Česko patří k lídrům v psychedelické terapii, legislativa ale zaostává, míní odborníci

Brno - Léčba těžkých depresí, úzkostí či syndromu vyhoření pomocí látek, které společnost dlouho vnímala výhradně jako nebezpečné drogy. O využití ketaminu či psilocybinu v moderní medicíně diskutovali v úterý odborníci při příležitosti festivalu Awareness Month na Masarykově univerzitě v Brně.

Využití psychoaktivních látek v medicíně přestává být tabu a stává se jednou z nejnadějnějších větví moderní psychiatrie a psychoterapie. Panelová diskuze s názvem Když drogy léčí: Psychoaktivní látky v terapii, která se uskutečnila v úterý 20. října, přilákala desítky studentů i zájemců z řad veřejnosti. Odborníci se shodli na tom, že Česká republika se v experimentálním výzkumu i klinické praxi řadí k evropské špičce.

Česko je podle nich v tomto experimentálním výzkumu lídrem Evropy. V současnosti u nás fungují dvě ketaminové kliniky. Ketamin se dnes využívá především u pacientů od osmnácti let, kteří trpí rezistentními depresemi a úzkostmi a u nichž běžná farmakoléčba selhala.

Okamžitá úleva na mozkové úrovni

„V mozku udělá ketamin něco podobného jako antidepresiva, ale ihned. U každého klienta je ta zkušenost jiná. Fyzická reakce nemusí být dobrá, ale převážně má pozitivní dopad,“ vysvětlil psychiatr z Centra inovativní terapie Kliniky Podané ruce Vojtěch Cink.

Terapie se podle něj odehrává v přísně kontrolovaném prostředí, kde je pacient v bezpečí. Klient má k dispozici lůžko, křeslo, deku, masku na oči a hudební doprovod. „Stav trvá dvě až tři hodiny a po celou dobu je s ním terapeut, který dohlíží na bezpečí a pomáhá s potřebami, do samotného prožívání však nezasahuje. Terapie pak pokračuje v dalších dnech,“ popsal praxi Cink.

Na rozdíl od Spojených států, kde se komerční distribuce ketaminu podle diskutujících vymkla kontrole, je v tuzemsku riziko minimální. „V Česku si myslím, že se člověk na klinikách závislým stát nemůže, je to přísně kontrolované,“ uvedl Cink. Frekvence podání je individuální – někomu postačí jedno sezení, jiný potřebuje sérii dávek, protože se potíže vracejí. V současnosti se začíná pracovat také na výzkumu léčby Alzheimerovy choroby, práce je však teprve na samotném začátku.

Legislativní otazníky a šedá zóna

Zatímco vědecké poznatky postupují rychle, legislativa a zdravotnický systém reagují pomaleji. „Teď se bude muset řešit, jak to zasadit do praxe a jak se k tomu postaví pojišťovny,“ poukázala specialistka na drogovou politiku Tereza Dleštíková. Podle ní by psychedelická terapie neměla být vnímána pouze jako možnost, která přichází v úvahu až po selhání klasické léčby, ale jako rovnocenný nástroj.

Odborníci se dotkli také fenoménu tzv. psychedelického turismu, například ayahuaskových ceremonií v Jižní Americe. Z posvátného domorodého rituálu se podle Dleštíkové stala lukrativní komodita, za kterou zahraniční návštěvníci platí tisíce dolarů. Diskutovalo se i o preventivním využití látek u zdravých jedinců – například v rámci seberozvoje nebo prevence syndromu vyhoření u zdravotníků, kde však plošnému rozšíření zatím brání právě chybějící legislativní rámec.

Očekávaná sebezkušenost bez legálního prostoru

Právě právní vakuum a kontrast mezi medicínskými nároky a zákony zaujaly přítomné posluchače. „Překvapilo mě více věcí, ale nejzajímavější pro mě byl paradox kolem oprávnění pro terapeuty – to, že se od nich pro kvalifikovaný výkon očekává vlastní sebezkušenost s látkou, ale legislativa jim k tomu de facto nedává legální prostor,“ popsala své dojmy jedna ze zúčastněných studentek, která si nepřála uvést své jméno.

Do univerzitního sálu ji přivedla především zvědavost a zájem o odbornější náhled na problematiku. „V mém okolí to nevnímám jako nějaké téma, nikdo o tom běžně moc nemluví, ať už pozitivně, nebo negativně. Na debatu jsem tedy přišla bez přejatých postojů, čistě se svým vlastním názorem. Očekávání to splnilo, příště bych jen možná ocenila méně diplomatické odpovědi na některé otázky,“ doplnila studentka.

Úterní diskuse byla součástí festivalu Awareness Month, který v říjnu přibližuje problematiku drog a závislostí z různých úhlů pohledu. Projekt vznikl jako studentská iniciativa na půdě Masarykovy univerzity. V dalších dnech program nabídne například přednášku o rizikovém chování vysokoškoláků nebo terénní exkurzi zaměřenou na principy harm reduction v brněnské lokalitě Cejl.