Hrozí propad mezd a úbytek personálu, říká zdravotní odborářka

Znojmo - Navzdory odborům je přeměna krajských nemocnic realitou. Jihomoravští zastupitelé v pondělí schválili jejich transformaci z příspěvkových organizací na akciovou společnost. Zdravotnické odbory protestovaly, avšak bezúspěšně. „Jako zaměstnanci nemocnic rozhodnutí kraje vnímáme negativně,“ uvádí v rozhovoru pro Stisk odborářka a vrchní sestra ve znojemské nemocnici Jana Procházková. V rozhovoru popisuje, jaká rizika transformace podle ní představuje, jednání s hejtmanem a jaké jsou další kroky zdravotnických odborů.

Minulý týden jste spustili protestní kampaň „Tak takhle ne, hejtmane!“. Co bylo jejím cílem?

Náš protest měl být akcí, která vysvětlí všechny negativní dopady plánované transformace jihomoravských nemocnic. Kraj se řídil úslovím: „Co mě nepálí, nehasím." Cílili jsme tak především na krajské zastupitele, v druhé řadě na veřejnost. Hlavně to bylo určeno těm krajským zastupitelům, kteří leckdy hlasují pouze pro návrhy své koalice, a těm, kteří větší povědomí o důsledcích a dopadech nemají. Chtěli jsme, aby opravdu věděli, co přesně odsouhlasují.

Před pondělním hlasováním jste napsala kritický dopis zastupitelstvu Jihomoravského kraje, v němž upozorňujete na možné důsledky změn. Tvrdíte, že transformace nemocnic na akciové společnosti může prohloubit personální krizi. Jak konkrétně?

Zdravotníci poskytují služby veřejnosti . Jsou to ale také jen lidé. Chtějí dobře a poctivě dělat svou práci. To však vyžaduje mít jednoznačně příznivé pracovní podmínky a jistoty. Převodem na akciové společnosti přijde ošetřovatelský personál o stabilitu pracovního prostředí, jistoty příspěvkové organizace a tabulkové platy garantované zákonem. Bez těchto jistot jsou pak zdravotníci nuceni odejít. Jejich odchody jsou nevratné ztráty zkušených pracovníků.

SESTŘIČKY SKONČILY U BENZINEK

Proč jsou dle vás změny špatně načasované?

Před dvaceti lety nikdo nepředpovídal, že zdravotnictví nebude mít zaměstnance, že nebude mít sestřičky. V této dramatické době je nesmyslné přistoupit k transformaci devíti nemocnic v Jihomoravském kraji (nemocnice v Břeclavi, Hodoníně, Hustopečích, Ivančicích, Kyjově, Letovicích, v Tišnově, Vyškově a Znojmě, pozn. autor) a riskovat, že část zkušených zdravotníků, kteří jsou oporou systému, odejde mimo zdravotnictví. Budou klidně pracovat kdekoliv, v různých oborech a provozech, jak jsme to viděli například ve Zlínském kraji.

Můžete uvést konkrétní příklad tohoto odlivu zdravotníků?

Ve Zlínském kraji se sestřičky například nechaly zaměstnat u čerpacích stanic a v pekárně.

Co je k tomu vedlo?

Prostě si řekly: „My máme svatý klid. Práce je stejně placená jako ta, kterou jsme měly, a odcházíme ze směny s čistou hlavou, ne v permanentním stresu, zda jsme neudělaly chybu.“

SNÍŽÍ SE VÝKONNOST NEMOCNIC

Máte nějakou statistiku, kolik zdravotníků chybí v kraji?

Na jižní Moravě chybí aktuálně přibližně dvě stě zdravotníků-nelékařů. Toto číslo se dramaticky zvětší, pokud nás letité a zkušené budou tlačit do podmínek, které nebudeme ochotni akceptovat. V průběhu deseti let nám navíc odejdou silné ročníky sestřiček do důchodu a podle statistik profesora Duška z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) víme, že ty už nemá kdo nahradit. Nemůžu se dívat na situaci s chladnou hlavou, protože pokud dva tři jednotlivci odejdou například z každého oddělení naší nemocnice (Nemocnice Znojmo, pozn. autor), oddělení se pravděpodobně sesypou.

A jak by se změny mohly dotknout pacientů?

Když teď zdravotníků nebude dostatek, tak zdravotní péče bude samozřejmě chybět. Nemocnice budou muset omezit místa na lůžkových odděleních. Místo třiceti lidí bude kapacita například snížena na patnáct. Provoz se sníží na polovinu a s ním i výkonnost nemocnice. Jedna sestřička se rozhodně nestihne postarat o třicet pacientů. Nemluvím vůbec o restrukturalizaci lůžek, která musí následovat, abychom s ohledem na demografickou křivku zmírnili negativní dopady stárnutí populace.

