Údolní ulice po rekonstrukci: místo cyklostezky přibyla parkovací místa
Homepage
Brno - Na začátku dubna se po roce a půl rekonstrukce otevřela jedna z radiál spojujících brněnskou „Ringstraße“ s ostatními částmi města. Údolní ulice trpí neduhem, který se pro rekonstrukce hlavních tříd v Brně v posledních dvou dekádách stává nežádoucím pravidlem. Místo oddělených stezek pro cyklisty se v konečné podobě ulice objevují cyklopruhy v kombinaci s cyklopiktogramy. Podle odborníků i samotných Brňanů však přijatá opatření dostatečnou bezpečnost nezajišťují.
Jaké jsou varianty opatření pro cyklisty?
V terminologii městské infrastruktury pro cyklisty se v brněnském provedení dají rozlišit v zásadě čtyři kategorie:
- Piktogramový koridor pro cyklisty, jehož cílem je naznačit účastníkům provozu možný pohyb cyklistů.
- Vyhrazené jízdní pruhy, kde na rozdíl od piktogramového koridoru stojí mezi cyklopruhem a zbytkem vozovky vizuální bariéra.
- Cyklopruhy v opačném směru k dopravě, které jednu z prvních dvou možností kombinují s jednosměrkou.
- Oddělené cyklostezky, jež cyklisty vedou po daném dopravním tělese.
Kompromisní řešení
Ze sociologického průzkumu, jenž zjišťoval i postoje Brňanů k dopravě na kole, vyplývá, že oddělené stezky jsou pro pocit bezpečí cyklistů zásadní. Chybějící cyklostezky a nevyhovující stav vozovek patří u rekreakčních cyklistů vedle vzdálenosti, bezpečnosti a hustoty provozu mezi nejčastěji zmiňované bariéry v používání kola na cestu do práce, školy a za nákupy.
„Při plánování rekonstrukce Údolní se musely brát v potaz možnosti ulice a požadavky všech dotčených stran. Výsledkem je kompromis, který zahrnuje novou tramvajovou trať, výsadbu nových stromů v místech, kde předtím nebyly, a prostor pro chodce i cyklisty," řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Na ulici, kde se nenašlo místo pro pruh, však přibylo 40 parkovacích míst pro auta. „Legálních stání bylo na ulici před rekonstrukcí přibližně 60. Řidiči ale parkovali i v místech, jež k tomu nebyla určena, a byli za to i trestáni. Součástí projektu tedy byl vznik legálních parkovacích míst po celé délce stavby. Nyní jich je kolem stovky," dodal Poňuchálek.
Cyklostezky chybí i jinde
Poslední oddělenou cyklostezku v centru Brna město postavilo v devadesátých letech. Leží na ulici Botanická, která vede za Kinem Art.
Mapu, která zvýrazňuje doporučené trasy pro cyklisty v Brně, zpracovává spolek Brno na kole. Od jiných se liší vyznačením cest, jež jsou pro jízdu na kole lépe průjezdné a vedou mimo hlavní automobilové tahy.
Město má k mapování vykázaných cykloopatření vyhrazený web #BRNOINMOTION. Magistrát zde mluví o závazcích na zvýšení podílu cyklistické dopravy například v podobě Plánu udržitelné městské mobility. Opatření pro cyklisty v Brně mají nyní podle webu celkovou délku přes 130 kilometrů. Přibližně třetinu tvoří cyklostezky, které jsou nejčastějším prvkem cyklistické infrastruktury.
Metodika vykazování cyklistické infrastruktury v Brně ale zahrnuje do statistik i společné stezky pro chodce a cyklisty. Do celkového součtu nových opatření město započítává také krátké, na sebe nenavazující úseky. V druhém největším městě v Česku tak fakticky nadále chybí síť souvislých a stavebně oddělených cyklostezek, jež jsou v současnosti považovány za standard moderní městské mobility.
Složitost situace potvrzuje i brněnský cyklokoordinátor Petr Gelnar. Ten za hlavní překážky považuje historický půdorys města a technickou náročnost změn. Podle Gelnara je zachování současného uspořádání ulice při rekonstrukcích pro aktéry nejjednodušší cestou. Změna profilu totiž vyžaduje nákladné přeložky inženýrských sítí a úpravy křižovatek.
Do procesu navíc vstupují protichůdné zájmy různých subjektů. „Nejčastěji to bývá městská část, která sleduje cíle na svém území. V dnešní době jde třeba o maximalizaci parkovacích stání,“ vysvětluje. Radnice často hájí požadavky občanů na zachování parkovacích míst.
Inspirace ze zahraničí
Na Slovensku v nedaleké Bratislavě zavádí ve větší míře opatření pro kola od nástupu primátora Matúše Valla (Team Bratislava). V loňském roce vzniklo například přes půl kilometru oddělené cyklostezky na Dunajské ulici. Ve slovenské legislativě narozdíl od české také figuruje pojem cyklocesty. Tím se rozumí silnice, kde mají kola možnost využívat celou šířku ulice a auta na ní mají vjezd úplně zakázaný, pokud to značka nevymezí jinak.
Velký náskok má v opatřeních pro cyklisty také druhé největší rakouské město Graz, označované jako hlavní město kol. První oddělenou cyklostezku vybudovali už v 80. letech minulého století. V současnosti cyklistická doprava tvoří téměř dvacetiprocentní podíl v tamní dopravě, s cílem dosáhnout třiceti procent do roku 2030. Do téhož roku si Brno klade za cíl dosáhnout šesti procent.
