Kvalitní veganská strava může snížit riziko rakoviny, říká lékař

Brno - Veganská dieta je dlouhá léta předmětem diskuzí ve veřejném prostoru. Lidé nejčastěji pochybují, jestli je vůbec zdravá. Doktor Václav Opatřil, který letos vystupoval jako jeden z přednášejících na Vegan festu, v rozhovoru vyvrátil nejčastější mýty týkající se veganství.

Václav Opatřil

• Jsem lékař internista.
• Popularizuji rostlinnou stravu.
• Mám zkušenost s aktivismem.
• Snažím se oslovovat lidi jak v akademickém prostředí, tak přímo v ulicích.

Je veganství dlouhodobě udržitelné, co se týče zdraví a dostatku živin?

Odpověď je ano, ale postupně se k tomu dostanu.

Na veganské dietě se dá stravovat nezdravě. Spousta jídel jsou prázdné kalorie. Třeba hranolky a brambůrky. Je potřeba si stravu poskládat, aby byla zdravá a prospěšná. Hlavně to znamená omezovat průmyslově zpracované potraviny, pracovat víc se základními ingrediencemi a vyhýbat se náhražkám masa, protože mohou obsahovat hodně soli a nasycených tuků.

Když budeme dodržovat princip celistvé rostlinné stravy, což znamená, že pracujeme s těmi základními ingrediencemi a s minimální úpravou, nejenže se budeme dlouhodobě udržitelně stravovat, ale budeme zdravější. Sníží se nám riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo některých druhů rakoviny.

 

Co je myšleno těmi základními ingrediencemi?

Je asi šest základních skupin potravin – ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny, tuky, ořechy a semínka. Tuky myslím oleje.

 

Je potřeba během veganské diety brát suplementy?

Jsou dva velmi důležité vitamíny. První je B12. O tom se vedly diskuse, ale suplementovat se musí. To ale není nic neobvyklého. Z nedostatku B12 může vzniknout anemie.

Druhý je vitamin D, který musí suplementovat i zbytek populace od října až do března nebo dubna. Vitamin D totiž na aktivní formu potřebuje sluneční záření UVB, a toho v Česku během zimy není dostatek.

Omega 3 mastné kyseliny jsou kontroverznější téma, ale také se hodí doplňovat.

 

Doporučil byste veganům třeba i pravidelná krevní vyšetření?

Když je vám dobře, není to nutné. Je to fajn, pokud máte prostředky, protože to něco stojí. Zároveň je někdy obtížné si vybrat. Laboratoře totiž nabízejí odběry přímo pro vegany, ale nejsou tam některé zásadní věci a testy, takže může být výsledek zkreslující.

Pokud si chcete být jistí nebo máte příležitost, tak ano, klidně si můžete nechat udělat testy. Pokud ne, tak ale jakmile by se vyskytly zdravotní potíže, je třeba k testům přistoupit.

 

Co jsou nejčastější mýty týkající se veganské diety?

Je jich spousta a pořád se objevují nové. Asi nejčastějším je, že vegan nemá dostatek bílkovin. Když máme dostatečně kaloricky objemnou stravu a nejíme jen zeleninu, bílkoviny do těla dostaneme. Není to takový problém, jak se zdá. Mluví se o tom, že tyto bílkoviny nejsou plnohodnotné, ale když je zkombinujeme z různých zdrojů, získáme všechny potřebné aminokyseliny.

Dalším mýtem je, že ze sóji rostou prsa, nebo že budeme mít vyšší hladinu estrogenu a testosteronu. To není pravda. Pochází to ze studií na myších nebo z jednotek případů, kdy člověk konzumoval extrémní množství sóji.

Co se ale zdraví kostí týče, v některých studiích se prokázala nižší hustota. Pokud ale vegan konzumuje dostatek vápníku, vitaminu D a cvičí, je na tom stejně jako běžná populace.

Mám pocit, že veganství někdy působí jako komunita lidí, kteří dodržování tohoto životního stylu berou hodně striktně a nekompromisně. Ale veganství znamená, že se snažíme co nejvíc omezit živočišné produkty nebo utrpení, které způsobujeme svým životním stylem. Míra omezení a možnosti jsou ale pro každého různé.

 

Když už jste zmínil sóju – slýchávám občas, že obsahuje fytoestrogeny, které nejsou zdravé. Jak to teda je?

