Evropským hlavním městem kultury v roce 2026 bude slovenský Trenčín

Bratislava - Evropské hlavní město kultury pro rok 2026 bude Trenčín. Postaví se tak po bok finského Oulu. Krajské město ze Středního Pováží dostalo přednost před Nitrou a Žilinou.

„Projekt Evropské hlavní město kultury je dalším článkem do mozaiky transformace našeho města, kterou jsme začali před jedenácti lety,“ říká primátor Trenčína Richard Rybníček (nezávislý). V titulu vidí potenciál urychlit plánované změny a ukázat Trenčín jako moderní město.

Studenta z Trenčína Daniela Baláže výhra překvapila. „Trenčín, který znám, v podstatě pořád bojoval s nějakou existenční krizí spojenou s kulturou. Ať už je to žalostný stav městského muzea, ohrožení kina Metro nebo spor okolo zbourání bývalé textilky Meriny,“ vypráví. O to víc ho těší, že situace neodradila iniciativní lidi, aby spojili své síly. Doufá, že takový závazek, jehož naplnění bude sledovat celá Evropa, posune Trenčín na město evropského formátu.

„Pro panel to byla obtížná úloha. Všechna tři města splnila formální kritéria a prokazovala vysokou profesionalitu a angažovanost,“ popisuje předsedkyně poroty Paulina Florjanowicz. Oceňuje i zbylá dvě města a nabádá je, aby v rozvíjení kultury a svých projektů pokračovala.

„Gratulujeme Trenčínu, ale samozřejmě jsme zklamaní. Je za námi rok a půl práce ve velkém týmu lidí a dali jsme do toho všechno,“ říká účastník žilinského projektu Land Lukáš Hrošovský. Nezískání titulů ale neznamená konec pro navržené projekty. „Nebude to s takovou finanční podporou ani logem hlavního města kultury, ale věřím, že ti lidé, co se sešli v oblasti kultury a kreativního průmyslu budou ve spolupráci pokračovat,“ doufá.

Slovenská ministryně kultury Natália Milanová (OĽANO) zdůraznila hlavní myšlenky projektu. „Evropské hlavní město kultury je především o vzájemném porozumění, posilováním toho, co nás spojuje napříč různými skupinami obyvatel a kultur,“ líčí Milanová. To je podle ní v dnešní době velmi důležité. „Zažíváme vzestup projevů nenávisti a nesnášenlivosti. Kultura nám dává možnost rozvíjet spolupatřičnost a dát jasně najevo, že netolerance nemá mít místo v naši společnosti,“ dodává.

Projekt vznikl pod názvem Evropské město kultury v roce 1985, se současným názvem existuje od roku 1999. Titul propůjčuje Evropská unie obvykle dvěma městům. Ta mají po celý rok možnost představit zbytku kontinentu svůj kulturní život. Udělení titulu se dnes považuje za podnět k jeho rozvoji, původně se města vybírala na základě kulturní historie. Mezi hlavní kritéria patří přínos projektu pro město, jeho umělecký obsah či angažovanost obyvatel.

Městy pro příští rok budou litevský Kaunas, srbský Novi Sad a lucemburský Esch-sur-Alzette. V roce 2028 přide řada na Českou republiku, mezi potvrzené kandidáty patří i Brno.