Haute Couture: Vrchol umění, nebo vrchol snobství?

Brno - V Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně se zítra uskuteční přednáška o módním fenoménu haute couture. V rámci cyklu Móda 20. a 21. století vystoupí kurátorka sbírky textilu a oděvních doplňků Andrea Březinová. Vstupenky se vyprodaly více než týden před akcí.

Termín haute couture oficiálně zastřešuje jen několik luxusních pařížských oděvních domů, jako Dior, Chanel či Schiaparelli. Podle Březinové představuje „to nejlepší, čeho lze v módě po kreativní i řemeslné stránce dosáhnout“.

Exkluzivní klub

V doslovném překladu jde o vysoké krejčovství, označující oděvy šité na míru, z exkluzivních materiálů a s důrazem na detailní ruční práci. „Zatímco běžné oděvy se vyrábějí podle standardních velikostí, oděv haute couture se zvlášť přizpůsobuje komukoliv tak, aby odstranil nedokonalosti,“ řekl návrhář Yves Saint Laurent.

V užším smyslu pojem Haute Couture funguje jako oficiální módní titul. Jeho získání vyžaduje dodržení přísných kritérií. O tom, kdo se ním může pyšnit, rozhoduje pařížská komise Chambre Syndicale de la Haute Couture. Sdružení založil na konci 19. století anglický návrhář Charles Frederick Worth.

Aby oděvní značka oficiálně vstoupila do tohoto klubu, musí šít oděvy na míru pro soukromé klienty, zaměstnávat minimálně dvacet řemeslníků v pařížském ateliéru a dvakrát ročně představit kolekci nejméně padesáti originálních modelů. Status navíc musí každoročně obhajovat. V daném roce podmínky splní zhruba desítka módních domů, mezi nimiž obvykle figuruje Dior, Chanel, Jean Paul Gaultier, Schiaparelli či Giambattista Valli.

Ve znamení luxusu

Oděvy haute couture stojí mimo každodenní realitu většiny lidí. „Stejně, jako si běžně nekupujeme výtvory Damiena Hirsta, v ulicích téměř neuvidíme ani díla vysokého krejčovství,“ vysvětluje Březinová. „Díky vysokým prodejním cenám zakázkových modelů mohou módní domy najímat ty nejlepší kreativce a pracovat s nejexkluzivnějšími materiály,“ dodává.

Tito designéři mají originální autorský rukopis a jejich vize realizuje tým nejlepších krejčích, švadlen, vyšívačů, modelérů, krajkářů a jiných řemeslníků na světě. Výroba jediných šatů trvá stovky hodin, a i kvůli tomu jejich cena zcela běžně přesahuje čtyři miliony korun.

Historik módy François Baudot v jedné ze svých knih podotýká, že haute couture tradičně nebyla jen symbolem luxusu, ale také významným zaměstnavatelem a zdrojem bohatství.

Od nástupu masové průmyslové výroby oděvů se však její ekonomická pozice změnila. V dnešní době tyto projekty téměř vždy prodělávají a módní domy sází hlavně na prodej svých továrních produktů. Přesto ve vysokém krejčovství především pro zachování prestiže pokračují.

„Haute couture můžeme vnímat jako přežitek exkluzivní snobské módy, která se do doby, kdy řada lidí chodí do města v teplákách, nehodí,“ konstatuje módní expertka. Zároveň argumentuje, že právě díky ní a jejímu finančnímu zázemí stále přežívají výrobci exkluzivních tkanin, špičkoví řemeslníci a tradiční ruční řemeslná práce.

Pařížské Haute Couture přehlídky navíc představují zásadní inspiraci pro celý módní průmysl až po fast fashion, čímž předznamenávají budoucí módní trendy.

Česká móda: talent bez zázemí

V Česku o vysokém krejčovství mluvit nelze. „Žijeme v úplně jiné realitě. Kvalitní materiály, řemeslo a autorský rukopis tu stále nejsou dost oceňované,“ objasňuje Březinová. Designerům chybí zázemí, investoři či specializované obchody a většina designérů má jen malý ateliér a pár zaměstnanců.

I přesto ukazuje česká scéna zajímavý potenciál. Kurátorka vyzdvihuje modely Hany Valtové a Aleše Hnátka. „Valtová dokáže bravurně přetavit inspirace z historických oděvů do současného jazyka, Hnátek kreativně využívá zbytkové látky,“ popisuje. Oba získali nominaci na letošní ocenění Czech Grand Design. Předávání cen budeme mít možnost sledovat 11. března.

Haute Couture dnes a zítra

„Přehlídky Haute Couture si v posledních letech dávají záležet spíše na nositelnosti, výstřední modely téměř zmizely,“ poznamenává expertka. V rámci tohoto úkazu vyzdvihuje poslední kolekci Chanel jaro/léto 2026, již navrhl Matthieu Blazy.

Budoucnost haute couture podle ní zůstává pevně zakotvená. Dokud budou existovat zákaznice a zákazníci, tradiční koncept se výrazně měnit nebude. Současně však roste tlak na větší otevřenost sdružení. „Podpora talentovaných začínajících designérů mimo Francii a zapojení debat o udržitelné módě mohou definovat další krok tohoto exkluzivního světa,“ uzavírá kurátorka Andrea Březinová.