Za Trumpa mluví jeho chování více než slova, říká politoložka

Brno - Jsou to dva týdny, co si Američané zvolili Donalda Trumpa jako svého příštího prezidenta. Za tu dobu už padla jména lidí, kteří by mohli být součástí jeho vlády, včetně miliardáře Elona Muska. „Trump se obklopuje lidmi, kteří mu jsou loajální, nechce slyšet jiný názor," říká politoložka Zuzana Ringlerová. Na sociálních sítích se mezitím šíří panika, že se Spojené státy pod jeho vedením začnou vzdalovat demokratickým hodnotám. „Neviděla bych to tak, že tady z toho udělají diktaturu. Za Trumpa mluví víc než jeho slova jeho chování," dodává Ringlerová. V rozhovoru pro Stisk kromě toho také přiblížila, proč prezidentské volby dopadly právě takto i jaký je osud demokratické strany.

Překvapily vás před dvěma týdny výsledky amerických prezidentských voleb?

Nepřekvapily. Dlouho se mluvilo o tom, že šance Donalda Trumpa a Kamaly Harris byly padesát na padesát. Vyhrát mohli oba, takže by člověka nemělo překvapit, že jedna z těch situací opravdu nastala. Druhá věc je, že jsem tento výsledek tak trochu čekala. Přiklonila jsem se k němu po tom, co britský týdeník The Economist asi týden před volbami podpořil Kamalu Harris. Napsali ale, že je Harris slabá kandidátka s nic moc ekonomickým programem, ale bude se držet etiky a nemá protidemokratické tendence. Čtenáři tohohle deníku jsou sice ve větší míře demokraté, takže ten článek asi nemohl mít ambici nikoho přesvědčit, ale ani to nepřidalo na přesvědčivosti kandidatury Kamaly Harris.

Takže se dá říct, že u voličů nerozhodly hodnoty, ale praktické sliby?

Mám dojem, že voliči byli nespokojení hlavně kvůli relativně vysoké inflaci, protože pocítíli, že se jim žije hůř a mohou si toho méně koupit. A nezdražilo jenom spotřební zboží – velmi výrazně podražily i ceny bydlení, které jsou v některých částech USA až dvojnásobné oproti cenám před čtyřmi lety. Bývalo zvykem, že si Američané mohli dovolit koupit vlastní bydlení, ale s rostoucí inflací se jim to dost vzdálilo. A to inflace v USA nebyla taková jako třeba u nás, myslím, že za celou dobu nepřesáhla deset procent. Američané ale stejně byli naštvaní a měli pocit, že Kamala Harris by pokračovala v politice Joea Bidena a v tomhle ohledu by se nic moc nezměnilo.

Demokraté mají navíc obecně pověst někoho, kdo peníze spíše utrácí třeba za státní podpůrné programy, a pak je vybere na vyšších daních. Republikáni naopak tradičně preferují nižší daně a zase tak moc neutrácí na sociálních programech. Proto si třeba lidé, na které ty sociální příspěvky nejsou cílené a nevyužívají je, zvolili cestu nižších daní a volili republikány. Zkrátka si myslím, že ekonomika při těchto volbách hrála obrovskou roli.

I za cenu demokratických hodnot?

Nám se zvenčí zdají ty demokratické hodnoty hrozně důležité. Přijde nám úplně absurdní, že Donald Trump v podstatě podporoval státní převrat a že Američané chtějí tohoto člověka znovu za prezidenta. Ale to bylo před čtyřmi lety, a to je v očích Američanů už strašně dávno. A každý dělá chyby. Tak jako my se nepřeneseme přes to, když politik nerespektuje nedemokratické hodnoty a je tak trochu gauner, někteří věřící Američané se nedokážou přenést přes to, že někdo podporuje potraty, protože se to pro ně z morálního hlediska rovná vraždě. I když jsou potraty v porovnání se školstvím, ekonomikou, daněmi nebo zahraniční politikou relativně malá věc, tak v mysli nábožensky založených lidí je to hodnotově obrovský problém.

Dlouho jsem nedokázala pochopit, proč jsou některé konzervativní církve tak nadšené z člověka, který je dvakrát rozvedený a jehož život vůbec neodpovídá křesťanským hodnotám. Dříve, když se politik rozvedl, tak u téhle části společnosti skončil, protože nerespektoval svátost manželství. Ale Trump se svými hromadami skandálů je pro ně akceptovatelný kandidát, za kterým nadšeně stojí. Nedávno jsem ale viděla rozhovor s pastorem jedné takové církve a ten vysvětluje, že všichni děláme chyby. Že je udělali Trump i Harris. Stavěl Trumpův nerespekt k ženám, k etice v politice a k pravdě na stejnou úroveň jako chyby Kamaly Harris. A nakonec řekl, že když už si z těch dvou chybujících politiků má někoho vybrat, tak si radši vybere někoho, kdo prosazuje svátost života už od okamžiku početí.

V posledních týdnech na internetu kolovala video s Donaldem Trumpem, kde vyzývá své voliče, aby přišli k volbám, aby už příště volit nemuseli, nebo video JD Vance, kde říká, že by hlas lidí s dětmi mohl mít větší váhu než těch bezdětných. Mohly by nastat i takovéto velmi nedemokratické scénáře?

Ne, to je blbost. Každý, i Joe Biden, někdy řekne nějakou blbost. Úplně bych to neviděla tak, že tam udělají diktaturu. Byly to spíš takové nešikovné výroky. Co si Donald Trump myslí, ukazuje spíš to, jak se chová. Z jednoho výroku bych nedělala velké haló, každý se někdy přeřekne, ale to, že demokraticky zvolený prezident země, která aspiruje na to být lídrem demokratického světa, řekne, že mu předchozí volby byly ukradené, to je obrovský problém.

