Mexiko nemá pod kontrolou celé území, říká odborník na Latinskou Ameriku

Brno - Poté, co se mexické armádě podařilo zabít vůdce jednoho z nejsilnějších drogových kartelů v zemi, se jeho ozbrojené skupiny vrhly do ulic a v několika částech Mexika vypukly rozsáhlé násilnosti. V reakci na operaci došlo k blokádám dálnic, zapalování aut, střetům s armádou i policií a uzávěrám veřejných komunikací, což ovlivnilo i běžný život obyvatel a turistů. Zásah proti Nemesiu „El Menchovi“ Oseguero Cervantesovi, dlouholetému šéfovi kartelu Jalisco Nueva Generación, tak spustil otevřený boj o moc a kontrolu nad územím. Aktuální vývoj komentuje expert na Latinskou Ameriku z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity Martin Hrabálek.

Je současná vlna násilí vyústěním dlouhodobých problémů Mexika, nebo jde o zásadní zlom?

Je to kombinace obojího. Násilí vychází z dlouhodobé slabosti mexického státu a jeho institucí, ale současně může jít o zlomový moment po zabití šéfa nejsilnějšího kartelu.

A je tam něco konkrétního, v čem se současná situace liší od předchozích vln násilí?

Současnou situaci lze do určité míry srovnat s vlnami agrese, které následovaly po zatčení Joaquína „El Chapa“ Guzmána, tehdejšího šéfa kartelu Sinaloa. I tehdy po zásahu proti vrcholnému lídrovi následovalo období eskalace, provázené boji o území, útoky na bezpečnostní složky, blokádami komunikací a nárůstem incidentů v ulicích měst. V tomto smyslu nejde o něco zcela unikátního, ale spíš o opakující se vzorec.

Představuje dnešní situace v Mexiku spíše selhání státu, nebo důkaz síly kartelů?

Jde o kombinaci obou faktorů, zásadní je však dlouhodobá slabost mexického státu a jeho institucí. Ta se neprojevuje pouze na úrovni centrální vlády, ale i v regionech, kde místní autority často selhávají v prosazování státní moci. Výrazným příkladem je stát Jalisco, který slouží jako jedno z hlavních zázemí kartelu Jalisco Nueva Generación.

Zároveň je potřeba si uvědomit ekonomickou sílu kartelů. Každoročně jim projdou rukama desítky miliard dolarů z nelegálního obchodu – nejen s kokainem z Jižní Ameriky, ale v čím dál větší míře také s fentanylem. Právě tahle finanční kapacita výrazně omezuje schopnost státu jim účinně čelit.

Takže podle Vás mexický stát nemá pod kontrolou celé své území?

Ne, mexický stát nemá pod kontrolou celé své území. V některých oblastech je jeho přítomnost dlouhodobě velmi slabá nebo jen formální.

Mluví se o teroru, je to podle Vás trefné označení, nebo zavádějící?

Objevuje se spíše pojem „narkoterorismus“, který prosazují především Spojené státy, protože by jim umožnil považovat kartely za teroristické organizace a postupovat proti nim razantněji, případně i jednostranně. To je ale pro Mexiko nepřijatelné, protože by to narušovalo jeho suverenitu.
Zároveň nelze přehlížet, že praktiky kartelů mají rysy teroru, násilí je často cíleně používáno k zastrašování konkurence i civilního obyvatelstva a veřejně vystavované vraždy vytvářejí atmosféru strachu. Motivace těchto skupin však zůstává primárně kriminální, nikoli ideologická.

Jaké dopady má současná bezpečnostní situace na běžný život obyvatel Mexika?

Současná situace se promítá do každodenního života obyvatel Mexika i mimo aktuální eskalace. Bezpečnostní situace je dlouhodobě špatná – ještě před pár lety země zaznamenávala přes třicet tisíc vražd ročně a teprve v posledním roce či dvou došlo k určitému poklesu.
Pro běžné lidi to ale znamená trvalý pocit nejistoty. Pokud v Mexiku podnikáte, je velmi pravděpodobné, že budete nuceni platit výpalné organizovaným skupinám, které kontrolují dané území. Kartely tak v praxi fungují jako paralelní moc, která zasahuje do běžného ekonomického i společenského života.

Existuje riziko, že by se násilí spojené s kartely mohlo přelévat i za hranice Mexika?

Ne, nemyslím si, že by k něčemu podobnému mohlo dojít, ani v případě silnějšího zapojení USA. Mexická vláda se naopak snažila ukázat, že je schopná situaci zvládnout sama a vyhnout se přímé americké intervenci.

Mluví se o tom, že násilí kartelů začíná cílit i na americké občany. Posouvá to americký přístup k Mexiku blíž k tvrdším bezpečnostním krokům?

Je možné, že to americký přístup dál posune k tvrdší bezpečnostní linii, i když doufám, že k přímé eskalaci nedojde. U Donalda Trumpa je ale problém v jeho nepředvídatelnosti.
Zřejmé je, že bezpečnostní a drogová agenda dnes v americko-mexických vztazích jednoznačně dominuje a vytlačila do pozadí ekonomická témata. Spojené státy tlačí především na otázku drog, zejména fentanylu, přičemž Mexiko v tomto řetězci funguje hlavně jako tranzitní země. Klíčové složky se přitom do regionu dostávají z Číny.

Do jaké míry jsou dnes Spojené státy schopné ovlivňovat bezpečnostní situaci v Mexiku, aniž by přímo zasahovaly?

Spojené státy ovlivňují bezpečnostní situaci v Mexiku hlavně skrze zpravodajskou a analytickou podporu, bez níž by byly mexické bezpečnostní složky výrazně méně efektivní.

Je vůbec možné kartely v Mexiku dlouhodobě oslabit silou, nebo je problém hlubší než čistě bezpečnostní?

Problém je hlubší než bezpečnostní. Dvacet let války proti drogám kartely neoslabilo, ale často vedlo ke zvýšení agrese. Organizovaný zločin je prorostlý státními institucemi a zároveň nabízí obživu lidem, kteří nemají jiné ekonomické možnosti. Bez řešení korupce a chudoby nelze kartely dlouhodobě porazit samotnou silou.

Jak se podle Vás bude situace vyvíjet dále?

Nejpravděpodobnější jsou dva scénáře. Buď se kartel rozpadne na menší skupiny, které mezi sebou začnou bojovat o území, což by vedlo ke zhoršení bezpečnostní situace. Druhou možností je, že se objeví nový lídr, který organizaci udrží pohromadě a situace se zásadně nezmění. Zásadní obrat ve schopnosti mexického státu problém řešit zatím nepovažuji za pravděpodobný, ani přes silný tlak USA.

Měla by současnou situaci řešit i Evropa nebo Česká republika?

Pro Evropu ani Českou republiku nejde o prioritní bezpečnostní otázku, Mexiko je klíčové především pro Spojené státy.