V Louce na Horňácku oslavují lidé stavěním máje jaro i nový život

Domácí

V Louce na Horňácku oslavují lidé stavěním máje jaro i nový život
Stavění máje nevynechali členové ročníku v Louce ani kvůli nepříznivé koronavirové situaci. Foto: Vendula Evjáková
GALERIE collections

Stavění máje je na Horňácku tradicí dlouhou celá staletí. Dříve se jeho příprav ujímala chasa, v nejstarší vesnici horňáckého mikroregionu už ho ale několik desetiletí organizují ročníky.

Louka – Stavění máje je na Horňácku typickou oslavou příchodu jara a vítání nového. Zatímco ve většině vesnic už lidé tuto tradici vůbec nedodržují nebo její organizaci musela převzít obec, v nejstarší obci horňáckého mikroregionu Louka tuto akci už desítky let pořádají mladí obyvatelé vesnice.

„Tato tradice sahá do minulých století. Stavění máje je jednou z lidových veselostí, je to lidové vyjádření vesničanů, aby se svým způsobem nějak bavili a radovali,“ uvedl folklorista a regionální spisovatel Antonín Mička.

Dříve stavění máje organizovala chasa. Ta sestávala z mladých lidí žijících ve vesnici, kteří se ujímali organizace tradičních oslav jako je stavění máje, ale i pořádání hodů. V některých vesnicích se stavění máje ujímá obec, v nejstarší vesnici horňáckého mikroregionu Louka jsou ale tyto akce už nespočet desetiletí v režii ročníku. Ten sestává z mladých lidí ve vesnici, kteří toho roku dosáhnou osmnácti let. Mimo stavění máje pořádají jeho členové i letní zábavy a říjnové hody.

Navzdory koronavirové situaci pořádá v Louce ročník stavění máje bez přestávky každý rok. Ten letošní není výjimkou. „Vůbec jsme nepřemýšleli nad tím, že bychom máj nestavěli. Je to tradice, kterou jsme nechtěli porušit, i kdybychom ho měli stavět jen pro sebe,“ řekl člen letošního ročníku Petr Maňák. Akci, která je běžně přístupná veřejnosti, loni i letos omezili na příslušníky ročníku a jejich nejbližší.

Týden před stavěním máje je potřeba ručně vykopat jámu, do které se kmen usadí. Toho se zpravidla ujímají mužská část ročníku. Jáma musí být hluboká alespoň dva a půl metru, aby v ní vysoký máj, který je pro Louku typický, bezpečně seděl. Kvůli náročnosti této části přípravy si chlapci často zvou jak starší, tak i mladší hochy z vesnice. „Kopat jsme začali minulou středu, v sobotu už jsme měli hotovo,“ sdělil Maňák.

Děvčata nezahálí, a zatímco chlapci kopou jámu, vyrábí z krepového papíru růže a pentle, kterými pak zdobí májku. „Letos jsme se kvůli vládním opatřením na výrobu kytiček s holkami nescházely. Vyráběla jsem je doma s maminkou, zabralo nám to jen den,“ řekla za ročník 2003 Kateřina Hyžová.

Poslední dubnové ráno je potřeba zkontrolovat hloubku a šířku jámy a případně ji ještě upravit. Kmen, který ročníku objednává starosta obce, musí chlapci zbavit kůry. K tomu využívají pořízy. Součástí příprav je pak připevnění májky ke kmenu, která většinou bývá z mladého smrku. Tu potom děvčata zdobí připravenými růžemi a pentlemi. Samozřejmostí je i omotání spoje kmenů máje a májky barvami trikolory a zavěšení půllitru slivovice na májku.

Menší máje, jakým bývá například ten v Lipově, staví chlapci ručně. Tam už se na něj připravili i železnou rourou, do které máj zasadí, a tak nepotřebují každoročně kopat jámu. Letos se stavění lipovského máje ujali zaměstnanci obce. „U nás se nikdy tolik nedodržovala tradice jako v Louce, ale náš ročník se třeba na stavění máje sešel. Je smutné, že v Lipově děcka ani ten máj nepostaví,“ řekl Adam Falešník z Lipova. Ve Velké nad Veličkou, centru Horňácka, máj vůbec nestaví.

V Louce bývá tradičně máj vysoký mezi dvaceti a třiceti metry. Kvůli jeho velikosti je k jeho postavení potřeba použít jeřáb. I jámu musí členové ročníku kopat každý rok novou, protože je to bezpečnější než máj usazovat do předchystané roury. Aby se do ní usadil, je často třeba dolní část kmenu ořezat a zúžit, čímž se celý kmen oslabí a může pak kvůli větru prasknout.

Zatímco jeřáb drží máj v jámě, musí ho ročník zase zakopat a zajistit vzpěrami, které ho udrží na místě. Celá akce je v Louce pod dohledem zkušeného tesaře, který pomáhá jednotlivým ročníkům se stavěním máje už skoro patnáct let.

Součástí tradice je i noční hlídání máje. Členové ročníku a za běžné situace i další zájemci zůstávají u máje zpravidla až do ranních hodin prvního květnového dne a dávají pozor, aby ho někdo nepodřezal. Tomu mají zabránit i ocelové pruty zapuštěné do spodní části kmene.

Měsíc od postavení máje přichází čas ho porazit. Pokud to vládní nařízení dovolí, chtějí členové ročníku alespoň z kácení máje udělat akci pro veřejnost, stejně jako tak učinili jejich loňští předchůdci. „Chceme lidem vynahradit stavění máje, kterého se letos nemohli účastnit,“ vysvětlil Maňák.

Další články o stisk online