Bude nějaký znatelný rozdíl mezi Trumpovým prvním a druhým volebním obdobím?

Myslím, že teď už jsou on i lidé kolem něj lépe připraveni a nebudou dělat chyby z neznalosti. Trump chtěl ve svém prvním volebním období executive order, takový dekret, který by lidem z vybraných muslimských zemí zakazoval vstup do Spojených států, a soudy mu to třikrát zamítly, protože to jeho právníci neměli pořádně připravené. Nerozuměli pořádně té problematice a dostatečně to nezdůvodnili, takže to bylo snadno napadnutelné. Teď už vědí, jak to chodí, a budou na to připraveni.

Budou Trumpovi spolupracovníci stejní jako z let 2016-2020?

Právě, že i tihle lidé budou jiní. Dříve měl Trump kolem sebe určité množství lidí, kteří nebyli jeho nadšenými fanoušky. Teď se obklopil hlavně lidmi, kteří jsou loajální – zdá se, že právě to je jeho hlavní kritérium při výběru lidí na pozice do svého týmu a do vlády. Ono je to do jisté míry určující pro celou republikánskou stranu – když nepodporujete Donalda Trumpa, tak skončíte. V kongresu už je jen velmi málo republikánů, co za ním pevně nestojí. Není to možná ani to, že by ho nepodporovali, přeci jen je pro senátora velmi těžké na veřejnosti říct, že nepodporuje prezidentského kandidáta své strany. Ale jsou takoví, kteří s ním nesouhlasí – třeba senátorka za Aljašku Lisa Murkowski. Ta má ještě takové staré hodnoty a názory, například že ministr spravedlnosti by neměl být někdo, kdo má trvalé potíže se zákonem (pozn. red. narážka na Matta Gaetze, který byl vyšetřován v kauze obchodování s lidmi za účelem sexuálního zneužívání).

Abych ale zase Trumpa neočerňovala, každý prezident si chce vybrat kandidáty, kteří budou v souladu s tím, jak vidí svět a jakou politiku chce prosazovat. To je normální. U Trumpa je to jenom dovedené do extrému až tak, že nechce slyšet jiné názory. Proto jsem osobně opravdu zvědavá na Ministerstvo zahraničí, protože tam si vybral Marca Rubia, senátora z Floridy, který by možná mohl přijít i s nějakými vlastními názory. Ta dynamika mezi nimi by mohla být zajímavá.

Co se může stát, když dáte dohromady politicky nejmocnějšího muže na planetě a nejbohatšího muže na planetě? Narážím na Elona Muska a jeho potenciální angažmá ve vládě Donalda Trumpa.

Myslím, že to bude jenom taková přehlídka ega. Ego Elona Muska je asi stejně velké jako ego Donalda Trumpa a každý z nich bude chtít mít ten nejsilnější hlas. Ministerstvo vládní efektivity, které mu chce Trump svěřit, zatím ani neexistuje a jeho vznik by musel schválit kongres. A to se vůbec nemusí stát. Možná se pletu, ale zatím to vypadá, že to by to mohlo být další vděčné téma na politickou satiru, protože se tam dějí neskutečně bizarní věci. A taky nevím, kde na to Elon Musk vezme čas, když je výkonným ředitelem několika obrovských společností.

Mohou žaloby, kterým teď Trump čelí, nějak omezit jeho vykonávání úřadu?

Ústavní soud před nedávnem rozhodl o tom, že prezident má v souvislosti výkonu úřadu velmi širokou imunitu. Není ovšem jasné, na co všechno se tato imunita vztahuje, je to takové mlhavé. Žalobci budou mít v tomto ohledu velmi složitou práci. Druhá věc je, že všechny federální žaloby může ministr spravedlnosti jednoduše zastavit. Dále jsou ve hře i žaloby na úrovni států, na ty federální vláda nemůže, ani na ty, které se datují do doby před Trumpovým prvním prezidentstvím. Ale to jsou hlavně finanční kauzy, kde nehrozí vězení. Nemám zatím nastudované, jaká je perspektiva těch žalob, teď když je prezidentem a bude mít vliv na federální soudnictví.

Jaký je osud Kamaly Harris a demokratické strany?

Kamala Harris se možná pokusí znovu stát senátorkou – vzhledem k tomu, že je velmi chytrá, aktivní a zkušená osoba, myslím si, že nebude chtít jenom sedět doma se založenýma rukama. Nebo možná založí nějakou neziskovku a bude se politického života účastnit tímto způsobem. Díky tomu, že ji všichni znají, může teď shánět peníze a dělat něco, na čem jí záleží. Kdybych si měla tipnout, tak by se mohla zaměřit na ženy. A demokratická strana na sobě musí zapracovat a najít lídry, kteří tu stranu dokážou vyvést ze svízelné pozice, ve které se teď nachází.

A republikáni? Jak se za čtyři roky poperou s odchodem Donalda Trumpa, až nebude moct znovu kandidovat?

Návrat k tomu, jak to bylo před érou Donalda Trumpa, podle mě není moc reálný. Díky jeho vizi získali například dělnické bílé voliče, kteří tradičně volili demokraty. Takže pro ně je tohle dobrý směr, funguje to. Nevíme ale, jestli to bude fungovat s tím, jak se bude Amerika demograficky vyvíjet a bělochů bude ubývat – i když v těchto volbách měl Trump velkou podporu i u latinos (pozn. red. lidé z Latinské Ameriky). A další otázkou je, jestli půjde pokračovat v trumpismu bez Trumpa – jestli politická komunikace, marketing té strany, bude stejně uvěřitelný, když ji povede třeba JD Vance. Je možné, že ano, vypadá jako šikovný politik, takže je možné, že tu pochodeň trumpismu převezme právě on.