Když ji deportovali, přítelkyně ukryla její deníky. Dnes příběh Ruth Maierové připomíná výstava Přetnuté životy

Brno - Vernisáž s názvem Přetnuté životy představila způsoby, jak mladí lidé a jejich rodiny reagovali na sílící protižidovskou politiku nacistů. Výstava tento proces přibližuje na příběhu Ruth Maierové, která během holokaustu zemřela v pouhých dvaadvaceti letech. Její odkaz dodnes připomínají dochované deníky.

Ruth Maierová se narodila roku 1920 ve Vídni, kde strávila velkou část svého života. V den svých osmnáctých narozenin musela přihlížet násilí páchanému na židovském obyvatelstvu. Podle norimberských zákonů byla považována za Židovku, přestože do té doby neměla k židovství žádný vztah. „Tato nepohodlná pravda patří k historii Rakouska, které se k ní staví čelem. Za barbarské činy páchané vůči židovskému obyvatelstvu nese Rakousko odpovědnost a bude vůči antisemitismu vystupovat striktně,” uvedla rakouská velvyslankyně v České republice Bettina Kirnbauerová.

V lednu 1939 Maierová uprchla do Norska. V roce 1942 ji však zatkla policie a předala nacistům. Z Osla byla následně deportována do likvidačního tábora, kde byla zavražděna. „V Norsku zanechala hlubokou stopu. Když byla deportována, její blízká přítelkyně ukryla deníky, které po sobě zanechala. O půl století později texty uspořádal básník Jan Erik Vold a zajistil jejich první vydání,” uvedl ředitel ústavu Opus Lacrimosa Leoš Fučík.

Deníky Maierové byly před nedávnem vydané i v češtině. Nakladatelství Paseka navíc dostalo nabídku převést jejípříběh do komiksové podoby. „Podmínkou bylo, aby komiks promlouval k mladým lidem a zároveň na něm pracovali mladí autoři,” zmínil mluvčí vydavatelství Paseka Jakub Sedláček. Na knize se v současnosti pracuje.

O prázdninách jezdila do Žarošic na jižní Moravě, odkud pocházel její otec. „Maierová jezdila do Žarošic ráda a ve svých denících popisovala místní lidi i okolní krajinu,” uvedlstarosta obce Žarošice Jiří Kacer.

Obec i nadále podporuje její odkaz. „Začalo to náhodou. Četla jsem knihu o holokaustu a na první straně si všimla fotografie rodiny Maierových s poznámkou, že vznikla v Žarošicích,” popsala učitelka základní školy v Žarošicích Susann Kacerová. Se svými žáky se následně zapojila do projektu Zmizelí sousedé, díky kterému dokázali vypátrat řadu rodinných příslušníků Maierových po celém světě. Někteří z nich se následně i setkali.

Výstavu připravil Dokumentační archiv rakouského odboje ve Vídni ve spolupráci s Norským centrem pro studium holokaustu a menšin. Na Krajském úřadě v Brně bude přístupná až do 12. června. Připomíná nejen tragický osud Ruth Maierové, ale také význam osobních svědectví, která pomáhají uchovávat paměť obětí holokaustu i pro další generace.