Anketa: Pozitivní přístup ale také pohyb pomáhají studentům pečovat o psychiku

Brno - Květen je už od roku 1949 Měsícem duševního zdraví. Jeho cílem je poukázat na to, že péče o psychické zdraví je stejně tak důležitá jako o to fyzické. Pro vysokoškolské studenty je ale květen také měsícem, kdy končí semestr a začíná zkouškové období, které naopak může být pro řadu z nich vším, jen ne psychicky pohodovým. Právě proto jsme se několika brněnských studentů a studentek zeptali na to: Jak zvládají stres a pečují o svoje psychické zdraví ve zkouškovém období?

Alžběta Kocmanová – studentka Mediálních studií a žurnalistiky a Sociologie na Masarykově univerzitě

Na konci tohoto semestru dělám hodně věcí, abych si udržela psychické zdraví. Teď se mi toho v životě sešlo víc a potřebuji být v pohodě, abych zvládla všechny zkoušky a nemusela dělat ústupky, co se týče studia. Rozhodla jsem se, že si odstraním Instagram a sociální síť X. Zjistila jsem totiž, že to je něco, co mě hodně negativně ovlivňuje. Navíc mi sociální sítě braly čas, který teď mohu efektivněji vkládat do učení. Dále se snažím chodit pravidelně ven. Musela jsem si to nastavit tak, že se opravdu každý den zvednu a jdu do přírody, abych si pročistila hlavu a rozptýlila se.

Matěj Klíma – student Informatiky na Masarykově univerzitě

Moje primární snaha je se do stresu v ideálním případě vůbec nedostat. Mám výhodu, že si ze spousty věcí hlavu nelámu, což mojí psychice určitě pomáhá. Snažím se dělat věci dopředu, mít je naplánované a postupně pracovat na tom, co je potřeba. Nenechávám vše na poslední chvíli. Do svého denního plánu zahrnuji i činnosti, které samy o sobě nejsou produktivní, ale z dlouhodobého hlediska mi pomáhají v udržování psychického zdraví. Obzvlášť teď, když je hezky, si jdu například zaběhat nebo se alespoň na půl hodiny projít ven. Praktikuji ale i čistě „prokrastinační“ aktivity, jako je koukání na seriál, sociální sítě nebo čtení a sledování zpráv. Snažím se povinnosti kombinovat s odpočinkovými aktivitami. Nakonec mě ale nejvíc uklidňuje vědomí, že nejde o život, a proto nemá smysl se kvůli škole příliš stresovat

Kristýna Kudrnová – studentka Mezinárodních vztahů a Bezpečnostně strategických studií na Masarykově univerzitě

Co se týče zkouškového období, tak se snažím si jednotlivé zkoušky rozvrhnout tak, abych jich neměla v jednom týdnu příliš mnoho. Učím se s předstihem, aby na mě nedopadl stres z toho, že něco nestíhám. Dávám si pauzy mezi učením, prokládám ho jinými aktivitami. Chodím například ven, dívám se na seriály. S větší mírou stresu se nevypořádávám úplně nejlépe. Když už stresové období přijde, tak se nejdřív trochu zhroutím, ale pak dokážu zatnout zuby a zvládnu to. Pomáhá mi i to, když se po zvládnutých zkouškách a jiných povinnostech odměním – koupím si něco sladkého, jdu na nákup. Motivaci mi přinášejí právě tyto maličkosti.

Martin Bleha – student Mechatroniky na Fakultě inženýrství na VUT

Stres a určitá frustrace se u mě dříve projevovala tak, že jsem byl neustále negativní, nepříjemný a naštvaný. Proto se už delší dobu snažím nezávisle na životním období vštípit určitou životní filozofii. A tou je pozitivní vnímání světa kolem, uvědomování si naprosto běžných, hezkých věcí, ze kterých čerpám dobrou náladu. Snažím se si připomínat, co je opravdu důležité a co se naopak nezblázní. Dívám se na věci trošku s nadhledem. Věřím, že náš svět se skládá z toho, čemu dáváme pozornost, a proto ji neplýtvám na černý myšlenky. V rámci prevence také hodně sportuji a hlídám si dostatek spánku, což mi hodně pomáhá udržet pozitivní přístup. V nejhorších chvílích sázím na meditaci, dechová cvičení a mám vyzkoušené určité myšlenkové pochody, které mi pomáhají získat nadhled a duševní klid.

Veronika Vindyšová – studentka Mediálních studií a žurnalistiky a Politologie na Masarykově univerzitě

Upřímně si myslím, že ne vždy je možné si v tomto období udržet psychickou pohodu. Je to asi normální, protože se jedná o období, které je náročné a zatížené stresem. Nicméně se snažím o to, abych si jednotlivé povinnosti rozdělila na více dílčích úkolů. Pokouším se nemít jeden velký úkol, kterým se nechám zavalit. Také se snažím nastavit svou hlavu pozitivně na to, že všechno zvládnu. Pomáhá mi to při přípravě a i když ne vždy věci vyjdou tak, jak jsem chtěla. K selhání ale přistupuji tak, že v daný moment jsem udělala svoje maximum, akorát to nestačilo. Z fyziologického hlediska přispívá k udržení mojí psychické pohody dostatek spánku a pohyb. Díky němu se moje tělo aktivuje zase po trochu jiné stránce.

Petr Smetana – student Mezinárodních vztahů a Sociologie na Masarykově univerzitě

Řekl bych, že mám trošku jiný postoj než ostatní spolužáci. Konec semestru totiž vnímám jako psychicky pohodovější než začátek. Volno už je na dohled, nemusí se moc chodit do školy. Jediné, co zbývá udělat, jsou zkoušky, které ale vnímám spíš jako výzvu. Nad zkouškami přemýšlím tak, že když je překonám, přinese mi to pocit úspěchu. Snažím se všechno zvládnout co nejdříve. Většinou je to náročnější, ale právě to mi pomáhá bránit se stresu. Pro mě by bylo více stresující mít zkoušky rozdělené a mít hodně času na učení. Z mého pohledu větší množství času na učení znamená více času na přemýšlení a pochybování o svých schopnostech. A právě to u mě vede ke stresu a psychické nepohodě. Uklidňuji se i tím, že si připomínám, že na konci zkouškového období mě čeká zasloužený odpočinek.