Pomocná ruka závislým i uživatelům drog. Harm reduction je o hlavně důvěře, říká odborník
Homepage
Brno - S takzvaným harm reduction se nejčastěji setkávají návštěvníci velkých hudebních festivalů. V areálu obyčejně stojí stan neziskové organizace, jejíž pracovníci poskytují potřebnou pomoc či poradenství uživatelům drog. Studentka Tereza Řezníčková pracuje spíše na klubových akcích, kde není tento koncept ještě tolik rozšířený.
„Lidé nejsou na harm reduction v klubech zvyklí,” říká Řezníčková. „Často si myslí, že za pomoc musí platit." Tak tomu ale zpravidla není. Vše, co na stáncích příchozí vidí, si mohou zdarma rozebrat. „Po příchodu na akci si na stůl připravím všechno potřebné. Ovoce, vodu, vitamín C nebo třeba magnezium,” popisuje svou rutinu Řezníčková. Na stáncích se dají často sehnat i špunty do uší, kondomy nebo třeba bezpečnější pomůcky k užívání.
Koncept harm reduction vznikl v osmdesátých letech v britském Liverpoolu. Tehdy tam vypukla epidemie HIV a harm reduction cílila na uživatele drog, kteří si je aplikovali nitrožilně, tedy injekční stříkačkou. Do češtiny se pojem překládá jako "redukce škod" nebo "snižování rizik". „Místo snahy uživatele drog odradit prostřednictvím strachu se redukce škod zaměřuje na snižování zdravotních i sociálních rizik spojených s jejich užíváním," popisuje Dominik David, odborník na protidrogovou politiku působící na Masarykově univerzitě. V Česku koncept harm reduction svoje místo zatím spíše hledá.
„V některých zemích je součástí redukce škod i testování látek,” popisuje David. „To však často naráží na legislativní omezení,” upozorňuje. Například česká legislativa testování obsahu drog na festivalech a jiných akcích zatím neumožňuje. I u nás se ale najdou organizace, které harm reduction provozují. Například brněnské Podané ruce nebo Magdaléna o.p.s. působící ve Středočeském kraji.
Společnost Podané ruce
Brněnská nezisková a nestátní organizace Podané ruce si klade za cíl pomáhat lidem osvobodit se od závislostí nebo jiných tíživých problémů, které jim znemožňují žít plnohodnotně. Mimo to se věnuje i harm reduction. V roce 2023 spustila společnost v Brně projekt mobilní ošetřovny. Sanitní vůz má sloužit k bezpečnější aplikaci drog a k prevenci předávkování. V současnosti stojí na ulici Plynárenská v městské části Brno-sever. Denně ho využijí až dva závislí.
Pracovníci poskytují i poradenství nebo na chvíli zastávají roli přátel. „Lidé často přichází jen s tím, že si dali drogu, po které jsou velmi sociální a povídaví,” popisuje Řezníčková. „Párkrát jsem ale musela řešit i nepříjemné stavy nebo nebezpečné situace.” Těchto případů je ale podle ní minimum. Převládají spíše lidé, kteří si přišli pro vodu, vitamíny nebo jen potřebují vyslechnout.
„Nedílnou součástí harm reduction je vztah mezi účastníky akcí a pracovníky v terénu,” popisuje David. „Pracovníci nesmí být vnímáni jako lídé, co chtějí příchozí soudit nebo ohrozit. Měli by být vnímáni jako zdroj podpory a informací,” zdůrazňuje důležitost důvěry odborník. Řezníčková se snaží k práci na stánku přistupovat co nejcitlivěji. „Občas ke mně zabloudí duše, která si potřebuje jen popovídat,” říká studentka. V takových případech příchozího vyslechne a nabídne mu psychickou oporu. Tento přístup zvyšuje pravděpodobnost, že lidé v případě nouze pomoc skutečně vyhledají.
„Občas si jdu zatančit, abych se rozhýbala a mohla pokračovat v práci,” přiznává Řezníčková. Práce za stánkem je náročná a dlouhá, Řezníčková v ní ale vidí obrovský smysl. „Jsem spíš noční ptáče, práce na ravech mi tedy nevadí,” popisuje. „Někdy na mě ale přeci jen přijde únava. Není to jako když přijdete na rave jako návštěvník, nemohu jen tak odejít.” Za stánkem je obyčejně do čtyř hodin ráno, pak vše sbalí a čeká do konce akce. Až potom odchází domů.
Podle Řezníčkové je vzdělávání o drogách a harm reduction jediným způsobem, jak zmírnit jejich dopad na společnost. „Přála bych si, aby se drogami zbytečně nestrašilo a mluvilo se o nich pravdivě a nezaujatě,” říká studentka.
