Přechod na letní čas je pro většinu lidí náročnější, říká neuroložka Soňa Nevšímalová

V noci z neděle na pondělí nastavíme naše hodiny znovu na letní čas. Jak se tato změna času projevuje na našem těle a jak dlouho trvá, než se na ni naše tělo přizpůsobí? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali v rozhovoru s neuroložkou Soňou Nevšímalovou.

Jakým způsobem podle vás ovlivňuje změna času náš spánek?

Ne vždy pozitivně, ale záleží na tom, jak citlivý kdo na změnu času je. Někteří lidé to snášejí hůř, jiní lépe. Vliv záleží i na tom, o jakou změnu času jde. Jarní změna, kdy se nám zkrátí spánek o hodinu, bývá obvykle nepříjemnější. Většina lidí, ať už dětí nebo dospělých, podceňuje potřebné množství spánku, takže podzimní změna času bývá v tomto směru lepší.

Co se při změně času děje s našimi biologickými hodinami?

Naše biologické hodiny nejsou úplně v souladu s 24 hodinovým cyklem. Ve skutečnosti trvají přibližně 25 hodin, což znamená, že náš vnitřní rytmus je o něco delší než kalendářní den. Tento cyklus, také známý jako cirkadiánní rytmus, je geneticky podmíněný a každý ho máme trochu jiný. Hlavní roli v něm hraje přítomnost přirozeného denního světla. Po setmění naše tělo vylučuje spánkový hormon melatonin, který nám pomáhá usnout. Ráno máme nejvyšší hladiny hormonu kortizolu, což nám pomáhá nastartovat a připravit se na nový den. Při změně času se tento cyklus posouvá. Častěji je těžší ovlivněný je přechod na letní čas, kdy se později stmívá, což oddaluje vylučování melatoninu.

Kolik dní trvá než se naše tělo novému režimu přizpůsobí?

Průměrnému zdravému člověku trvá přizpůsobení obvykle dva až tři dny. Někteří lidé, zejména starší osoby, mohou potřebovat i týdny, než se plně přizpůsobí. Hodně záleží na tom, jaký má kdo genetický základ. Ranní ptáčata se snadněji přizpůsobí letnímu času, zatímco noční sovy lépe zvládají změnu na zimní čas. Pro lidi s dlouhodobými poruchami spánku je přizpůsobení ještě náročnější.

Jak by měli ke změně času přistupovat studenti?

Změna času většinou mladé lidi tolik neovlivní, protože jejich tělo se přizpůsobuje jednodušeji. Mladí lidé se, ale spíše potýkají právě s dlouhodobými problémy se spánkem. Typickým problémem je například syndrom zpožděné fáze spánku, známý jako sleep delay, kdy lidé chodí pozdě spát a pozdě vstávají. Dalším jevem je sociální sleep delay, kdy studenti přizpůsobují svůj spánkový režim společenským zvyklostem. Významným problémem jsou také obrazovky vyzařující modré světlo, které blokují přirozenou produkci melatoninu. Tyto faktory způsobují u lidí dlouhodobý nedostatek spánku, což může vést ke spánkové deprivaci.

Jaké následky může přinést dlouhodobá spánková deprivace?

Spánková deprivace může mít vážné dopady na psychiku. Zhoršuje soustředění, kognitivní funkce a podle studií zvyšuje riziko depresí a sebevražedných sklonů. Spánek je energeticky náročný proces a jeho dlouhodobý nedostatek může vést k problémům s metabolismem, obezitě a zvýšenému riziku civilizačních chorob, jako jsou infarkt, vysoký krevní tlak, nebo cukrovka druhého typu.

Většinu studentů tedy změna času tolik neovlivní. Nese však přechod na letní čas nějaká obecná rizika?

Některé studie naznačují, že i ztráta jediné hodiny spánku může mít negativní důsledky. Vědci ve Spojených státech amerických analyzovali data dopravních nehod v letech 1996 až 2017 a zjistili, že v prvním týdnu po změně na letní čas dochází k více nehodám. Podle studie je to způsobeno narušením spánkového rytmu, které vede k horší soustředěnosti řidičů. Podobně studie švédských vědců z roku 2014 zjistila, že bezprostředně po změně času došlo k nárůstu infarktů. Studie tedy dokazují, že změna na letní čas skutečně má vážné zdravotní následky.

Řekla jste, že pro některé starší lidi může být přechod na letní čas těžší. Dá se na něj připravit?

Pro lidi citlivější na změnu času je užitečné přizpůsobovat se pomalu, alespoň tři dny předem. Doporučuje se začít postupně posouvat denní režim, například chodit spát a vstávat o patnáct minut dříve každý den a přizpůsobit tomu svůj jídelníček.

V médiích je častá otázka o zrušení změn času. Jak to podle vás vypadá z odborného pohledu?

Tato otázka je diskutována již dlouho, dokonce byla zřízena speciální komise Evropské unie, která měla změnu času zrušit už v roce 2021. Ale kvůli pandemii covid-19 byly jiné priority. Vědci se stále shodují, že zimní čas je pro naše biologické hodiny přirozenější než letní čas.