Kvůli tomu se říká, že sója způsobuje rakovinu prsu. Ale fytoestrogeny nejsou estrogeny. Jsou to rostlinné látky, které jsou jim podobné. Naše tělo na ně reaguje jinak a tvrdí se, že tři nebo čtyři porce sóji denně jsou v pořádku. Naopak právě u rakoviny prsu a prostaty se zdá, že je sója prospěšná.

 

Má veganská dieta nějaké výhody oproti „klasické“ stravě?

Určitě, ale mluvíme o dobře sestavené veganské stravě. Pak je výhod spousta. Například může snížit krevní tlak, LDL cholesterol nebo riziko rakoviny tlustého střeva, prostaty a prsu. Také zlepšuje kontrolu glykémie a může být podpůrnou léčbou při cukrovce. Snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění – tam patří i mrtvice, ischemická choroba dolních končetin nebo infarkt. Tvrdí se, že pomáhá u některých autoimunitních onemocnění, například u revmatoidní artritidy nebo roztroušené sklerózy.

 

Jaký je nejčastější důvod přechodu na veganskou stravu kromě etiky?

Myslím si, že etické důvody dominují, ale často je to kombinace nějakých dalších faktorů. Třeba environmentálních, protože živočišný průmysl je na mnoha úrovních velký znečišťovatel. Vyrábí uhlíkové emise i splašky, které se dostávají do vody. Je neekonomický, jelikož zabírá extrémní množství půdy, a přitom nám produkuje jen malé množství kalorií.

Živočišný průmysl sám o sobě lidskou populaci neuživí, zároveň je na něj potřeba spousta nákladů, vody a sóji, kterou se zvířata krmí.

 

Co byste ze začátku doporučil lidem, kteří chtějí začít s veganstvím?

Začátky mohou být těžké. Bral bych to postupně. Když je člověk zvyklý na menší množství vlákniny a najednou jí začne jíst hodně, bude mu špatně. Stejně tak, když není zvyklý na luštěniny, může trpět nadýmáním. Takže spíš doporučuji pozvolný přechod.

Najděte si někoho v okolí, kdo je na tom podobně, minimálně třeba vegetarián. Komunita je zásadní. Je to možná ta nejdůležitější věc, co nás motivuje a vytváří příjemné prostředí.

Doporučuji, aby si začínající vegani našli jednoduchá jídla, která umí připravit. Zahrnul bych i nějaké oblíbené jídlo, aby se měli čím odměnit.

 

Je veganská dieta vhodná třeba i pro vrcholové sportovce nebo starší lidi?

Ano. Špičkové nutriční asociace říkají, že je vhodná v každém věku. Jsou nějaké výjimky. Třeba u některých onemocnění.

Je spousta vrcholových sportovců, kteří jsou vegani. Třeba atlet Carl Lewis, desetinásobný olympijský medailista. Také někteří zápasníci a bodybuildeři. Ale u těchto lidí, kteří mají speciální požadavky, se hodí vyhledat služby nutričního terapeuta*ky. Je to jistota. Řešit to sám může být složité.

Myslím si, že všichni, včetně starších, z veganské diety budou benefitovat, pokud bude strava dobře sestavená.

 

Někteří lidé argumentují, že jednou z nevýhod veganské stravy je vysoká cena. Co si o tom myslíte?

Speciálně veganské produkty, jako rostlinné sýry a náhražky masa, jsou dražší. Často nejsou ani zdravé. Jsou to spíš potraviny, které mají pomoct přechodu na veganskou dietu. Umí imitovat chuť masa nebo sýrů, ale nejsou vhodné ke konzumaci ve velkém množství.

Když stavíme jídlo na základních potravinách, jako rýže, čočka, zelenina, dá se stravovat i levněji. To, že speciální veganské výrobky stojí víc, není kvůli drahé výrobě, ale malé poptávce.

 

Posledních pár let se na sociálních sítích šíří masožravá dieta (carnivore diet), která zahrnuje především maso, vejce a mléko, případně i ovoce. Z pohledu doktora, jaký na to máte názor?

Lidi mají tendence na veganství reagovat opačným extrémem. Nebo říkají, že co je přirozené, je správné.

Lidi ale nejsou od přírody masožravci. Jsme všežravci. A masožravá strava nemá moc přesvědčivých benefitů. Má spoustu negativních aspektů. Červené maso a uzeniny jsou prokázané karcinogeny. Člověk pak má zcela nepřirozený příjem bílkovin oproti ostatním živinám. Masožravá dieta nám neprospěje, hlavně našemu srdci a tepnám.