Stromy se nestíhají přizpůsobit změně klimatu, varuje expert z arboreta

Křtiny - Strom vonící jako cukrová vata, jedovatý keř, kterým dříve manželky zabíjely své muže nebo strom, který splní jakékoliv přání - nejen na tyto speciální rostliny se mohli návštěvníci podívat v Arboretu Křtiny.

„Hlavním problémem, kterému dnes čelí vegetace, je klimatická změna. Dřeviny se dokážou adaptovat, ale potřebují čas,“ zmiňuje průvodce z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Martin Šrámek, který provázel návštěvníky v arboretu během sobotního dne otevřených dveří.

Stromy se momentálně na rychlé změny klimatu adaptovat nestíhají. V létě jsou stresovány vysokými teplotami a celková roční distribuce srážek je také problém. „Když máte půdní povrch vyschlý za celé jaro a potom v létě zaprší, všechna voda odteče pryč. Do půdy se nic nevsákne,” vysvětluje Šrámek návštěvníkům.

Návštěvníci si mohli přivonět k listí zmarličníku japonského, které má připomínat vůni cukrové vaty. Pozorovali letokruhy nebo poznávali, která šiška patří jakému stromu. Historické okénko si udělali u tisu červeného, protože právě tím prý ženy v minulosti trávily své manžele, když se jich chtěly zbavit. Také si poslechli o invazních rostlinách, například o pajasanu žláznatém, se kterým je zakázané obchodovat a pěstovat ho, protože jeho rychlý růst a odolnost může narušovat infrastrukturu a stavby.

Mimo jiné se účastníci prohlídky zastavili u stromu přání, kam mohli nějaké napsat a zavěsit. Podle Šrámka si ale lidé mají dát pozor, jak přesně své přání formulují. Prý se plní přesně podle toho, jak jsou napsaná. Stává se také, že návštěvníci svá přání věší na jiné stromy v areálu a pracovníci je potom musejí převěšovat.

„Dozvěděl jsem se, proč tady arboretum je. Mají tady stromy z jiných zemí, aby věděli, jak se chovají v našich podmínkách. Taky se mi líbí, že když jdu s průvodcem, tak mě zavede k tomu, co ho baví a dokáže o tom vyprávět dlouho, ale kdybych šel hned po této prohlídce na tu stejnou prohlídku s jiným průvodcem, zažiju úplně něco jiného,” popisuje dojmy návštěvník Jakub Černý.

„Dnes je návštěvnost trošku nižší, než bývá na jaře. Už asi není tolik teplo a lidé chodí hlavně na prohlídky. Jsou to menší počty, ale návštěvnost je pořád pěkná,” komentuje den otevřených dveří pracovnice arboreta Jana Šálková.

Arboretum založil mezi lety 1928 a 1930 profesor August Bayer. Spadá pod Mendelovu univerzitu a slouží k výuce. „Arboreta se zakládají na pěstování nepůvodních dřevin, tedy těch, co rostou mimo Českou republiku,” říká Šrámek. Zkoumá se tak, jestli jsou dané dřeviny schopné růst v našich podmínkách. Také slouží k tomu, aby se je studenti naučili rozpoznat.

„Křtinské arboretum je zajímavé hlavně na pestrost druhů a jehličnanů, takže se tam studenti učí poznávat druhy v terénu,” říká student Lukáš Rovenský, který zde absolvoval některé předměty. Jedním z nich bylo například stromolezení, kdy se studenti v průběhu tří dnů učili lézt po stromech a ošetřovat je.

Nejpozději v příštím roce má Arboretum Křtiny patřit do Unie botanických zahrad. Jednou z podmínek pro zapsání je určitý počet druhů dřevin a bylin, které musí v arboretu růst. „Musí být provedena inventarizace, tedy seznam druhů, které se v arboretu vyskytují,” vysvětluje Šrámek. Následuje kontrola a prezentace před komisí.

Dostat se do unie znamená pro arboretum vyšší viditelnost, ale také možnosti spolupráce s arborety v zahraničí. Momentálně spolupráce se zahraničními arborety neprobíhají. „Úzce spolupracujeme s arboretem v Kostelci nad Černými lesy, které spadá pod Českou zemědělskou univerzitu," doplňuje Šrámek.