Financování České televize ze státního rozpočtu ohrozí její důvěryhodnost, říká expertka

Praha - Důvěra v Českou televizi (ČT) loni klesla na dosud nejnižší úroveň. Za posledních pět let se snížila o deset procent. „I když se Česká televize potýká s poklesem důvěry, média veřejné služby jsou dnes potřebná více než kdy dříve," říká mediální expertka a analytička Marína Urbániková z Masarykovy univerzity. V rozhovoru popisuje, v čem spočívá role médií veřejné služby a jaká rizika představuje plánovaná změna financování.

Marína Urbániková

• mediální expertka a analytička, zabývá se médii veřejné služby
• působí na Katedře žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
• má doktorát ze sociologie, v současnosti se habilituje na docentku

Za posledních pět let se důvěra v ČT snížila o deset procentních bodů na 62 procent. Naopak nedůvěra v ČT se za stejné období zvýšila z 23 na 33 procent. Čím si tyto výrazné změny vysvětlujete?

Takový pokles je špatnou zprávou pro média veřejné služby, jímž je ČT. Můžeme spekulovat o tom, jaké příčiny za tím stojí, nebývá to však výsledkem jediného faktoru. Je třeba říct, že zvlášť v posledních letech politické dění, zejména kolem ČT, rozhodně nemusí vzbuzovat úplnou důvěru v to, že je tato instituce nezávislá na politické moci.

Můžete uvést příklad?

Když se například podíváme na současnou debatu o financování. Nebo když vezmeme v úvahu, jak fungují kontrolní rady a jak proběhlo odvolání bývalého generálního ředitele ČT a volba nového, tak si myslím, že to může hrát roli a rozhodně bych nepodceňovala ani vliv politiků na své voliče, protože část politického spektra systematicky pracuje na znevěrohodnění a delegitimaci médií veřejné služby. Důvěra v novináře, žurnalistiku, ve zprávy a v média však klesá posledních dvacet let, takže je dobré to vnímat v tomto širším kontextu.

Zmínila jste dlouhodobější trendy. Co mělo vliv na pokles důvěry v poslední době?

Za aktuálním poklesem může stát i vnitřní situace v ČT, kdy z ní v posledních měsících odešlo několik známých tváří, které naznačují, že tam dochází k omezování redakční nezávislosti, což může část veřejnosti znepokojit. Je nutné ale dodat, že média veřejné služby jsou stále nejdůvěryhodnějším zdrojem zpráv pro českou veřejnost. Vyplývá to každoročně z výzkumu, který je součástí Reuters Digital News Report, Eurobarometru a koneckonců i z našeho výzkumu.

Až třetina občanů není s ČT spokojena

Jaké další faktory ovlivňují důvěru veřejnosti v média veřejné služby?

Oproti severským zemím jsme méně důvěřující společnost. Rovněž nemalá část politické reprezentace dlouhodobě pracuje na tom, aby podkopala důvěru lidí v média veřejné služby a především ve zpravodajství. Politici neustále útočí jednak na organizace jako celek, ale i na konkrétní vybrané novináře a novinářky. Potom tu máme i již zmíněnou debatu o financování a kontrole, jehož prostřednictvím mohou politici uplatňovat svůj vliv.

Určitá část veřejnosti není spokojena s tím, jak média veřejné služby fungují a jaký je jejich obsah. Víme to i z našeho výzkumu. Máme tu zhruba čtvrtinu až třetinu lidí, kteří jsou s Českou televizí a Českým rozhlasem (ČRo) nespokojeni.

Máte nějaké první výzkumy, co nedůvěru části společnosti vůči ČT způsobuje?

Týká se to zejména zpravodajství a publicistiky. S ostatním nezpravodajským obsahem jako jsou vzdělávací programy, programy pro děti, kultura, sport a zábava jsou lidé obecně spokojeni.

Zvlášť voliči současné koalice vnímají zpravodajství a publicistiku jako neobjektivní, jsou nespokojeni s mírou objektivity a vyváženosti. Vnímají, že tam například nedostávají prostor všechny názory, které by měly zaznít, a že u některých moderátorů dokážou identifikovat, jaké jsou jejich politické názory. Také vnímají, že někteří moderátoři nepřistupují stejně ke všem hostům, některé častěji přerušují a vůči některým jsou kritičtější. To byla častá výhrada, s kterou jsme se setkali v rámci našeho výzkumu.

Jak si ČT stojí ve srovnání s jinými médii veřejné služby v zahraničí?

Jedná se o nadprůměr, a to zvlášť ve střední a východní Evropě ale i v celoevropském kontextu, protože ČT i ČRo jsou nejdůvěryhodnějším zdrojem zpráv pro českou veřejnost. Když se podíváme na jejich podíly na trhu, ČT je osm let po sobě nejsledovanější televizní skupinou, má přibližně 28–30% podíl na trhu, a ČRo, konkrétně stanice Radiožurnál, je zase nejposlouchanější rozhlasovou stanicí na trhu z hlediska denní poslechovosti. Zpravodajský kanál ČT24 má nejvyšší sledovanost ze všech podobných kanálů v Evropě.

