Soud zrušil rozhodnutí hasičů. MND činnost s vysokým požárním nebezpečím neprovozuje

Brno - Krajský soud v Brně dnes vyhověl žalobě energetiky MND proti rozhodnutí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR). Podle hasičů provozuje akciová společnost činnost s vysokým požárním nebezpečím. MND tvrzení odmítá, rozhodnutí prý odporuje zákonu. Soud dal žalobci za pravdu a rozhodnutí hasičů zrušil.

Energetická firma MND napadla rozhodnutí ředitelství hasičů z roku 2024, které určilo, že činnosti jejího areálu v Dambořicích představují vysoké požární nebezpečí podle zákona o požární ochraně. Podle protokolu z kontroly v roce 2015 řadilo ředitelství hasičů činnosti ropného střediska Dambořice do kategorie zvýšeného požárního nebezpečí. Po další kontrole v roce 2023 však rozhodlo, že provoz areálu již spadá do kategorie s vysokým požárním nebezpečím, tedy do kategorie vyšší. Na jednání se sešli právní zástupce žalobce a pověření zaměstnanci žalovaného HZS ČR.

Podle žalobce toto rozhodnutí nemá oporu v zákoně. Stavební úpravy v areálu firma naposledy prováděla v roce 2014. Nezměnil se charakter činností prováděných v areálu, ani její právní úprava. Za celou dobu provozu kontrolní činnosti HZS neodhalily žádné bezpečnostní hrozby. Zařazení do vyšší kategorie požárního nebezpečí však žalobci přináší řadu povinností a zvýšené náklady na provoz.

„Areál neslouží k systematické výrobě nebo skladování ropy, ale k její těžbě a následnému přečerpávání do zpracovatelského závodu,“ argumentuje žalobce. Tuto činnost zákon upravuje jako zabezpečení přepravy látek v potrubí. O činnost s vysokým nebezpečím jde až při výrobě nebo plnění nádob hořlavými látkami, což žalobce vylučuje. Rozhodnutí proto prý odporují zákonné úpravě.

Jenže podle žalovaného byla kontrola v roce 2015 pouze tematická, nikoliv všeobecná. „Až kontrola provedená v roce 2023 byla komplexnější, zaměřená na dodržování zákona o požární ochraně,“ zdůrazňuje. Dále poukazuje na to, že v provozu se ročně pohybuje množství ropy, které přesahuje kategorii zvýšeného nebezpečí. „Při kontrole jsme dospěli k tomu, že kapacita plynu vstupujícího do středisek je podstatně vyšší než maximální povolené množství,“ pokračuje zástupce žalovaného. Předpisy totiž podle něj regulují celkové množství látek, které potrubím proteče za celý rok. „Ropa, která je čerpána na začátku se liší od ropy na konci procesu. Tedy dochází k její procesní úpravě,“ odporuje žalovaný žalobci.

„Protokol o kontrole z roku 2015 řadí do kategorie zvýšeného nebezpečí jak dílčí kontrolované činnosti, tak i činnost celého areálu,“ namítá žalobce. Dílčí činnost podle jeho slov nelze vnímat bez ohledu na celý areál.

Jako hlavní problém vnímá žalobce nesoulad mezi tím, co by mělo být vnímáno jako výroba nebo plnění a tím, k čemu skutečně dochází, tedy k vytěžení suroviny a její přepravě. Nedochází totiž podle něj ke zpracování do podoby produktu určeného k dalšímu obchodování. K tomu slouží zpracovatelský závod, do něhož surovina putuje. „Úřady zaznamenávají celkový objem vytěžené výchozí suroviny, ale toto měření není podstatou kontroly, protože nádrže slouží pro průchod produktu, ne ke skladování,“ vysvětluje zástupce žalobce.

„Jedná se o to, zda lze činnosti areálu podřadit pod pojem, který používá předpis,“ konstatuje jeden ze soudců.

Po vyslechnutí obou stran soud napadené rozhodnutí ruší a věc vrácí žalovanému k dalšímu řízení. Dále mu ukládá zaplatit firmě náhradu nákladů řízení ve výši více než 23 tisíc korun. „Žalovaný zvolil nezákonný výklad předpisu. Aktivitu probíhající v areálu žalobce nelze označit za činnost s vysokým požárním nebezpečím,“ usnesl se soudní senát. Žalovaný podle soudu v předpisu rozšířil výrobu a plnění i na zpracovávání a přečerpávání, ale pojmy v zákoně na činnosti žalobce vztáhnout nelze. „Protože charakter činností přenáší na žalobce další povinnosti, volíme zdrženlivý výklad a pojmy vnímáme restriktivně,“ rozhodl soud.