Glosa: Kult produktivity na sociálních sítích

Učení dnes často nestačí jen zvládnout. Musí ještě dobře vypadat. Sociální sítě proměnily studium v estetickou disciplínu plnou ranních rutin, perfektních zápisků a neustálého tlaku na výkon. Motivace se tak snadno mění spíš ve stresovou soutěž o to, kdo je produktivnější.

Káva vedle pastelových zvýrazňovačů, tablet s otevřeným digitálním diářem, sluchátka se studijním playlistem a několik aplikací na organizaci času, bez kterých moderní student snad ani nemůže existovat. Kdy přesně se z obyčejného učení stal vizuální projekt?

Z klasického studia se stal estetický výkon. A hlavně veřejný výkon. Sociální sítě vytvořily prostředí, ve kterém má každý pocit, že ostatní zvládají víc. Někdo přečte dvě knihy denně, další zvládá brigádu a třetí cvičí každý den. Běžný student pak po deseti minutách scrollování získá pocit, že selhává už jen tím, že si dovolil sníst oběd bez poslechu motivačního podcastu.

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že sociální sítě posilují tlak na srovnávání se s ostatními a mohou zvyšovat pocit nedostatečnosti. Jenže internet dokázal i z vyčerpání udělat něco obdivuhodného. Čím méně spánku, tím větší hrdina. Ze zkouškového se stal kolektivní maraton v tom, kdo je produktivnější a zároveň blíž k nervovému zhroucení.

Produktivita se dnes navíc tváří jako osobnostní rys. Kdo nestíhá deset věcí najednou, působí skoro líně. Odpočinek dostal nové názvy jako „self-care“ nebo „mentální restart“, aby náhodou nevypadal příliš neefektivně. I obyčejné nicnedělání dnes potřebuje marketing.

Největší ironie celého kultu produktivity ale spočívá v tom, že studenti často tráví víc času organizací studia než samotným studiem. Hodinu hledají nejlepší metodu soustředění, další hodinu vyrábějí plán učení, a nakonec jsou příliš unavení na to, aby vůbec otevřeli skripta.

Možná by proto stálo za to přestat považovat permanentní vytížení za životní úspěch. Ne každá volná hodina musí být využita naplno, a ne každý student potřebuje ranní rutinu miliardáře.