Debata Dozvuky 4:36 varovala před škrty pro veřejnoprávní média

Brno - Vládní návrh na změnu financování médií prošel v sobotu nad ránem prvním čtením. Vyvolal rychlou reakci i v akademické sféře. Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu (IIPS) proto v úterý v brněnské Ambasádě uspořádala debatu Dozvuky 4:36, kde vystoupili politolog Lubomír Kopeček a mediální analytička Klára Smejkal.

Hosté debaty “Dozvuky 4:36”

prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D.

• Zástupce vedoucího katedry – Katedra politologie

• Působí v Mezinárodním politologickém ústavu (FSS MU)

• Odborné zaměření

  • Česká a středoevropská politika

  • Politické strany, vládní koalice, parlamentní procedury a populismus

Mgr. Klára Smejkal, Ph.D.

• Odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky (FSS MU)

• Odborné zaměření:

  • Výzkumně se věnuje vnímání médií veřejné služby různými skupinami veřejnosti a přístupu těchto institucí k digitalizaci

  • Vede výzkumný záměr v projektu OP JAK zaměřený na problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době (2026–2028)

  • Působila v týmu projektu Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti

Co návrh předpokládá

Vládní návrh zákona zavádí zrušení koncesionářských poplatků. Česká televize a Český rozhlas by místo nich byly financovány přímo ze státního rozpočtu.

Podle Kláry Smejkal by změna znamenala pokles příjmů obou institucí zhruba o patnáct procent, tedy na úroveň před dvaceti lety. Česká televize by přišla přibližně o miliardu korun, Český rozhlas o téměř půl miliardy. Smejkal uvedla, že by to mohlo vést k propouštění až desetiny zaměstnanců, omezení regionální tvorby, škrtům ve sportovních právech a odložení investic do opravy budovy na Kavčích horách.

Odkaz na Dánsko a alternativní modely

Premiér Andrej Babiš při obhajobě rozpočtového financování poukazuje na Dánsko. Smejkal však uvedla, že tamní model funguje v jiném politickém prostředí. „V Dánsku se po volbách strany dohodnou na částce a financování se zafixuje na čtyři roky dopředu, takže média mají jistotu a vláda do nich nezasahuje,“ vysvětlila.

Smejkal se v argumentaci opřela o závěry komparativní expertní studie, kterou letos na jaře publikoval společný tým odborníků z Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity. Analýza třinácti evropských systémů varuje, že opuštění koncesionářských poplatků ve prospěch státního rozpočtu oslabuje vazbu médií na veřejnost a otevírá prostor pro politické tlaky.

Poplatky dnes vybírá Česká pošta, což podle Smejkal stojí až 250 milionů korun ročně. Pokud by byly právě tyto náklady dalším důvodem ke změně financování, zmínila jako alternativu model používaný ve Švédsku a Finsku. Tam se příspěvek vybírá jako speciální daň přes finanční úřad a putuje do samostatného fondu mimo vládní rozpočet.

Současný český systém, který po úpravě zákonem (zákon č. 119/2025 Sb.) vztahuje poplatky na jakékoli zařízení schopné přijímat vysílání (tedy i na počítač nebo mobil připojený k internetu) a zahrnuje valorizaci koncesionářských poplatků, označila Smejkal za dobře nastavený.

Na nezamýšlený důsledek zrušení koncesionářských poplatků upozornil také Lubomír Kopeček. „Když připravíme Českou poštu o stamilionové částky za výběr poplatků, státní podnik přijde o příjem a problém pošty se zase přelije zpátky do veřejných rozpočtů,“ podotkl.

Politické souvislosti a harmonogram

Kopeček označil postup koalice při prvním čtení, které proběhlo v ranních hodinách, za promyšlené načasování. „Z politického hlediska nejde o okamžitou likvidaci médií po vzoru Maďarska či Polska, ale spíše o postupné přiškrcení nebo přidušení veřejnoprávních médií.“ Uvedl, že premiér po sobotním vystoupení působil zaskočeně reakcemi veřejnosti. Smejkal doplnila, že podle průzkumů sledují pořady České televize a Českého rozhlasu i voliči hnutí ANO.

Schválení ve Sněmovně považuje Kopeček vzhledem k vládní většině za téměř jisté. Očekává však odpor Senátu, prezidenta a opoziční obstrukce. Druhé čtení by podle něj mohlo skončit v polovině ledna, třetí v únoru. Pokud se zákon vrátí od Senátu a prezidenta, odhaduje konečné schválení na začátek léta příštího roku. Výši částky i valorizaci by podle něj mohl ovlivnit veřejný tlak, který by se ale neměl omezit jen na Prahu, divadla a studentské spolky.

Debata vznikla za pár dní

Organizátoři ze Studentské sekce IIPS akci připravili v řádu desítek hodin. „Hosty jsme kontaktovali v sobotu a v pondělí jsme si potvrdili prostory,“ uvedla organizátorka Monika Boušková. Pro studentský spolek šlo zároveň o premiéru v prostorách Ambasády.

Sál zaplnili především vysokoškoláci. „Je to téma, které se mě bezprostředně týká a jde v něm o naši budoucnost. Chtěla jsem slyšet podrobnosti přímo od expertů,“ řekla studentka žurnalistiky Klára Skřížalová.

Studentská sekce IIPS

• International Institute of Political Science (česky Mezinárodní politologický ústav)

• Univerzitní spolek působící na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, který sdružuje aktivní studenty politologie, mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií

• Založen na jaře roku 1998 jako platforma propojující studenty s akademiky a experty z praxe

• Cílem spolku je vytvářet otevřený prostor pro diskuzi o veřejném dění, organizovat vzdělávací a společenské akce a rozvíjet studentskou komunitu nad rámec běžné výuky

• Klíčové projekty: Kulaté stoly a přednášky s předními českými i zahraničními odborníky, filmové večery s debatou, Masarykovy debaty, studentské konference, odborné workshopy a exkurze do politických či mezinárodních institucí