Student chtěl druhý pokus na stejném oboru. Zkomplikovala mu to administrativa

Univerzita

Student chtěl druhý pokus na stejném oboru. Zkomplikovala mu to administrativa
Studenti při samostatné práci na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Foto: Beata Kupská

Brno - Nejprve neúspěch ve studiu, potom překvapení při podávání přihlášky. Studenti, kteří chtějí začít znovu ve stejném oboru, mohou narazit na pravidla, která jejich návrat oddálí. Matyáš to zjistil ve chvíli, kdy chtěl podat novou přihlášku. Problém ale spočíval v tom, že jeho předchozí studium ještě formálně neskončilo.

Mezi motivací a překážkou

Matyáš (redakce má k dispozici jeho celé jméno) nastoupil na vysokou školu s jasnou představou. Zvolený obor politologie v kombinaci s soudobými dějinami ho naplňoval a odpovídal tomu, co od studia očekával. Už první semestr ale přinesl problémy, které postupně vedly k tomu, že studium nedokončil.

„Měl jsem špatně rozvržené předměty a nakonec jsem neudělal dva,“ popisuje. „To vedlo k jejich opakování.“ Přesto se studia nechtěl vzdát. „Ten obor mě bavil a dal mi to, co jsem chtěl, a představoval jsem si,“ říká.

Když se rozhodl podat přihlášku znovu, narazil na překážku, kterou nečekal. „Zjistil jsem, že tuto přihlášku nemůžu podat, protože jsem stále tento obor studoval, jelikož mi nebylo ještě ukončeno studium,“ vysvětluje.

Proces, který rozhoduje o návratu

Ukončení studia nezačíná ve chvíli, kdy student nesplní podmínky, ale až po vyhodnocení výsledků na konci semestru. Vedoucí studijního oddělení Mgr. Michaela Burgetová popisuje, že poté univerzita zahajuje správní řízení, které určuje další postup.

„Prvním krokem je výzva k vyjádření se k podkladům. Student má pět dnů od doby doručení na vyjádření se,“ uvádí. Doručování přitom ovlivňuje, kdy se student o výzvě dozví.

Další vývoj závisí na reakci studenta. „Následně záleží na tom, zda se student vyjádří nebo ne, podle toho je volen další postup,“ popisuje.

Závěr přichází s rozhodnutím o ukončení studia. „Posledním krokem je rozhodnutí o ukončení studia, zde má student patnáct dnů od doručení na podání odvolání,“ doplňuje. Pokud student odvolání nepodá, studium končí ve chvíli, kdy rozhodnutí nabude právní moci. „Pokud se student ve lhůtě neodvolá, je mu ukončeno studium k datu nabytí právní moci,“ vysvětluje.

Mezi studijním neúspěchem a formálním koncem tak vzniká období, kdy student ve studiu nepokračuje, ale systém ho stále vede jako aktivního.

Právě toto období ovlivnilo i Matyášovu situaci. V době podávání přihlášek jeho studium stále formálně trvalo.

„Novou přihlášku do studia si může podat každý, i když je studentem Masarykovy univerzity, není možné podat si pouze přihlášku do stejného programu, který právě studuje,“ uvádí Burgetová.

Matyáš proto zvolil náhradní cestu. „Z tohoto důvodu jsem musel podat přihlášku na jiný obor a poté psát na studijní ohledně změny oboru na přihlášce,“ popisuje. Celou situaci vnímal jako nečekanou. „Cítil jsem se velmi překvapen, že se s takovou možností nepočítá,“ dodává.

Neúspěch, který zasahuje víc než studium

Zkušenost s neúspěchem neovlivňuje jen studijní dráhu, ale i psychiku. Silvie Šimonová z Poradenského centra upozorňuje, že studenti často řeší nejen samotný výsledek, ale i jeho význam pro vlastní život.

„Ve většině případů studující prožívají zklamání či pocit selhání,“ popisuje. Do hry podle ní vstupují i očekávání okolí nebo tlak, který si studenti vytvářejí sami. „Může se jednat i o pochybnosti o vlastní identitě,“ dodává.

Zároveň ale zdůrazňuje, že situace nemusí mít jen negativní dopad. „Pro některé studenty to může být možnost se zastavit a zamyslet se nad tím, co opravdu chtějí v životě dělat oni sami,“ říká.

Markéta Nekužová doplňuje, že reakce se liší podle konkrétní situace i osobního nastavení. „Většina studentů prožívá zklamání, neúspěch, smutek, pocit selhání,“ říká. Studenti podle ní tyto emoce postupně zpracovávají a snaží se s nimi vyrovnat.

„Potýkají se s nízkým self-efficacy a vůbec nízkým sebevědomím v oblasti studia,“ popisuje. „Někdy to může být až propuknutí depresivní epizody.“

Šimonová zároveň upozorňuje, že včasné řešení situace může otevřít více možností. „Čím dříve studující přijde, tím více možností řešení se obvykle nabízí,“ říká.

Matyáš dnes situaci vnímá jako zkušenost, zároveň ale upozorňuje na konkrétní slabinu systému. „Pokud bych mohl doporučit, buď posunout termín později, což bude těžké, nebo tam udělat možnost zakliknout, že chci opakovat to stejné studium,“ říká.

Jeho zkušenost ukazuje, že o možnosti návratu nerozhoduje jen motivace studenta, ale i načasování a nastavení administrativního procesu.

Další články o stisk online