V Žebětíně šijí nové kroje podle historických podkladů

Brno - V Brně se postupně obnovují tradiční kroje, které z některých městských částí téměř vymizely. Projekt Obnova tradic Brněnska, podpořený participativním rozpočtem Dáme na vás, se snaží vrátit tyto oděvy zpět do současného života. Rekonstrukce vychází z historických pramenů, dochovaných materiálů i pamětnických výpovědí.

O obnově krojů na Brněnsku mluvila v úterý v přísálí Katolického domu krojová specialistka Hana Vyšinská-Mynářová. Na své přednášce představila nejen kroje obecně, ale také vývoj tradičního oděvu v regionu.

„Jako pánská krejčová se zabývám šitím a rekonstruováním krojů už přes třicet let, včetně těch z Brněnska,“ uvedla. V minulosti se podílela například na obnově tradičních oděvů pro Řečkovice, Přízřenice, Bohunice, Komín nebo Jundrov. V rámci projektu Obnova tradic Brněnska, který vznikl z iniciativy Jiřího Murtingera, nyní pracuje na žebětínském kroji. „Budu vyrábět čtyři páry. V první fázi vznikne jeden vzorový, který bude hotový na místní Mladé hody koncem léta,“ popsala specialistka. Aktuálně sbírá podklady a provádí první měření stárků, kteří kroje v budoucnu oblečou.

Podle Murtingera vznikla myšlenka projektu z potřeby oživit kulturní dědictví, jenž bylo v některých částech města postupně upozaděno. „Naším cílem je vracet tyto tradice zpět do současného života v autentické, ale zároveň srozumitelné podobě,“ uvedl. Do projektu se podle něj postupně zapojuje většina městských částí Brna.

Z archivů zpět mezi lidi

Na Brněnsku tradiční kroje dlouhodobě ustupovaly jiným variantám. Na místních hodech se dnes často oblékají kyjovské, přestože existují podklady pro obnovu původních brněnských oděvů. Právě na jejich rekonstrukci se projekt zaměřuje.

Důležitou roli při obnově hraje práce s historickými prameny i důraz na autenticitu. „Dnes by se při rekonstrukcích mělo dodržovat časové sousledí mužské a ženské formy kroje. To znamená, že jestli se vybere pro děvčata tradiční oděv z počátku 19. století, mužský by se měl vyrobit ze stejného období,“ vysvětlil partner Hany Vyšinské-Mynářové Josef Pokorný.

Mezi místními je o kroje dlouhodobý zájem. „Na hody chodím přes deset let, takových pět až šest jsem stárkovala, posledních pět let chodím jako sklepnice. Hody pro mě znamenají tolik, že jsem se v dokonce vdávala v žebětínském kroji,“ popsala Alexandra Grossová. Oděv si podle svých slov pořídila od místní obyvatelky a následně si ho nechala upravit.

Podobně mluví i žebětínský stárek Petr Vencour. „Jde o každoroční tradici, na kterou se těším, hlavně na kontakt s lidmi,“ poznamenal. Přednáška mu přinesla nové informace o historii tradičních oděvů. „Dozvěděl jsem se například, že kroj nebyl cílený přímo na slavnost hodů,“ dodal.

Projekt obnovy krojů vznikl díky participativnímu rozpočtu Dáme na vás, který umožňuje obyvatelům Brna rozhodovat o části městských financí. Lidé mohou navrhovat vlastní projekty a hlasováním vybírat ty, které město poté realizuje. V roce 2024 se mezi podpořenými návrhy vedle kulturních iniciativ objevily také projekty zaměřené na veřejný prostor, jako například úprava ulice Milady Horákové. Projekt Obnova tradic Brněnska patří mezi ty, které uspěly napříč více městskými částmi.