NEMOCNICE DNES PROSPERUJÍ

Tvrdíte, že plánovaná transformace nepomůže ani s restrukturalizací lůžek.

Ani v tomto případě pan hejtman vůbec nevyřeší situaci tím, že se nemocnice změní na akciové společnosti. Právní forma nemocnic nemá na restrukturalizaci akutních lůžek na doléčovací vůbec žádný vliv. Změna však bude v nastávajících letech nezbytná. Pan hejtman Grolich míchá jablka s hruškami, když v souvislosti s demografickou křivkou neustále uvádí, že přeměna na akciové společnosti je nevyhnutelná a tento problém vyřeší. Není to tak.

Hejtman Grolich nicméně konstatuje, že jsme jedním z posledních krajů, který ještě neudělal tuto transformaci do akciových společností. Odkazuje se též na větší efektivitu a lepší vyjednávací pozici vůči pojišťovnám.

S posílením efektivity a prosperity souhlasím. Jsou to však jen chabé výmluvy pana hejtmana, pokud tvrdí, že navýšení efektivity za stávajících podmínek není možné. Nemocnicím se obecně daří dobře; již teď jsou nemocnice efektivní a více či méně prosperují. Kde ne, tam je potřeba se na to zaměřit na úrovni krajského zdravotnictví. My tady mluvíme také o plánu restrukturalizace lůžek, to není problém připravit a aplikovat ani v příspěvkových organizacích. Kraj z pozice zřizovatele má přesně ty páky, které potřebuje. Je opět zavádějící tvrdit, že změny lze prosadit jenom přes akciové společnosti.

A co silnější vyjednávací pozice?

Žádné výrazně lepší podmínky od zdravotních pojišťoven nikdo nevyjedná, ty jsou zkrátka dané. Podle našich dat víme, že se model akciové společnosti v České republice neosvědčil. Došlo k propadu mezd oproti platům a k úbytku personálu, což zde samozřejmě také hrozí.

ROZDÍL AŽ OSM TISÍC KORUN

Pan hejtman však argumentuje, že se kolektivní smlouvy včetně benefitu překlopí v poměru jedna ku jedné a že do budoucna by dokonce měly jen růst.

Rok po transformaci, kdy se vše překlopí v poměru jedna ku jedné, přijdou nové mzdové řády a ty už mohou obsahovat jiná čísla. Rozdíl je až osm tisíc korun. Ten vznikne v průběhu několika let po transformaci na akciovky, kdy za stejnou práci při stejné kvalifikaci a shodné délce praxe jsou nelékaři v akciových společnostech ohodnoceni méně.

Čím je to způsobeno?

Jsou zde dva fondy, které fungují odlišně. Peníze z příspěvkového Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) jsou určeny pro sociální potřeby všech zaměstnanců nemocnice. V některé z nemocnic může být fond FKSP ročně i devět milionů korun (jeho výše se počítá z celkové sumy peněz na platy za rok, kdy 1 % je zákonem směrováno mezi zaměstnance nemocnice, pozn. autor). Fond FKSP je v příspěvkových organizacích zákonem daná věc. Jinak to nelze.

A fond u akciových společností?

Naproti tomu akciovky nic takového nemají zákonem stanoveno, jen mohou mít zřízený nepovinný sociální fond (tj. částka, která se získá ze zisku po zdanění, pozn. autor). V akciovkách v České republice je navíc sociální fond zřízen pouze v jednotkách případů. A co když akciová nemocnice nebude generovat zisk?

Hlavní roli zde tedy hraje zisk?

Příspěvkové organizace jsou primárně určeny k tomu, aby efektivně a hospodárně provozovaly svou činnost. Nejde tedy hlavně o ziskovost. Naopak akciovka je zřízena jako společnost za účelem tvorby zisku. U příspěvkové organizace i akciovky peníze do nemocnic potečou obdobně. Rozdíl je však v tom, že určitá část těch peněz je nyní zákonnou normou směrována k zaměstnancům nemocnic na jejich sociální potřeby a jistoty. V akciových společnostech nejsou tyto prostředky nikam směrovány. To je velký rozdíl.

HEJTMAN NENASLOUCHAL

Upozornila jste pana hejtmana na personální dopady?

Opakovaně jsem panu hejtmanovi osobně uváděla příklady z nemocnic, kde na postech všeobecných sester pracují pouze praktické sestry. Na jedno podlaží lůžkového oddělení je jedna všeobecná sestra. Na ostatních jednotkách jsou pouze praktické. Všeobecná sestra má podepsáno, že zodpovídá za práci praktické sestry, která ale legislativně nemůže pracovat bez dohledu. Takto jsou řešeny úbytky personálu v akciovkách. A to je jen náznak toho, čeho se obáváme.

