Cílem lidovců je převzít hlasy svých koaličních partnerů, hodnotí politolog volby

Brno - „Dnes víme, že Kamila Zlatušková ODS strašně moc pomohla,“ říká politilog Michal Pink, který v rozhovoru hodnotí volby do brněnského zastupitelstva. I tak je podle něj největším poraženým ODS společně s hnutím ANO.

Volby do brněnského zastupitelstva vyhrála koalice lidovců a Starostů. Její lídr Jakub Hruška (KDU-ČSL) nyní jedná o koalici se všemi subjekty, které získaly mandát, kromě hnutí ANO. S politologem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michalem Pinkem jsme mluvili o výsledku letošních voleb, povolebním vývoji i exit pollu, který společně s kolegy zpracovával.

Kdo je podle vás největším poraženým letošních brněnských voleb?

Těch poražených je víc. Když se na to podíváme, tak z historického hlediska bych řekl, že to je ODS a současně i ANO.

Ty strany, které za posledních deset, patnáct, dvacet let dominovaly komunálním volbám, na tom nejsou tak dobře, jak si myslely.

Je to v případě ODS volbou jejich nové lídryně Kamily Zlatuškové?

Ne, ta volba lídryně byla supr. Dnes víme, že Kamila Zlatušková strašně moc pomohla. A nejenom ODS.

Ale problém je v tom, že za posledních šestnáct let vidíme postupný odklon voličů od etablovaných stran. Před dvaceti lety Sociální demokracie a ODS jak ve volbách do Poslanecké sněmovny, tak v komunálních volbách získávaly několikanásobně více hlasů, než je tomu dnes.

A od roku 2010 vidíme, že voliči etablovaných politických stran pomalu odchází. Takže to, že ODS letos šla do voleb pod svou značkou poté, co rozpustila celé SPOLU, bylo strategicky špatné rozhodnutí. Měla jít v širší koalici a udržet nějakou značku typu SPOLU.

Když jsme u těch nových značek, překvapil vás výsledek nových hnutí jako Brnoklidem nebo Nové Brno?

Nemyslel jsem si, že by Brnoklidem mělo získat větší ohlas, stejně tak Nové Brno.

Bavili jsme se o tom, jaká je pravděpodobnost, že hnutí Za Lužánky překročí pět procent. S jejich výsledkem 5,22 % jsem se o půl procentního bodu netrefil, myslel jsem si, že získají 4,7 až 4,8 % a že pětiprocentní hranici těsně nepřekročí.

Takže to, že někteří vůbec neuspěli, někteří takto málo, se vůbec nevzdaluje od očekávání nebo předpokládaných výsledků, které jsme minulé týdny probírali.

A myslíte si, že tato nová hnutí jsou odsouzena k zániku, nebo o nich ještě uslyšíme?

Ti, kteří jdou s touto značkou do voleb, svými ambicemi několikanásobně nadhodnocují svou reálnou šanci, že ve volbách uspějí.

To, že Za Lužánky uspěly a získaly těch 0,22 procentního bodu, které je dostaly přes pět procent, je opravdu zázrak. Není to tak, že by to hnutí bylo schopno získat 10 nebo 12 procent.

Ale na to, abyste v tak velkém rybníku, jako je brněnský magistrát, překročili pětiprocentní klauzuli, musíte mít derivát nějakého velkého celostátního politického subjektu. Jestli se to jmenuje strana, nebo hnutí, to už je věc druhá.

Rád bych se posunul k povolebnímu vyjednávání. Jak si vysvětlujete snahu Jakuba Hrušky sestavit širokou koalici všech subjektů kromě ANO? Myslíte, že třeba voliči ODS pochopí Zelené v té koalici?

Volič ODS bude mít daleko vyšší schopnost pochopit Zelené. Zajímalo by mě, jak naopak voliči Zelených budou tuto koalici vnímat.

To, že jde vítěz Jakub Hruška sestavovat takovou koalici, plně chápu a rozumím tomu. Protože strany, které mu potenciálně mohou v nadcházejících volbách ubírat hlasy, potřebuje dostat do koalice. Volič koaličního hnutí, který je spokojený s tím, jak se obec nebo městská část vyvíjí, jde a hlasuje pro starostu.

Takže cílem Jakuba Hrušky je převzít voliče všech těch svých koaličních partnerů, kteří budou v té nadcházející radě víceméně neviditelní. Voliči budou vnímat jen to, že mají nějakého starostu, nějakého primátora.

A Jakub Hruška současně ví, že voliči ANO jsou ti voliči, co je volili v minulosti, volili letos a budou ho volit i v budoucnosti. U nich je to, že by někam přeběhli a volili někoho jiného, velmi nepravděpodobné.

Takže si myslíte, je chyba, že menší subjekty do té nadcházející koalice vstupují?

Tam záleží, co ty menší subjekty chtějí. Chtějí na čtyři roky vstoupit do koalice a zařídit si členství v exekutivě statutárního města Brna? V tom případě je to zcela v pořádku.

Ve chvíli, kdy ale chci dělat politiku dlouhodobě a mít nějakou strategickou vizi, tak být, nechci říct pátým, ale šestým kolem u vozu, není úplně ideální pozice.

Ještě bych se rád na závěr zeptal na exit poll, který jste na vaší katedře připravovali. Mohl byste mi představit, jak probíhal?

Od roku 2014 pravidelně sbíráme data, která nám pomohou rozklíčovat, jak uvažuje volič v komunálním prostředí. Vytiskli jsme asi šest tisíc dotazníků, sesbírali asi polovinu z nich. Na základě této databáze teď vzniká souhrnný materiál, který nám popíše, co všechno se stalo a jak to proběhlo.

Zatím z Brna víme to, že lídryně Kamila Zlatušková byla velice dobře přijatelná jako lídryně pro voliče víceméně všech politických stran.

A zjistili jsme také, že Zelení nejvíce doběhli na to, že v komunálních volbách můžete volit napříč kandidátními listinami. U nich byl nejvyšší podíl voličů, kteří odevzdali hlas nikoliv celé jejich kandidátce, ale jen nějakým jednotlivým kandidátům.