Nová zubní nanonit pomůže s léčbou zánětu dásní

Brno - Tým českých vědců a lékařů vyvinul první probiotickou zubní nanonit. „Nanonit výrazně snižuje výskyt bakterií spojených s parodontitidou,“ říká výzkumník Filip Hromčík, který se jako jeden z mnoha vědců a lékařů na vývoji podílel. Výsledky studie publikovali letos v lednu ve vědeckém časopisu Probiotics and Antimicrobial Proteins. Na veřejnost se informace o nové nanoniti dostaly začátkem března. V rozhovoru dále popisuje, jaké jsou benefity dentální nitě, pro koho je určena a na co si dát při užívání pozor.

Váš vědecký tým představil první probiotickou dentální nanonit na světě. V čem je tento vynález průlomový?

Průlomový je hlavně v tom, jakým způsobem se probiotika dostávají do místa účinku. Běžné probiotikum se rozptýlí v dutině ústní nespecificky, ale nemá žádný vztah přímo k zubním tkáním.

Oproti jiným dentálním nitím zanechává stopu probiotického kmene bakterie Ligilactobacillus salivarius a Limosilactobacillus reuteri. Po vyčištění zubů se opět tvoří plak, na místě je však jako první probiotická bakterie, která soupeří s jinými bakteriemi o stejné živiny v prostředí na zubním povrchu. Zvýšíme množství prospěšných bakterií a v důsledku se zmenší množství těch neprospěšných a škodlivých. Jiné kmeny se budou muset přizpůsobit situaci nebo životním podmínkám, které určuje aplikovaná bakterie.

Zmínil jste přednosti nanonitě. Z jakých komponentů a materiálů se nit skládá?

Nanonit má dvě složky, jejímž jádrem je splétané mikrovlákno. Základní struktura je mikrovlákenná, což v podstatě odpovídá standardní zubní niti. Je to nylon zvlákněný do struktury, která je větší a na povrchu je síť z těch nanovláken, která mezi sebou má ještě mezírky, do kterých je v našem případě včleněno probiotikum.

Zubní plak roste pomaleji, v případě pravidelného používání detekujeme jiné složení zubního plaku než normálně, kdy se plak tvoří nebo množí samovolně. Dokonce i po čtrnácti dnech nepoužívání niti je její stopa hmatatelná v plaku. V daném místě se poté vyskytuje míň bakterií, které podezíráme, že jsou spojeny s rozvojem paradontitidy, onemocněním dásní.

 

Pozná pacient při používání rozdílu oproti běžné nití?

Na první pohled ne. Voní a chutná stejně. Na pohmat je stejná jako standartní nit. Kdyby se někdo podíval zblízka, tak uvidí, že je dvouvrstvá. Při intenzivní manipulaci se může oddělit jedna vrstva od  druhé.

Pro koho je nanonit určená?

Používá se jak v rámci prevence i při léčbě zánětu dásní, paradontitidy, nebo při zánětu dásní kolem implantátu. Specifický případ použití zubní niti je kolem náhrad a můstků. Doporučujeme nanonit užívat po konzultaci s lekářem, lékařkou či dentální hygienistou nebo hygienistkou. Zubní nit totiž nemusí být vždy vhodnou pomůckou, protože se s ní nedá dostat na požadované místo či způsobuje pacientovi diskomfort. Z psychologického hlediska vždycky vybíráme pomůcku vyhovující pacientovi.

Jsou nějaká rizika užívání zubní nitě?

Největším rizikem je nevhodná manipulace, což je obecná vlastnost zubní niti. Je proto potřeba s ní správně pracovat. Pacient by se měl vyvarovat situaci, kdy ji používá bez návodu a bez doporučení odborníků. Při špatném použití se dásně mohou poškodit. Při nadměrném tlaku, špatném místě zavedení, by mohlo dojít k zářezu na dásni.

Hrozí alergické reakce na látky?

Součástí složení niti jsou pouze bakterie, které jsou v dutině ústní přirozené. Probiotikum dodáváme do specifického místa ve zvýšené koncentraci. Stejně tak polymer, ze kterého je vlákno, je běžný materiál.

Co sledujeme užitím nitě?

Primárním účelem niti je čistit zuby, zbavovat je každý den zubního plaku, a to je důležité jak v prevenci, tak v léčbě. U pacientů s rozvinutým onemocněním dásní nebo už existující parodontitidou by mohla mít o něco větší vliv. Benefit probiotika by mohl být víc patrný než u pacienta, který onemocnění neměl a rizikové faktory nemá.

Jak často se má nit užívat?

Obecně dvakrát denně v souvislosti s čištěním zubů a mezizubních prostor. Pro jedno použití stačí odvinout třicet centimetrů zubní nitě z klubka, které bude mít třeba deset metrů.

Když má pacient zánět dásní, za jak dlouho se zlepší?

Léčba souvisí se spoustou dalších věcí. Je to vždycky kombinace odstranění rizikových faktorů. V základu je nutné očištění nepořádku zubního plaku a kamene pod dásní, po očištění tlaku a parodontálních kapes pak nastává moment, kdy je potřeba čistotu udržet. Zubní nanonit pak působí jako doplňovací procedura. Výsledek se projeví za dva až tři měsíce. Čištění dentální nití s probiotikem ale samo o sobě má velmi malý efekt. Nemůže nahradit dentální hygienu či pravidelné kontroly u zubaře.

Kdo všechno se na výzkumu podílel?

Na výzkumu se podílely desítky lidí zahrnující týmy z pěti pracovišť. Jmenovitě vědecký kolektiv molekulární genetičky a vedoucí brněnského týmu, docentky Petry Bořilové Linhartové, která působí v centru RECETOX a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, tým profesora Filipa Růžičky z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, dále výzkumná skupina profesora Zdeňka Pokorného z Univerzity obrany, badatelský tým docentky Evy Kuželové Košťákové z Technické univerzity v Liberci a zadavatel výzkumu společnost Wikinomist z jižních Čech.

Jak dlouho výzkum probíhal?

Myšlenka probiotické nanonitě se zrodila ještě před pandemií koronaviru, výzkum trval až do letošního ledna, takže přibližně šest let. Sledování účinků u pacientů samo o sobě trvalo zhruba tři měsíce v cyklu šestkrát čtrnáct dní, kdy pacienti užívali různé nitě, pro porovnání někdy nepoužívali nic.

Potýkali jste se v průběhu výkumu s překážkami?

Byla velká práce se splétáním, aby se nit neroztřepovala a na konci toho byl uživatelsky příjemný materiál. Dále jsme bojovali s tím, že se nit v dávkovači lepila k sobě, takže nešla rozdělat. V některých fázích to vypadalo, že projekt nepřinese kýžené ovoce, ale dobře to dopadlo a jsme rádi, co z toho nakonec vzešlo.

Tušíte, kdy bude nanonit dostupná pro běžné pacienty?

Podle informací od dodavatele bude na trhu nejdříve v polovině příštího roku.

Jaká bude její přibližná cena?

Řádově se bavíme o nižších stovkách korun. Běžná nit stojí kolem stokoruny, nanonit může stát v rozmezí dvou až tří set korun, v žádném případě ne víc.

Filip Hromčík

• parodontolog a vědec působící jako externí spolupracovník a lektor ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně
• vystudoval Zubní lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, působí i jako zubní lékař v soukromé ordinaci
• v roce 2021 získal doktorát (Ph.D.) ze Stomatologie a otorinolaryngologie za disertační práci zabývající se terapií chronické parodontitidy