Výkyvy počasí jsou normální, horší je sucho, tvrdí bioklimatolog

Brno - Tuzemsko zažívá turbulentní výkyvy teplot – teplé dny a mrazivé noci. O dopadech na krajinu, suchu a účinné obraně nám poskytl rozhovor bioklimatolog Zdeněk Žalud z brněnské Mendelovy univerzity.

Podle meteorologů zažíváme rekordní výkyvy počasí – velmi teplé dny v kombinaci s mrazivými nocemi. Jaký to má vliv na krajinu?

Přesně před rokem nám v sadu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity vykvetly meruňky. To znamená, že před rokem byla situace úplně jiná. Byl velmi teplý únor, asi o šest stupňů nad průměrem. Vyústilo to ve velmi brzké probuzení vegetace. Posléze situaci zvrátily jarní mrazíky, které přišly v několika vlnách. Ovocné stromy, vinohrady a polní plodiny byly poškozeny. Letos to tak není – únor se teplotně od normálu příliš nelišil. Díky nízkým nočním teplotám ty denní nevyskočily tak vysoko. A protože se má zase ochladit, tak se nepředpokládá příchod falešného, tedy předčasného jara. Výsledkem je, že vegetace je v klidu.

Větší problém je v půdě. Tím, že minulý únor byl relativně bohatý na srážky, tak ten letošní byl nejsušší za posledních šedesát pět let. Vzhledem k vegetačnímu klidu to tak nevadí, ale až se vegetace probudí, začne okamžitě čerpat vodu. To ale zatím díky teplotám nehrozí. Ba naopak – můžeme říct, že první vyschlá vrstva půdy je velmi příhodná pro jarní práce zemědělců. Můžou vyjet do polí a začít sít a hnojit.

Každopádně pokud by to pokračovalo, protože sucho je na dvou třetinách našeho území extrémní, tak by se to rychle mohlo zvrtnout ve velmi suché jaro. Pokud bude výrazněji pršet, tak budou zemědělci na jaře úspěšně sklízet. Na srážky spoléhají i hydrologové. Zásadní tedy bude, jestli v dohledné době bude déšť.

Jihomoravský kraj je dlouhodobě nejohroženější, co se týče sucha. Můžeme zde očekávat odlišnou situaci od zbytku republiky?

V rámci kraje jsou lokality, kde je situace špatná a kde je relativně dobrá. V rámci interaktivní mapy jsou bílé oblasti na mapě v porovnání s šedesátiletým průměrem normální stav. Červené části jsou výrazně vychýlené a tamější sucho není normální. Například znojemská nízká půdní vlhkost je normální, ale na Břeclavsku to normální není. Některé kraje jsou na tom ale ještě hůř.

Co aktuální situace vypovídá o globálním oteplování?

To již hodnotíme podnebí a ne počasí. Přikláním se k tomu, že si z tohoto hlediska podřezáváme větev. Počasí je krátkodobé, ale klimatická změna potvrzuje dlouhodobé trendy. Zvyšuje se teplota a ubývá voda, změna je jednoznačná. Může za to člověk a v historii není epizoda, kdy by se to takhle rychle měnilo, ani v době ledové. Od 60. let minulého století se planeta ohřála o dva stupně.

Co může v době sucha udělat pro krajinu běžný člověk?

Na sucho bychom se měli chystat v době vlhka. Realita je taková, že 53 % české krajiny mají v rukou zemědělci a 33 % lesníci. Pokud je nebudeme motivovat k tomu, aby dělali opatření, například pro zadržování vody v krajině, tak se běžný občan může postavit na hlavu. Lidé by měli šetřit vodou, nenapouštět bazény nebo odčerpávat vodu z potoka na běžné závlahy – omezit spotřebu vody na minimum. Nemělo by se dít například to, že si člověk v době sucha umývá auto z hadice.

Co pro to můžou dělat instituce?

Jako poradce ministra zemědělství můžu říct, že se v posledních letech výrazněji tlačí na pilu, co se týče těchto opatření. Starosta by měl mít plán podobný tomu povodňovému – příručku nebo manuál, co dělat v době sucha. Spotřeba pitné vody na člověka za rok je ale v České republice malá, Němci ji mají skoro dvojnásobnou.

Je tedy nejefektivnější měnit situaci odspoda – skrz obce a kraje?

Nejefektivnější jsou systémová opatření v krajině a zabraňování výparu – zemědělci by měli hospodařit s vodou tak, aby se zbytečně neodpařovala. Voda by pak zůstávala v půdě a vytvářela organismus. Starosta se přeci jen stará jen o vlastní obec. Okamžitá opatření nepomáhají.