Konec špagetám s kečupem? Nová superdávka studentům pomáhá, cesta k ní je ale složitá

Brno - Při návratu z úřadu práce pociťuje dvacetiletá Veronika hlavně nejistotu. Studentka do dubna pobírala příspěvek na bydlení. Za nájem v Brně platí mnohem víc, než jsou její příjmy z brigády, na které odpracuje i devadesát hodin měsíčně. Teď si zažádala o novou dávku státní sociální podpory, tzv. superdávku a čeká, jestli na peníze vůbec dosáhne. „Člověk neví, s čím může počítat,“ popisuje.

Sama proti drahému nájmu

Veronika se z domova neodstěhovala dobrovolně. Máma jí v sedmnácti letech řekla, že musí jít. Den po osmnáctých narozeninách tak podepisovala smlouvu na spolubydlení v Olomouci. Měla průchozí pokoj, k penězům od rodičů si přidávala výdělek z brigád v kavárně. Pak se dostala na Masarykovu univerzitu v Brně, kde začala studovat logopedii, proto se musela přestěhovat do Brna. „Chtěla jsem bydlet sama, abych měla klid na studium a soukromí, které mi dřív chybělo,“ vysvětluje. Na kauci si našetřila z brigád, část peněz jí půjčila rodina a první nájem zaplatila z vlastních úspor.

Příspěvek na bydlení, o který si hned po nastěhování zažádala, jí nejdříve velmi pomohl. První měsíc po vyřízení žádosti pokryl téměř dvě třetiny nájmu. „Následující měsíc už mi ale přišlo téměř polovina této částky,“ popisuje. Veronika nevěděla, že musí doložit příjmy za všechny tři měsíce, které úřad zajímají. „Netušila jsem to. Nikdo mi nic neřekl,“ vysvětluje. Nájem ale zůstal stejný. Veronika pak musela situaci lepit, jak se dalo. Chodila na další směny v práci a snažila se vyžít z minima, zatímco jí úřednice na přepážce podle jejích slov nedokázaly poradit a k její situaci byly chladné.

Čtyři dávky v jedné aplikaci

Od října 2025 stát sloučil čtyři dosavadní dávky do jedné superdávky. Nový systém nahradil příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí i přídavek na dítě. O podporu lidé žádají za celou domácnost, a to buď online přes portál Jenda, nebo osobně na úřadě práce. Při posuzování hrají klíčovou roli příjmy a situace domácnosti za předchozí tři měsíce. Lidé, kteří dosud pobírali příspěvek na bydlení, mohou na superdávku plynule přejít do konce dubna 2026. Od května už bude nová dávka jedinou cestou, jak o tuto podporu žádat.

První měsíce ukazují, že se nový systém teprve rozbíhá. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí stát v únoru 2026 vyplatil více než 27 tisíc superdávek v celkové hodnotě téměř 197 milionů korun. Zároveň ale dál ve velkém pokračovaly i původní příspěvky na bydlení. Jen v únoru jich úřady vyplatily přes 260 tisíc. I to ukazuje, že přechod na nový model není otázkou jednoho měsíce a starý systém zatím zůstává pro mnoho lidí zásadní.

S podporou rodiny je cesta snazší

Jana, která také studuje na Masarykově univerzitě, má jinou zkušenost. Žije v Brně s partnerem Maximem v suterénním bytě. Maxim i Jana dostávají podporu od rodiny, ale na nájem a další náklady na bydlení jim to nestačí. Pár proto přešel na superdávku. „Dřív jsme měli příspěvek na bydlení asi o tisícovku nižší, než byl nájem. Teď máme superdávku a zaplatí nám to bydlení i jídlo,“ pochvaluje si Jana.

Celé zřizování pro ni ale bylo velmi náročné. Napoprvé jim úřad žádost o příspěvek na bydlení zamítl, protože Jana nedoložila jeden z dokumentů včas. Musela dokonce podávat odvolání a se složitým papírováním jí pomáhal otec. „Oceňuji ale lidský přístup úřednic, které se mnou vše řešily. Opravdu se snažily, ať příspěvek dostaneme,“ popisuje. Janě také situaci usnadnilo, že jí rodiče vycházeli vstříc se všemi potřebnými dokumenty a potvrzeními, které musela k žádosti doložit. Aplikace Jenda jí teď hlídá termíny a ona už s partnerem nemusí na konci měsíce vyžít se dvěma stovkami v peněžence. „Nemáme možnost rozhazovat, ale jsme rádi, že si můžeme dát něco na stranu, mít lepší suroviny na vaření a normálně žít. Už to není přežívání na špagetách s kečupem,“ pochvaluje si Jana.

Když student narazí na systém

Pro Veroniku znamená nový systém další komplikaci. Podle pravidel se u superdávky posuzuje domácnost přísněji. Do výpočtu se navíc mohou promítnout i příjmy rodičů, i když student s nimi nežije a nemá s nimi dobré vztahy. „Moji rodiče mi dávají málo a nechtějí nic dokládat,“ popisuje Veronika svou těžkou rodinnou situaci. Kvůli penězům teď zvažuje spolubydlení, i když o něj nestojí. S rodiči se navíc o peníze na život soudí, protože jejich podpora neodpovídá dnešním cenám.

Veronika kritizuje i podobu online systému. „Když něco doložím špatně, systém mi to vrátí. Ale neřekne mi jasně, co mám opravit,“ říká. Úřední jazyk plný paragrafů je podle ní pro mladé lidi nesrozumitelný. Vedle náročné školy přitom odpracuje velké množství hodin měsíčně. „Není to jen o penězích. Je to i o tom, kolik času mi zbývá na školu a na život,“ vysvětluje.

Zmatek, který komplikuje pomoc

Manažerka služeb pro osoby v krizi z Diakonie Dana Lučanová potvrzuje, že přechod na superdávku vyvolal chaos. „Lidé, kteří podali žádost až po říjnové změně, se zasekli v procesu kvůli novému, ještě nezaběhlému systému, ve kterém se zpočátku nikdo pořádně nevyznal, a zůstali bez prostředků, zatímco ostatním chodily peníze postaru,“ popisuje. Organizace musela lidem vyplácet mimořádnou pomoc. Komplikací je, že lidé v nouzi a v azylových domech pobírají trochu jiný typ dávky, kterým je doplatek na bydlení.

Veronika teď čeká na rozhodnutí o své dubnové žádosti o superdávku. I přes složitou komunikaci s úřady říká, že je za existenci takové podpory vděčná. „Kdyby to nebylo, musela bych po střední hned do práce a na školu bych asi ani nešla,“ přiznává. Superdávka jí dává šanci se místo brigád soustředit na studium, které je pro její budoucnost klíčové.