Prodloužení studia o semestr jako nový trend. Nelitujeme toho, shodují se studenti

Brno - Ludmila Tichá studuje na brněnské Masarykově univerzitě obor Učitelství pro mateřské školy. Své studium začala v roce 2019, za pět let chtěla dokončit tříleté bakalářské studium a navazující dvouleté magisterské studium. Její plán se ale v průběhu prvního roku na vysoké škole změnil, bakaláře si prodloužila o jeden semestr. „Využila jsem možnost prodloužit a nic za to neplatit,“ říká studentka vysoké školy.

Podle výroční zprávy Masarykovy univerzity z roku 2022 je průměrná délka studia na celé škole vyšší než standardní doba studia o půl semestru. Prodlužování se tak týká přibližně osmi procent studujících této univerzity.

Standardní doba studia je počet (akademických) let, ve kterém se předpokládá, že studium při průměrné studijní zátěži absolvujete.

Pro bakalářský studijní program je standardní doba studia 3 roky.

Pro navazující magisterský studijní program je standardní doba studia 2 roky.

Pro magisterský studijní program je standardní doba studia 5 let. V případě programu Všeobecné lékařství je standardní doba studia 6 let.

Pro doktorský studijní program je standardní doba studia 4 roky.

Vyměření poplatku za studium probíhá tehdy, prodlužuje-li student studium o více než jeden rok nad standardní dobu studia.

Zdroj: Masarykova univerzita

„V poslední možný týden podávání přihlášek na Erasmus jsem v únoru 2020 poslala tu svoji. Vzali mě na moji první volbu, do Estonska. Začala jsem plánovat, jak to s mým studiem bude dál a zjišťovala jsem si, jak funguje prodlužování,“ popisuje Tichá. Právě odjezd na Erasmus bývá jedním z důvodů prodlužování studia. „Nejčastějším důvodem prodloužení studia je obecně neúspěšné ukončení studia a nástup do nového. Dále to jsou studijní a pracovní pobyty,“ říká David Taranza, manažer pro studium na Masarykově univerzitě. Mezi další důvody patří i specifické poruchy učení nebo zdravotní problémy studentů, které ovlivňují celkovou délku studia.

„Zpětně si říkám, že jsem mohla klidně prodlužovat o celý rok a udržet si status studenta, ale chtěla jsem mít státnice dřív za sebou,“ vysvětluje Tichá. Podobně o svém studiu přemýšlel i Jakub Dlabaja, student fakulty sociálních studií, který prodlužoval o semestr. „Potřeboval jsem víc času na dopsání bakalářské práce. Naštěstí jsem ale na svůj navazující obor mohl nastoupit od jarního semestru,“ říká Dlabaja. To mu umožnilo zachovat si status studenta a bez pauzy pokračoval navazujícím magisterským oborem.

Tichá měla po návratu z Erasmu největší obavy z toho, že se jí nepodaří ukončit zbývající předměty v podzimním semestru a bude kvůli tomu muset prodlužovat o rok a půl. V takovém případě by jí rektor mohl vyměřil poplatek za překročení standardní doby studia o více než rok. „Věděla jsem, že bych musela platit poplatky, kdybych zkoušky nezvládla, a to mě motivovalo k dobrým výsledkům v mém posledním semestru. Studium mi z části platí rodiče a sama pracuji, ale byly by to zbytečné výdaje,“ vysvětluje studentka.

Přehled procentuálního zastoupení samoplátců studií na jednotlivých fakultách MU

Zdroj: David Taranza, manažer pro studium na Masarykově univerzitě

Z tabulky můžeme vyčíst, že procento lidí, kteří za prodlužování studia platí, klesá. „Je však nutno vzít v úvahu, že data za poslední tři roky, nejvíce pak za rok 2020, jsou vychýlena směrem dolů v důsledku covidového zákona. Podle něj se do odstudované doby nezapočítává období od března do srpna roku 2020,“ upozorňuje Taranza. Nicméně podle výroční zprávy Masarykovy univerzity z loňského roku je průměrná délka bakalářského studia na Masarykově univerzitě šest a půl semestru. To je více než standardní doba studia, která čítá šest semestrů. Můžeme tak říct, že prodlužování se týká téměř osmi procent studií, přičemž studentů, kteří za prodlužování platí, jsou přibližně tři procenta. Většinu prodlužujících studentů tedy tvoří ti, kteří studium dokončí do jednoho roku od překročení standardní doby studia.

„Prodlužování studia nelituji, potkala jsem skvělé lidi jak na Erasmu, tak po návratu na fakultu mezi novými spolužáky. Půl roku jsem využila k cestování, k tomu, abych si vydělala peníze a našla si práci,“ říká Tichá. Zároveň si uvědomuje, že šťastnému období předcházely i starosti. „Zjišťováním všeho kolem jsem zažila velký stres. To je asi ten důvod, proč má z prodlužování většina studentů strach. Navíc hodně z nich možná ani neví, že placený je až druhý rok po prodloužení, stejně jako já v prváku,“ uzavírá Tichá.

Co se týče brněnských veřejných vysokých škol, podle údajů dostupných ve výročních zprávách jednotlivých univerzit z roku 2022, tvoří samoplátci na Mendelově univerzitě 4,64 procenta z celkové počtu studií. Na Vysokém učením technickém to je 1,2 procenta. Na Masarykově univerzitě je podíl samoplátců 3,33 procenta.