Vystup ze své bubliny. Bratislavský festival spojil evropské studenty žurnalistiky

Bratislava - Prostory bratislavské univerzity Komenského se minulý týden zaplnily studenty, lektory i nadšenci z oboru žurnalistiky. Od ponděli do pátku zde studenti pořádali festival Svět mezi řádky, který je zároveň jediným středoevropským festivalem zaměřeným na žurnalistiku. Na akci přijeli účastníci z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Letošní ročník s sebou nesl téma mediálních bublin. Novináři si totiž často neuvědomují, že sami témata vybírají skrze vlastní úhel pohledu, který nemusí být objektivní. Zájemci se tak dozvěděli více o tom, jak reportovat o tématech, která testují jejich vlastní domněnky a názory. Workshop o mediálních bublinách připravil Jakub Macek, docent z Masarykovy univerzity.

Festival dal prostor i dalším tématům, která dnešní novináře pálí. Účastníci probírali například problematiku polarizace, dezinformací, pracovních podmínek žen novinářek a zobrazování menšin v médiích. Zajímavé příběhy přiblížila debata Devadesátky o tom, s jakými překážkami se slovenští novináři potýkali v době vlády Vladimíra Mečiara. „Lidé jako Mečiar si mysleli, že nově nabytou svobodu je potřeba zvrátit. On ostře potlačoval svobodné vyjadřování a demokratické principy žurnalistiky,” sdělila Ľuba Lesná, bývalá reportérka rádia Svobodná Evropa. Kromě verbálních útoků se setkala i s fyzickým napadením, když ji ředitel slovenské VTV sekerou zlomil ruku.

Zúčastnění studenti dostali možnost poznat vrstevníky z jiných států Visegrádské čtyřky a porovnávat své dojmy a zkušenosti. „Potkala jsem novináře a novinářky z různých prostředí. Kromě teoretických informací jsem získala i spoustu praktických rad a tipů od lidí z branže a dozvěděla jsem se i o úskalích a nebezpečích žurnalistiky. Mám před tímto řemeslem ještě větší respekt,“ uvedla studentka Nina Koprdová, která přijela z Masarykovy univerzity.

O své zkušenosti se přijela podělit i česká investigativní novinářka a komentátorka Apolena Rychlíková. Zdůraznila, že v novinařině je důležité vystoupit za hranice toho, co je novinářovi známé a blízké. „Pokud budete pokrývat pouze příběhy lidí, kteří jsou vám podobní, nenaučíte se nic o světě, ve kterém žijete. Je důležité sledovat příběhy, které jsou vám svým způsobem nepříjemné,“ apelovala na studenty.

Postavení novináře není stejné jako postavení lidí, o kterých reportuje. O této problematice hovořil polský fotograf Karol Grygoruk. „Je důležité si uvědomit moc, kterou fotografie mají. Fotograf a jeho subjekt si nikdy nebudou rovnoprávní. Fotograf je v pozici moci – může si s fotkou dělat, co se mu zachce,“ vysvětlil Grygoruk.

Ninu workshop o citlivých fotografiích zaujal, protože jí umožnil nahlížet na novinářské fotografie z kritičtějšího úhlu pohledu. „Uvědomila jsem si, že za každou fotkou je příběh, který je třeba vnímat. Stejně tak jako záměr člověka, který fotku pořídil,“ vysvětlila.

Ačkoliv se festival věnoval široké škále témat, k jednomu se přednášky i workshopy neustále vracely: k současné situaci v médiích zemí zůčastněných studentů. Diskuzi umocňovaly i výsledky maďarských voleb, které se konaly pár dní před začátkem festivalu a slibují zlepšení situace maďarských médií. Účastníci se několikrát shodli na jednom – v Česku, Slovensku, Polsku i Maďarsku probíhá stejný proces omezování svobody médií, akorát je v jednotlivých zemích v jiném stádiu.

Zatímco u nás se situace zhoršuje, maďarští studenti vidí světlo na konci tunelu. „Mluvila jsem tu s maďarskou studentkou, která plánovala odejít studovat do zahraničí. Po zvratu ve volbách se ale rozhodla zůstat a bojovat za nezávislou žurnalistiku v Maďarsku,“ sdělila Nina.

Festival Svět mezi řádky pořádá již pátým rokem Univerzita Komenského v Bratislavě ve spolupráci se sedmi evropskými univerzitami.

Co jsou to informační bubliny a polarizace?

Člověk v informační bublině  na sociálních sítích přijímá jen názory a informace, které odpovídají jeho stávajícímu přesvědčení. Bubliny jsou vytvářeny pomocí algoritmů, které uživateli předkládají obsah, na který pravděpodobně klikne. Informační bubliny mohou přispívat k polarizaci - rozdělování společnosti, kdy se stále více lidí nachází na krajních pólech názorového spektra.