Otužování je trénink klidu. Záchranář Málek přiblížil jeho benefity

Ivančice - Otužování není jen o zimě a ledové vodě. Podle Petra Málka může být především cestou, jak si postupně budovat odolnost vůči stresu, naučit se lépe reagovat pod tlakem a zvládat nepříjemné situace s větším klidem. Právě těmto tématům se věnovala přednáška s názvem Otužování 2.0 – tělo, mysl a disciplína, která se konala ve čtvrtek v Ivančicích. Zaměřila se na propojení stresu, dechu, návyků a vědomé práce s vlastním tělem.

Otužování jako trénink zvládání stresu

Petr Málek působí u bojové jednotky Armády ČR jako bojový záchranář. Má proto bohaté zkušenosti se stresovými situacemi a jejich zvládáním. Hned na úvod přednášky vysvětlil, že stres může mít i pozitivní účinky na naše tělo. „Když jste ve stresové situaci, začnou se v těle vyplavovat adrenalin a kortizol. V zásadě to může být velmi pozitivní, protože tyto hormony mobilizují energii,“ řekl Málek. Problém nastává ve chvíli, kdy člověk nedokáže stresovou reakci zvládnout a nechá se jí ovládnout.

Právě v tomto může pomoci otužování. Pobyt v chladu funguje jako pomyslný trenažér a představuje kontrolovanou nepříjemnou situaci, ve které se člověk učí zachovat klid, soustředit se na dýchání a nepanikařit. Pokud se s touto nepříjemností dokáže vyrovnat, může se to pozitivně promítnout i do dalších oblastí jeho života.

Jak začít s otužováním

Pokud chce člověk s otužováním začít, je podle Málka ideální čas na konci léta, kdy si tělo může na chlad postupně zvykat. Jednou z vhodných možností je například sauna. Člověk nejprve zahřeje organismus v sauně a následně se ochladí v bazénku, který má standardně sedm až devět stupňů Celsia. Pro začátečníky je podle něj vhodné se otužovat jednou až dvakrát týdně. Další možností je otužování při pohybu venku. V takovém případě si člověk obleče několik vrstev oblečení, které postupně odkládá podle toho, jak se tělo při pohybu zahřívá. „Tělo totiž funguje jako stroj, čím více je v zápřahu, tím více se zahřívá,“ vysvětlil přednášející. Zároveň upozorňuje, že při pobytu v chladu je důležité chránit nejcitlivější části těla, například čepicí a rukavicemi, protože právě tudy může unikat velká část tělesného tepla.

Disciplína jako základ

Podle Málka je v otužování klíčová pravidelnost. „Ideální je vytvořit si návyk a chodit do vody dvakrát až třikrát týdně, bez ohledu na počasí. Ať už prší, sněží nebo fouká, do té vody prostě musíte jít za všech podmínek,“ řekl. Do studené vody by člověk neměl vstupovat ve spěchu, ve stresu, nevyspalý ani nalačno. Při vstupu do studené vody totiž prudce stoupá tepová frekvence a v kombinaci s nízkou hladinou cukru v krvi by se člověku mohlo udělat nevolno. Nezbytné je také hlídání pravidelného a klidného dýchání.

Benefity v různých oblastech života

Otužování přináší řadu benefitů. „Pokud se otužujete, výrazně tím posilujete imunitu, a co považuji za nejdůležitější, zlepší se vám termoregulace,“ zdůraznil přednášející. Podle Málka ale otužování nepřináší jenom fyzické benefity. Schopnost zvládat nepohodlí a zachovat klid se podle něj může pozitivně projevit i například ve sportu, v práci, podnikání nebo při studiu. „Klid se nedá naučit, nedá se převzít zkušeností od jiného člověka, musíte si ho zažít a sami se s ním naučit pracovat,“ objasnil Málek.

Novou motivaci si z přednášky odnesl i jeden z posluchačů. „Otužuji se spíš příležitostně, hlavně v zimě v rybníku. Tahle přednáška mi ale dala novou motivaci v tom pokračovat a dělat to pravidelněji,“ řekl účastník přednášky Vilém Valenta.

Přednáška ukázala, že otužování nemusí být jenom o překonávání chladu, ale také o tréninku psychické odolnosti a schopnosti zachovat klid v náročných situacích.