Komentář: Co může za zvrácení rozsudku ohledně potratů v Americe?

Americký Nejvyšší soud se chystá zvrátit verdikt z roku 1973, který prakticky zakazuje zákony proti potratům. Pravděpodobně to bude znamenat, že pro ženy žijící v některých konzervativních státech, bude předčasné ukončení těhotenství nelegální nebo velmi náročné. Jeden z devíti soudců, který pro návrh hlasoval, své rozhodnutí obhájil tím, že regulace interrupcí by měla být na jednotlivých státech. Také dodal, že právo na potrat není hluboce zakořeněné v historií národa a Ústava Spojených států ho nezaručuje.

Je potřeba zmínit, že Nejvyšší soud je převážně konzervativní. Šest z jeho členů jmenovali republikánští prezidenti. Přesto je však konečné rozhodnutí pro mnoho Američanů překvapením. Instituce zastávající podobnou roli, jako Ústavní soud v Česku, byla většinově vnímaná jako spíše neutrální část systému brzd a protivah. Dnes se na ni valí kritika, že rozhodnutí je politické a ideologické. Je to pravda? Těžko říct. Soudci trvají na tom, že pouze vykládají zákon a na nálady ve společnosti nehledí. Problém je, že se soudcové nerozhodují ve vakuu. Také jsou jenom lidé, které ovlivňuje jejich okolí, stranická příslušnost, ale také věci jako například sociální sítě, které minimálně dva ze soudců prokazatelně používají.

Ovlivnilo tedy rozhodnutí veřejné mínění? Ne tak docela. Podle průzkumu společnosti Pew research center se procento lidí, kteří v Americe podporují možnost interrupce, za posledních dvacet let téměř nezměnilo. Co se ale změnilo je jejich stranická příslušnost. Právo na volbu podporuje téměř osmdesát procent demokratů. Z lidí, kteří se definují jako republikáni, to není ani čtyřicet procent. Za posledních patnáct let se rozdíl více než zdvojnásobil. Spíše tedy platí podezření na ovlivnění stranickou příslušností.

Zvětšující se názorové rozdíly mezi demokraty a republikány můžeme vidět také na úrovni států. Guvernérka liberálního New Yorku mluvila před dvěma dny o tom, že právo na potrat by mělo být klasifikované jako jedno ze základních lidských práv. Guvernér Kalifornie řekl, že je jeho cílem chránit možnost interrupce státní ústavou, a dokonce se zmínil, že by byl rád, kdyby byly potraty placené z veřejných peněz. Přitom v jeho státě není z veřejných peněz placená ani stomatologická péče.

Naopak například vláda v Mississippi pracuje na zákonech, které jsou ohledně předčasného ukončení těhotenství ještě přísnější, než byly ty před padesáti lety, kdy začal platit rozsudek, který se teď chystá Nejvyšší soud zrušit. Fakt, že se v některých státech zákony zpřísňují, musí být pro část populace děsivý. Kulturní války, které se v Americe vedly, vždycky nakonec vyhrávali spíše liberálové. Ať už jde o ženská práva, rovnost menšin, manželství pro všechny, nebo právě právo na interrupci. V tomto ohledu je vlastně rozhodnutí Nejvyššího soudu bezprecedentní. Najednou se mnozí bojí, že zvrácení verdiktu by mohlo vést k otevření dvířek debatám o tématech, která liberálové považovali za dávno vyřešená. Vždyť ani právo na manželství pro všechny není v historií národa zakořeněné a nechrání ho ústava.