Strava jako zbraň proti endometrióze: Co podle nutriční terapeutky opravdu pomáhá?

Brno - Výživa může být důležitou součástí péče o ženy s endometriózou. Nutriční terapeutka Lucie Bartošová z organizace Ne hladu přibližuje, jak může strava pomoci zmírnit nepříjemné příznaky endometriózy a proč není vhodné vyřazovat celé skupiny potravin po vzoru virálních “endodiet”.

Endometrióza

Endometrióza je zánětlivé onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici nachází mimo dělohu (například ve vaječnících, vejcovodech, v trávicím traktu…) a reaguje na menstruační cyklus ženy.

Podle NZIP se endometrióza týká zhruba 10 % žen v reprodukčním věku

Příznaky: velmi bolestivá menstruace, chronická pánevní bolest, bolest při pohlavním styku, potíže s močením, vyprazdňováním, problémy s početím či donošením těhotenství.

Možnosti léčby: Na endometriózu zatím neexistuje lék, který by ji zcela odstranil. Příznaky lze mírnit pomocí hormonální antikoncepce, léků proti bolesti, chirurgického zákroku odstranění ložisek endometriózy v kombinaci s fyzioterapií, nutričním poradenstvím či bylinnými přípravky.

Co dnes víme o vztahu mezi endometriózou a výživou?

Výživa je celkově součást podpůrné péče. Určitě jí nemůžeme přisoudit stejnou sílu, jakou má farmakologická či chirurgická léčba, nicméně je pořád důležitou součástí léčby.

Zatím bohužel nemáme dostatek kvalitních důkazů, které by jednoznačně mohly určit nebo doporučit konkrétní dietu, která by byla účinná pro všechny ženy s endometriózou. Některé studie naznačují určité souvislosti, které ale nejsou vždy stoprocentně potvrditelné.

Některé otázky jsou tedy stále nezodpovězené?

Ano, na hodně studiích je problematické to, že zahrnují menší počet žen, trvají krátce, nejsou dobře financované nebo zkoumají rozdílné postupy najednou. Nemají tak jednoznačné výsledky.

I když výzkum stále teprve probíhá, výživa má v léčbě endometriózy své místo. Řešit jídelníček má smysl vždy a doporučení, která ze studií odvozujeme, se opírají o pestrý, nutričně vyvážený a dostatečný jídelníček, který se poté upravuje podle individuálních potřeb dané ženy.

Čím si vysvětlujete takové mezery ve výzkumu endometriózy a nedostačující data?

Ženské zdraví je dlouhodobě trochu upozadněné a financování není dostatečné vzhledem k tomu, jaké závažné dopady endometrióza má. Ženské zdraví je „náročnější“ na zkoumání i kvůli hormonálním výkyvům během měsíce, které u mužů tak výrazné nejsou. I sám výzkum výživy u žen je složitý a ovlivněný celou řadou faktorů.

Osobně doufám, že se to změní a posuneme se ve výzkumu endometriózy dopředu, protože komplikace s ní spojené mohou opravdu zásadně ženu v běžném životě omezovat.

Můžete uvést nějaké příklady z praxe?

Určitě. V důsledku bolestí spojených s endometriózou může žena trpět neustálými pánevními bolestmi. Jedna z mých klientek kvůli nim musela pozastavit studium i práci a stará se o ní přítel.

Další klientka začala podnikat. Dříve byla učitelkou, ale kvůli nevyzpytatelnosti endometriózy nedokázala spolehlivě vykonávat pracovní povinnosti, takže začala podnikat, aby si sama určovala pracovní dobu podle zdravotního stavu.

Ženy s endometriózou musejí často doufat, že okolí pochopí, když schůzku zruší i hodinu předem například kvůli velkým bolestem.

Když za vámi přijde klientka s endometriózou, co při první konzultaci zjišťujete?

Záleží, s čím klientka přichází a jaké má potíže. Nicméně ženu, která má endometriózu, může trápit velmi bolestivá menstruace, chronické pánevní bolesti a podobně. Ke mně nejčastěji přicházejí s trávicími obtížemi spojenými s endometriózou – neustálé nadýmání, bolesti břicha, problémy s vyprazdňováním, to vše může vést například až k negativnímu vlivu na kvalitu života, omezení sociálního kontaktu nebo až ke ztrátě zaměstnání v důsledku chronických bolestí a nepředvídatelného průběhu nemoci.

Podle čeho tedy určujete, na co by se měla nutriční terapie zaměřit?

Ne hladu ženy navštěvují, aby našly, co jim ve stravě doopravdy vadí a čím to mohou nahradit, aby byl jídelníček bohatší a nutričně hodnotnější i přes určitá omezení. Na konzultaci se to odvíjí od cíle. Řešíme celkovou anamnézu, zdravotní stav, současnou léčbu. Poté společně procházíme jídelníček a sledujeme, zda je příjem dostatečný a zda jídelníček není zbytečně restriktivní kvůli strachu z problematických potravin. Samozřejmě se v průběhu zaměřujeme taky na vztah k jídlu.

Může být právě strach z jídla či konkrétních potravin důsledek trávicích obtíží spojených s endometriózou?

Ano, vztah k jídlu může být dost narušený. Zároveň je u žen s endometriózou až trojnásobně vyšší riziko syndromu dráždivého tračníku, což vede k tomu, že ženám často nedělá dobře určitý typ vlákniny, sacharidů či fermentovaných potravin.

Nepřikazujeme ale klientkám, aby vyřadily celou skupinu potravin, ovoce nebo lepek. Zkoušíme zařadit například Low FODMAP dietu, aby byl jídelníček co nejméně restriktivní.

V čem Low FODMAP dieta spočívá?