Jak tedy hodnotíte jednání s vedením kraje?

Hejtman Jan Grolich je dobrý rétor. A když zastupitelům vykládá, že transformace devíti nemocnic zřízených Jihomoravským krajem na akciové společnosti je jediným funkčním řešením, anebo jak je třeba se zdravotnictvím něco okamžitě udělat, je těžké mu nevěřit. Opakuje ale stále stejné fráze, které v podstatě nic nevysvětlují. A fakt, že vůbec neposlouchal, co mu říkáme, byl tristní. Dokonce mě několikrát osobně nařkl, že jsem „škodítko“ v systému, že jsem osobně zaujatá proti akciovým společnostem a že popouzím své kolegy proti akciovkám.

Ohradila jste se vůči tomu?

Několikrát jsem zdůraznila fakt, že my, zástupci zaměstnanců a odborů, jsme tam proto, že nás vyslali naše kolegyně a kolegové, kteří jsou zatím v práci u pacientů. Jsou však nejistí a v podstatě úplně vynervovaní z nastalé situace. Třicet let chodit do jedné nemocnice, mít s ní personální a osobní vazby, zkušenost a  ocitnout se ve stavu, kdy je to všechno ohroženo? Rozhodně to není tak, že zdravotníci jsou ovce a budou pracovat i dál za jakýchkoliv podmínek. To se konat nebude.

ZDRAVOTNÍCI JAKO POHŮNCI POLITIKŮ

Mohla byste to upřesnit?

My zdravotníci jsme takovým jejich pohůnkem, protože si politici myslí, že vydržíme úplně všechno. Ale my už jsme zažili covid a ten nás tak vyškolil, že už nic podobného nechceme prožít. Jen veřejnost a především politici evidentně zapomínají velmi rychle. Nechceme zažít to, že nám někdo bude brát naše jistoty, to málo, co máme, proto je to téma tak citlivé. Možná to pan hejtman ve svém věku vůbec netuší, neboť soudí věci, které přesahují jeho chápání. Měl by se zamyslet a pozorněji naslouchat.

O co tedy jde?

V podstatě jde pouze o jediné, a to odklonit dnes zákonem řízené finanční prostředky, které mají nyní ty nemocnice pro zaměstnance, do jiných oblastí ze zdravotnické péče, například do investic a podobně.

Pan hejtman ale deklaruje, že zdravotníkům nesáhnou na peníze.

Takto to odbory a vedení svazu slýchají už desetiletí. Tvrdili to politici v každém kraji, kde postupně docházelo ke změně právní formy nemocnic z příspěvkové organizace na akciovou společnost. V každém z těchto krajů k tomu nakonec v průběhu několika let došlo jako přes kopírák.

NEMOCNICE JSOU STEJNÉ V PONDĚLÍ I V PÁTEK

Proč tomu tak je?

Je to proto, že to, co je zákonem dáno, pro zaměstnance být musí. A to, co zákonem dáno není, to není nikdy. Nemocnice jako takové jsou v podobě příspěvkových organizací stejné v pondělí i v pátek, i když jsou akciovky. Tečou do nich stejné peníze. Jediné, co se změní, je zřizovací legislativa, zákonné normy.

O jakých částkách ve fondu se řádově bavíme?

Po převodu nemocnic zřizovaných Jihomoravským krajem na akciové společnosti v nich odhadem zbude ročně nejméně 50 milionů. Ale poté jen představenstvo rozhodne, jak je použijí. Dosud musely být všechny tyto peníze  přerozdělovány mezi zaměstnance. Teď o tom bude rozhodovat představenstvo.

Nicméně hejtman Grolich argumentuje, že budou rozhodovat odborníci místo politiků. Není to krok správným směrem?

To je slovíčkaření. Nyní je zodpovědný kraj. Ten má jako zřizovatel veškeré právní náležitosti a dokáže ve stávající podobě nemocnice i kontrolovat. Vyjádření pana hejtmana jsou v tomto případě alibismem. Pan hejtman dříve opakovaně řekl, že zdravotnictví vůbec nerozumí a on to sám řídit neumí. Proč si tedy vzal do gesce zdravotní problematiku? Na druhou stranu tam má ve zdravotním výboru a ve vedení kraje spoustu šikovných lidí, takže by to pro něj vůbec neměl být problém.

POMOCI MŮŽE MINISTERSTVO

Kdo dále s vámi komunikoval? Máte podporu opozičních politických stran v kraji?

