V uplynulé sezóně uhynulo méně včel. Přesto je trápily nemoci

Česko - Výzkumníci z projektu Monitoring úspěšnosti zimování včelstev už vědí, že v právě ukončené sezóně uhynulo méně včel než v té předešlé. Informace od českých včelařů vyhodnocují ode dneška. Chovatelé vyplňovali dotazník například o tom, kolik jejich včelstev nepřežilo tuto zimu, jak je v uplynulých dvanácti měsících léčili od parazitů nebo zda byli spokojení s množstvím vytočeného medu. Zkušenosti jsou rozdílné, záleží i na oblasti. Včelařská sezóna začíná a končí přibližně s příchodem jara.

Jaroslav Masopust má v Žichlínku na Orlickoústecku dvacet jedna úlů neboli včelstev. Zimní měsíce přečkala všechna, pouze jedno oslabilo. To znamená, že v něm nepřežili někteří jedinci.

Jen o pár kilometrů dál v obci Sázava včelaří Jaroslav Krátký. Jemu přes zimu uhynulo jedenáct z dvaceti dvou včelstev. Přestože jim dodal zásoby cukru i včas podal léčivo proti různým nemocem. „Letošní zimu zasáhl úhyn zrovna naši oblast. Loňskou mi nepošlo nic,“ uvedl.

Různé zkušenosti chovatelů ze skončené sezóny zkoumají odborníci z projektu Monitoring úspěšnosti zimování včelstev asociace COLOSS. Celkově se ale situace oproti minulému období v Česku zlepšila. „Přesné analýzy a čísla ještě nemáme, ale obecně budou úbytky včelstev menší, než jsme zaznamenali v sezóně od jara 2019 do jara 2020,“ řekl národní koordinátor projektu Jiří Danihlík, který pracuje jako biochemik na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Výzkumníci začínají data od chovatelů zpracovávat dnes a sledují i dlouhodobé trendy. To, že se celkově stav meziročně zlepšil, neznamená, že někde nebyl úhyn vysoký. Liší se totiž v jednotlivých oblastech a přichází v různých frekvencích. I to se snaží odborníci mapovat.

Problémem jsou paraziti i postřiky

Včely napadá například parazit Varroa destructor neboli kleštík včelí, který způsobuje onemocnění varroáza. „Z dat vidíme, že v některých letech se roztoč namnožil rychleji a na hodně místech způsobil velké ztráty,“ vysvětlil Danihlík. Obecně se nemoci nejvíce šíří v územích s vysokou hustotou zavčelení, jako je například Moravskoslezský kraj.

Z dat Státní veterinární správy vyplývá, že počet parazitů Varroa destructor se v této zimě v porovnání s minulou snížil. „Zatímco loni bylo zcela bez roztoče 22 procent stanovišť, letos je to více než 28 procent,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Stanovišť je v Česku přibližně 60 tisíc.

Metod, jak roztoče likvidovat, existuje několik. „V říjnu dávám do úlů pásky napuštěné varidolem, které zapálím. Kleštíci pak z včel odpadávají dolů na podložku,“ upřesnil Jaroslav Masopust. V uplynulé sezóně jich sice zaznamenal více, ale žádné včelstvo mu neuhynulo.

I když se chovatelé řídí manuály týkající se léčení, může jim hmyz přes zimu pojít. Roli hrají například další nemoci, jako je bakteriálně způsobený mor včelího plodu nebo dřívější nástup jara a výkyvy počasí. Jaroslav Krátký je přesvědčený, že vliv má loňský studený květen i postřiky, které používají zemědělci na polích. Ti totiž stříkají i v pravé poledne, a ne brzo ráno a večer, kdy jsou včely v úlu. „Zmizely mi létavky, které opylovávají. Úlové včely neměl kdo živit. Nezbyly jim žádné zásoby, proto jsem je musel krmit už v létě. Tím pádem šly do podzimu oslabené,“ popsal.

Velký problém vidí v postřicích i Jaroslav Masopust. Včela se jich nasaje, pak jimi nakrmí třeba plod, který zemře, protože se otráví. „Na přípravcích je sice napsáno včelám neškodné, ale pouze do určitého množství. Jak jim mám ale vysvětlit, kolik toho můžou nasát?“ uvedl.

Jedním z cílů projektu je vzdělávat včelaře

Národní koordinátor projektu Monitoring úspěšnosti zimování včelstev Jiří Danihlík, který sám včelaří, řadí mezi významné problémy i změny v krajině, jako je dostupnost pylu a nektaru v průběhu roku. „Když v silně zemědělských oblastech odkvetou plodiny jako je řepka, slunečnice nebo kukuřice, nemají včely co opylovat. Jsou pak více náchylné k nemocím, protože nemají kvalitní výživu,“ vysvětlil.

S tím souvisí i produkce medu. Jaroslav Krátký hodnotí loňský rok jako slabší. „Měl jsem dvacet kilo medu na včelstvo. Předloni to bylo šedesát,“ upřesnil. Jaroslav Masopust vytočil také dvacet kilo. Ale zná i včelaře, kteří loni neměli žádný.

Právě otázku na spokojenost s množstvím medu obsahoval dotazník Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev vůbec poprvé. Projekt v Česku funguje osmým rokem a podobný mají také v jiných evropských i světových zemích. Jeho cílem je mimo jiné sledovat včelařské trendy a zjistit, jak chovatelé hmyz ošetřují, jaké metody používají. „Můžeme je pak nadále vzdělávat,“ přiblížil národní koordinátor Danihlík.

Do průzkumu se zapojuje přibližně 1 700 včelařů. Celkově je jich v Česku asi 60 tisíc a dohromady mají kolem 690 tisíc včelstev. Na jeden kilometr čtverečních jich připadá osm, a tak se republika řadí k zavčelenějším státům střední Evropy.

Včelám by podle Jiřího Danihlíka pomohlo, kdyby lidé vysazovali ovocné stromy, keře a květiny, které dávají nektar. Prospěje to nejen těm medonosným, ale i samotářským nebo čmelákům. Pro opylovače je totiž důležitá biodiverzita prostředí, na které se současně podílí.

Monitoring úspěšnosti zimování včelstev

Projekt organizuje asociace COLOSS a Česká republika je do něj zapojená osmým rokem. Je založený na konceptu Citizen Science, tedy občanské vědy. Chovatelé vyplňují dotazník, který se týká například toho, kolik včelstev jim přes zimu uhynulo nebo jakými metodami je léčí. Odborníci pak data analyzují a zkoumají trendy. Jejich cílem je například i vzdělávání včelařů.