Někteří politici říkají, že model médií veřejné služby je dnes už přežitý, protože máme sociální sítě a síť komerčních médií. Jak se na tuto argumentaci díváte?

Média veřejné služby jsou dnes důležitější než dříve, a to z několika důvodů. Zvlášť v dnešní době potřebujeme mít nějaký společný prostor, kde můžeme jako veřejnost diskutovat o společných problémech a jejich řešeních, kam bude mít přístup každý. Kromě toho je potřeba podpořit domácí kulturní průmysl, protože jsme v době, kdy v této oblasti dominují globální producenti obsahu a digitální platformy.

Komerční média se věnují tvorbě obsahu a obsluhují cílové skupiny, které jsou pro ně lukrativní a  mají za cíl generovat zisk pro své soukromé majitele. Tomu je potom podřízena výroba. Další cílové skupiny a určité obsahy a žánry, které se pro komerční média nevyplatí, jsou upozaďovány. A často jsou to společensky hodnotné žánry a formáty, ale zároveň potřebujeme médium, které uspokojí všechny cílové skupiny, nejen ty, které jsou zajímavé pro inzerenty. To je právě úloha médií veřejné služby, jejichž jediným cílem je sloužit veřejnosti.

Vláda plánuje převést financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu. Jaká jsou hlavní rizika tohoto modelu z hlediska nezávislosti média veřejné služby?

Financování ze státního rozpočtu riziko ovládnutí médií politickou reprezentací zvyšuje, ale neznamená to, že je to nevyhnutelné.

Vládě chybí plán změny

Jak vnímáte komunikaci vládních představitelů s vedoucími institucí a odborníky?

V tak závažném zásahu do fungování médií veřejné služby, jakou je změna financování, dosud nemáme ani základní obrys nového modelu. Víme pouze, že poplatky by se měly zrušit ke konci roku. Zároveň není jasné, kdy se dozvíme víc. Státy, které měnily systém financování, si na to obvykle vyhradily dostatečný čas, typicky šlo o několik let, aby to bylo dobře promyšlené, aby to mělo širokou podporu veřejnosti a politického spektra a nebylo to vnímáno jako mocenský tah.

Ministr kultury Oto Klempíř dlouhodobě nekomunikuje ani s generálními řediteli, ani s odbornou veřejností. V poslední době se konalo několik veřejných debat, na kterých vládní představitelé zpravidla chybí.

Co by měl návrh přeměny obsahovat?

Měl by odstraňovat identifikované nedostatky stávajícího modelu, aniž by vytvářel nová rizika. Měli bychom více následovat země jako je například Finsko nebo Dánsko, kde změna byla pečlivě promyšlená, a vyvarovat se špatným zkušenostem ze Slovenska a Maďarska.

V čem spočívají rizika financování ze státního rozpočtu?

V současnosti je systém postaven na přímém převodu. Média veřejné služby tak musí o svém smyslu a činnosti přesvědčovat především veřejnost, aby byla dál ochotná platit poplatky. Když budou média financována ze státního rozpočtu, budou muset o své činnosti přesvědčit především politiky a budou výrazně více závislé na politické přízni, což pro média veřejné služby rozhodně není dobré.

A když se podíváme na zkušenosti s financováním ze státního rozpočtu z přibližně poloviny evropských zemí, tak tento model z toho vychází jako podstatně rizikovější a jeho úspěch je podstatně více závislý na politické kultuře dané země a ochotě respektovat nezávislost médií veřejné služby.

Vláda oznámila dočasný mezikrok, kdy plánuje osvobodit od platby poplatků lidi starší 75 let a další skupiny. Ředitelé ČT a ČRo varují, že plánované odpuštění poplatků může výrazně destabilizovat hospodaření médií, mluví dokonce o likvidačních krocích a kolapsu. Dle prvotních analýz se jedná o ztrátu až třetiny příjmů. Jaké by to mohlo mít důsledky?

Pokles příjmů z poplatků o třetinu by vedl k velkým škrtům, nastalo by hromadné propouštění, což by se nutně projevilo i na rozsahu služeb, které média veřejné služby poskytují. Krátkodobé úspory by situaci ještě více zhoršily.

Jaké kroky by se měly podniknout, aby důvěra v ČT posílila?

Hlavní kroky ke stabilizaci situace by měli podniknout především vládní politici, měli by přestat podporovat chaos a nejistotu a měli by předložit schůdný návrh změn. ČT by však mohla lépe komunikovat s veřejností a mít méně paternalistický přístup. Mohla by se též zaměřit na nespokojenou třetinu obyvatel, v čem je problém a jak by tuto skupinu mohly oslovit. I tito lidé totiž mají povinnost platit poplatky, tak by bylo vhodné, aby pociťovali také nějaký přínos. ČT by taktéž mohla zahrnout hlasy občanů do strategického plánování, aby veřejnost měla skutečně větší slovo v tom, jaká chce média veřejné služby do budoucna.