V kraji máme podporu od opozičního hnutí ANO a dalších opozičních stran. Důvěru nám, jihomoravským zdravotnickým odborům, vyslovuje i Sdružení nájemníků a další spolky, včetně veřejnosti. V roce 2022 jsme posbírali přes 15 tisíc podpisů zdravotníků, veřejnosti a pacientů v petici proti transformaci nemocnic na akciové společnosti. V průběhu září minulého roku stvrdilo svým podpisem přes dva tisíce zaměstnanců všech dotčených nemocnic, že chtějí nadále pracovat jen v krajských nemocnicích v podobě příspěvkových organizací.

Před jednáním u vás byla přítomna paní ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Plánujete další společný postup, nebo budete jednat hlavně „na vlastní pěst“?

V současnosti máme velmi omezené možnosti. Nabízelo by se jediné, a sice že někdo ze zastupitelů vymyslí protinávrh, který by zrušil schválené memorandum. To je však vzhledem k rozložení politických sil na kraji nepravděpodobné (vládní koalici na jižní Moravě tvoří KDU-ČSL, Piráti, ODS a Starostové pro jižní Moravu, mají celkem 37 z 65 mandátů, pozn. autor). Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, já osobně jsem skeptická. Už během loňského roku mi z oddělení znojemské nemocnice odešlo šest lidí, část úplně mimo zdravotnictví, další do Fakultní nemocnice v Brně.

Je nějaká možnost obrátit se na Ministerstvo zdravotnictví nebo další instituce?

Stát má zákonem danou povinnost postarat se o své pojištěnce a poskytovat jim zdravotní péči. Politici jakožto představitelé státu mají vůči veřejnosti povinnosti a musí být zodpovědní za svá rozhodnutí. Jsou zaměstnanci nás, veřejnosti, tak předpokládám, že to na vládní úrovni bude také projednáno. Respektujeme však rozhodnutí kraje jako správního subjektu. Ministerstvo zdravotnictví by případně mohlo danou věc dát nějakým způsobem do pohybu nebo později zmírnit následky.

STÁVKY JSOU PROZATÍM NEREÁLNÉ

Zvažujete tedy právní kroky?

Nabízí se výpověď z pracovního poměru. To je neoddiskutovatelná věc. Myslím si, že na ni je ještě brzy. Lidé jsou unavení a naštvaní, ale otázka zní, jak moc? Netuším. Smyslem našich povolání je být zdravotníky, odborové záležitosti řešíme ve svém volném čase.

Je ve hře i žaloba?

Náš plán to není. Myslím, že to není až tak na nás. Pokud se to všechno vyhrotí do situace, kdy nemocnice nebudou schopny poskytovat zdravotní a ošetřovatelskou péči pacientům, tak se tato část naplní sama od sebe. Veřejnost je totiž zvyklá na velmi kvalitní zdravotní systém.

Jaké jiné možnosti podle vás přicházejí v úvahu? Zvažujete v návaznosti na protestní akci další kroky jako například stávkovou pohotovost či demonstrace?

Ve zdravotnictví se moc stávkovat nedá. My to budeme na krajské radě odborů a na vedení svazu komunikovat, ale to teď není na pořadu dne. Demonstrace? To se nestane, protože je nutné si uvědomit, že zdravotníci by přijít chtěli, ale musejí být v práci u pacientů. Nemějme jim to za zlé, tak to zkrátka je. Na jednu stranu buďme všichni rádi. Pokud bychom pouze demonstrovali, aby bylo vidět, jaké počty nás opravdu jsou, ochromilo by to zdravotnictví a ohrozilo pacienty, což nechceme dopustit.

SOUČASNÝ SYSTÉM JE FUNKČNÍ

Je to pro vás osobní záležitost?

Přes třicet tři let chodím do nemocnice do práce, ještě jsem tam chtěla do své penze dochodit. A chci mít kolem sebe kolegy, kterým se budu moct podívat zpříma do očí. Vím, jak to vypadá s managementy a s vyjednáváním v akciových společnostech. Sleduji to přes deset let a řeknu vám, je to bída a děs.

Jaké řešení by podle vás jakožto odborů bylo vhodnější?

Jednoznačně ponechat všechny nemocnice jako příspěvkové organizace, jak je to teď nastaveno. Současný systém Jihomoravské zdravotní (organizace Jihomoravského kraje, která se stará o kvalitní a dostupnou zdravotní péči, pozn. autor) může zasáhnout do jejich směrování včetně vlivu na zefektivnění činností, nákupy materiálu a služeb a jejich vzájemnou spolupráci.

Na závěr: Co byste vzkázala zaměstnancům a pacientům, kteří mají o budoucnost jihomoravského zdravotnictví obavy?

Ať situaci pečlivě sledují a jednotlivá vyjádření všech účastníků hodnotí zdravým rozumem .