Díky postupu Low FODMAP zjistíme, jaké potraviny jsou problematické a v jakém množství. Takzvané „high FODMAP potraviny“ obsahují fermentovatelné sacharidy a jsou obtížněji stravitelné. Mohou mezi ně patřit určité druhy ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, obilovin, problematický hodně bývá česnek nebo cibule.

Při Low FODMAP dietě tyto potraviny na určitou dobu vynecháme v takzvané eliminační fázi, která trvá 4 až 6 týdnů. Ve druhé fázi potraviny zkoušíme opět postupně zařazovat a sledujeme reakci trávení a ve fázi třetí z těchto poznatků sestavujeme konkrétní jídelníček.

Do jaké míry může změna stravovacích návyků ženě pomoci?

Endometrióza má široké spektrum příznaků. Pokud má žena výrazné trávicí obtíže nebo velké bolesti, má smysl zkusit jídelníček upravit. Nicméně je potřeba další výzkum, jelikož stále neznáme jednoznačný postup či doporučení pro všechny ženy. Zkoumá se vliv omega-3 mastných kyselin nebo vitamínu D, ale často je výsledek takový, že zlepšení stavu je stejné, jako popisuje placebo skupina ve výzkumu.

Na druhou stranu, pokud i placebo může pomoci se zmírněním menstruačních bolestí, je to určitě pozitivní. Výzkum je ovšem i tak stále zlepšovat.

Endometrióza je zánětlivé onemocnění. Dávalo by tedy smysl, že právě omega-3 mastné kyseliny mohou být se svými protizánětlivými účinky nápomocné?

Ano, toto se opírá o středomořský typ stravování, který stojí na dostatku zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků, luštěnin, semínek, ořechů a ryb, které jsou na omega-3 mastné kyseliny bohaté.

Pokud žena netrpí výraznými trávicími obtížemi, zařazením také více celozrnných výrobků po vzoru středomořské diety dostane do stravy více vitamínů, antioxidantů a minerálních látek.

Na sociálních sítích se ve spojení s endometriózou dosti démonizuje lepek. Jaká je realita?

Lepek nemusí být problematický celkově. Hodně se mluví o pšenici a doporučuje se ji vyřadit. Ve výsledku (například právě díky Low FODMAP dietě) můžeme zjistit, že určité množství za den je v pořádku nebo že problém nedělá samotný lepek, ale pouze pšenice, zatímco špalda, která má FODMAP méně, nám problém nedělá.

Tady bych doporučila aplikaci Monash FODMAP Diet. Člověk v ní vidí, kolik čeho daná potravina má. Žena najde třeba zelenou papriku a vidí zdroje vlákniny, fruktany a podobně. Může se tak podle aplikace lépe zorientovat a zjistit, které potraviny mohou být problematičtější než jiné.

A když na internetu vidíte pojem „endodieta“, má pro vás spíše pozitivní nebo negativní konotace?

Je hodně způsobů, jak pojem endodieta rámovat. Může jít o doporučení na navýšení zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků, což smysl dává. Na druhé straně se setkáváme s doporučeními, že by žena měla vynechat lepek nebo laktózu, aniž by měla trávicí obtíže, celiakii nebo laktózovou intoleranci.

Neopodstatněné vynechávání potravin pak může vést k deficitům a zbytečnému omezení. Odborné organizace proto nepodporují vyřazování velkých skupin potravin bez patřičného důvodu.

Může hormonální léčba ovlivňovat nutriční doporučení a proč je v tomto ohledu důležitá spolupráce s ošetřujícím lékařem?

Léčbu endometriózy vždy řídí lékař, většinou skrz farmakoterapii. Ženy ale často hledají další možnosti, jak si pomoci, například prostřednictvím výživy, fyzioterapie, aromaterapie, doplňků stravy nebo bylinek. Jejich užívání je ale důležité konzultovat s lékařem kvůli možným interakcím s léky.

Úlohou nutriční terapeutky není ženě něco přikazovat, ale hledat vhodné možnosti podpory. Zásadní je proto multidisciplinární péče a komunikace s ošetřujícím lékařem.

Jak žena pozná, že nová stravovací opatření fungují?

Z pohledu trávicích potíží vidí, že nadýmání nepřichází po každé potravině a dokáže si vysledovat tolerance a intolerance. Ze ženy by také měl ideálně opadnout stres z jídla, může mít více energie, menší bolesti a lépe fungující trávení a pociťovat vyšší kvalitu života.

Správnou cestou tedy nejsou restrikce, ale naučení se orientovat v potravinách, které ženě dělají či nedělají dobře?

Ano. Když se něco vynechá, dbáme na to, aby to bylo patřičně nahrazeno a žena se nenacházela v nutričních deficiencích. Trávicí proces ovlivňuje i psychika a stres. Je to tedy někdy běh na dlouhou trať zjistit, jaké potraviny dělají ženě potíže, ale má smysl je hledat.

Co byste si přála, aby ženy s endometriózou věděly o síle výživy při tomto onemocnění?

Že výživa obecně pomáhá zdraví a je součástí péče, i kdyby pomohla jen trochu. Také bych si přála, aby ženy věděly, že vyřazení potravin z jídelníčku by mělo mít odůvodnění a mělo by být probráno s odborníkem, aby zbytečně nestrádaly.

Ženy s endometriózou se často setkávají s bagatelizací typu „každá menstruace přece bolí“. V Ne hladu se snažíme, aby žena našla prostředí, kde jsou její potíže validovány a je dostatečně vyslyšena.

Ne hladu

Nutriční poradenství se zaměřením na zdravý vztah k jídlu, poruchy příjmu potravy, gynekologická onemocnění, úpravu hmotnosti, alergie, intolerance, sportovní výživu či výživu v těhotenství a při kojení.

Kde: Dvořákova 13, Brno 

Web Ne hladu