Pracovníci kultury odeslali otevřený dopis ministrovi. Chtějí smysluplný status umělce

ČR - Pod zastřešením platformy Kulturní a kreativní federace odeslala skupina umělců a pracovníků kulturního sektoru v pondělí 16. října otevřený dopis ministru kultury Martinovi Baxovi (ODS). Požadují svolání mezirezortní pracovní skupiny se zástupci kulturního odvětví, která by se podílela na přípravě opatření vedoucích k zavedení „statusu umělce“ v Česku.

Skupina uměleckých a kulturních pracovníků odeslala v pondělí otevřený dopis na Ministerstvo kultury. Navazují tím na demonstrace před Ministerstvem kultury (MK) z června tohoto roku a na jednaní skupiny, která pro ministerstvo zpracovává výzkumy v oblasti statusu umělce. Kroky z její strany podle autorů dopisu nejsou dostatečné a jednání nesměřují k reálným změnám, pouze k technickým úpravám.

Status umělce se týká i činnosti jiných ministerstev, zejména ministerstva financí, kvůli daním, či ministerstva práce a sociálních věcí kvůli pracovním podmínkám nebo sociálnímu zabezpečení. „Meziresortní skupina měla být zřízená jako již před rokem a půl. Ministerstvo kultury by mělo jednání koordinovat. Dosud není jasné, která klíčová opatření chtějí v Česku zavádět. Dopis je tak snahou o konstruktivní spolupráci. Spolu s ním jsme proto odeslali i odborný materiál, od kterého se mezirezortní skupina může odrazit,“ sdělil zástupce Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule.

Ministerstvo otevřený dopis už dostalo a jeho obsahem se zabývá. „Obecně lze říci, že meziresortní jednání ministerstvo kultury se zainteresovanými resorty vede. O jeho výsledcích byli zástupci umělecké sféry naposledy informováni na setkání pracovní skupiny ministerstva kultury, která se sešla minulý týden. Ministerstvo kultury sdílení informací k tomuto tématu vítá a jeho prioritou je snaha o maximální efektivitu diskuze k tomuto tématu,“ vyjádřila se mluvčí MK Jana Malíková.

Pod dopis se podepsalo celkem 234 lidí, mezi nimi i aktivní umělec Petr Hanák. „Pánové nahoře jsou odtržení od reality a kultuře nerozumí. Pořád si ji buď pletou se zábavním průmyslem, nebo si myslí, že je to nepodstatná věc. Proto je důležité, aby vznikla pracovní skupina složená z odborníků, kteří zajistí, aby přechod na status umělce neznamenal prakticky konec kultury u nás. Vedlejším produktem by snad mohla být i změna vnímání uměleckých profesí veřejností,“ řekl herec.

Status umělce by měl zohlednit specifický charakter kulturního sektoru. Příkladem je projektový styl práce. Někdo může například dva roky připravovat projekt a mít z něho zisk až rok třetí. Mezi nejzásadnější opatření tak patří mimo jiné specifický režim plateb za sociální pojištění, úpravy v odvádění daní, specifické pracovní smlouvy, či možnost kolektivního zastupování. Umělecká činnost může vyžadovat spolupráci umělců, to však vzhledem k jejich statusu podnikatele představuje problém. „Herec bez stálého angažmá v divadle je v současnosti jako podnikatel ze zákona vnímán, v praxi tomu tak však není. Jejich spojení pak taky vytváří kartel, což je nesmysl,“ komentoval Bakule. Podle něj by status umělce měl znamenat kontinuální péči o sektor, která kulturním pracovníkům zajistí odpovídající status ve společnosti. Stejně, jako další ministerstva pečují o své učitele, zemědělce, či zdravotníky.