na první termín, protože většina žáků si to tam jde jenom zkusit a to znamená, že není taková konkurence. V takovém případě je však zásadní přijít připravený,“ vysvětlil Valášek. Dodal, že doba přípravy je velmi individuální a záleží na tom, jak jsou studenti šikovní v tomhle typu studia, protože testy nejsou o pamětním učení, ale spíše o dovednostech a logickém uvažování.

Dalším případem je, že se na váš vysněný obor dostanete, ale nakonec zjistíte, že vás vůbec nebaví a nechcete ho studovat. Klára Šajtarová byla studentkou architektury na Vysokém učení technickém v Brně, momentálně studuje Pedagogickou fakultu. Zjistila, že být učitelkou taky nechce a letošní rok se hlásí na psychologii a žurnalistiku. „Začala jsem se učit už na podzim, ale brala jsem to na lehkou váhu a teď to doháním, jsem trochu ve stresu a pod tlakem,“ přiznala Šajtarová.

Téma strachu a stresu je v souvislosti s přijímacími zkouškami na vysokou školu důležité zmínit. Oba odborníci, které jsem vyzpovídala se shodli nezávisle na tom stejném. „Důležité je zjistit, co ve vás takový stres vyvolává. Není to lehké, ale pokud máte strach z toho, že zklamete rodiče, tak jim to řekněte. Podobně můžete zkusit přesvědčit i sami sebe. V takovém případě moc nepomáhá obecná fráze, že se "svět nezboří",“ uvedl Zeman. V poznámce dodal, že se nedostal na obory andragogika a učitelství ZSV. Vystudoval obor Pedagogika a nemyslí si, že by neúspěch u zkoušek výrazně ovlivnil jeho život. Podobně reagoval i Valášek, ten uvedl radu i pro rodiče, aby na svoje děti tolik netlačili. Také uvedl, že pokud někdo o sobě ví, že ho stresové situace dokážou rozhodit, má s tím začít pracovat už dopředu. „ Zároveň pro někoho je stres aktivizační a pod ním může podat lepší výkon,“ komentoval Valášek.

Na závěr, máte přiloženou tabulku se sedmi tipy, jak se pečlivě připravit na přijímací zkoušku. Jsou v ní jednoduše shrnuty všechny rady, které v článku zazněly, abyste si je mohli ještě jednou zopakovat. Hodně štěstí!