Počet ohnisek ptačí chřipky v Česku vzrostl na dvacet pět

Ptačí chřipka letos zasáhla Českou republiku nejvíce za poslední čtyři roky. Epidemie se šíří jak mezi volně žijícími ptáky, tak v soukromých i komerčních chovech drůbeže po celé zemi. Nemoc se zatím neobjevila pouze v Jihomoravském a Karlovarském kraji.

Praha – Počet letošních ohnisek ptačí chřipky stoupl na dvacet pět. Státní veterinární ústav Praha v úterý potvrdil dvě nová ohniska.

První ze dvou nových ohnisek je v Kosičkách v okrese Hradec Králové. Chov čítá 175 tisíc nosnic. Ve stejné obci potvrdily výsledky vyšetření koncem minulého týdne ptačí chřipku v komerčním chovu kachen jiného chovatele. Druhé z nových ohnisek je v Záhornici na Nymbursku ve Středočeském kraji. Nákaza tam zasáhla chov 7 500 kachen. Ten patří společnosti Perena, stejně jako osm už dříve zasažených chovů kachen.

Drůbežárna v Kosičkách

Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách je zatím největším velkochovem, který letos ptačí chřipka zasáhla.

Drůbežárna denně vyprodukovala zhruba 150 tisíc vajec. Ředitel podniku Jan Pozdílek ale negativní dopad na trh s českými vejci nepředpokládá. Denně mají totiž k dispozici dalších asi 300 tisíc vajec z šesti spřátelených farem. „Vejce od nosnic z Kosiček představovala třetinu našeho celkového vývozu vajec, naši zákazníci tak tuto smutnou událost téměř nezaznamenají,“ řekl pro Stisk Pozdílek.

Nemoc postihla přes 60 tisíc mladých kuřic, které zaměstnanci podniku do Kosiček začátkem března převezli z nedaleké odchovny v Mlékosrbech. Podle Pozdílka je nepravděpodobné, že se zvířata nakazila během převozu. Jejich kontakt s okolím pracovníci převážející drůbež vyloučili. Mladé nosnice pak byly v samostatné uzavřené hale. Zvířata v ostatních halách se nenakazila, přesto musel podnik v souladu s přijatými opatřeními zlikvidovat i zdravé kusy.

Po likvidaci drůbeže, pečlivé očistě všech hal, jejich dezinfekci a uplynutí karanténní doby minimálně 30 dní plánuje Pozdílek chovy v Kosičkách obnovit.

Společnost Perena

Koncem minulého týdne potvrdilo laboratorní vyšetření Státního veterinárního ústavu ptačí chřipku už v devátém provozu společnosti Perena. „Vzhledem k této skutečnosti je možné, že na těchto farmách nebyla správně nastavena pravidla biologické bezpečnosti, případně nebyla dodržována. I to bude předmětem došetřování celé této kauzy ze strany Státní veterinární správy,“ uvedl pro Stisk tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Vzhledem k necelé šestisetmetrové vzdálenosti Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách od provozu společnosti Perena vyšetřují veterinární inspektoři i možnost, že se ptačí chřipka do drůbežárny dostala právě z kachního chovu.

České chovy čítají celkem 150 tisíc kachen určených na rozmnožování, z nich téměř 80 tisíc museli pracovníci veterinární správy utratit. Všechny kachní velkochovy nakažené v letošním roce ptačí chřipkou patří právě společnosti Perena. Její provozy byly také prvními komerčními chovy, ve kterých se nákaza objevila.

Nikdo nepřežije

Okolo každého nového ohniska vymezuje veterinární správa tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů. V těchto pásmech pak vyhlašuje mimořádná veterinární opatření. Ta zahrnují zejména omezení pohybu drůbeže do a z pásem a provedení soupisů chovů drůbeže.

V každém z chovů, kde výsledky laboratorního vyšetření potvrdí nákazu ptačí chřipkou, musí veterinární lékaři nebo příslušní pracovníci veterinární správy utratit zbylou drůbež. Způsob utracení se odvíjí od počtu zvířat. V malochovech usmrcují veterináři drůbež injekčně, v případě velkochovů pak oxidem uhličitým. Kromě ptáků je nutné zlikvidovat i jejich vejce.

Ptačí chřipka má velké ekonomické dopady na zasažené chovatele drůbeže. Ti ale mají nárok na kompenzace od státu za utracená zvířata. „Ministerstvo zemědělství jim také proplácí veškeré účelně vynaložené náklady, které vyplynou z opatření nařízených na místě,“ sdělil v tiskové zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman. Žádosti musí chovatelé podat do šesti týdnů od utracení drůbeže. Nákaza zasahuje i jiné zemědělce, na ty se však žádné kompenzace nevztahují.

Nemoc je agresivnější než dřív

K poslednímu březnovému dni zasáhla nákaza chovy čítající celkem 255 tisíc kusů drůbeže. Potvrzených případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků je nyní třicet sedm. Nemoc postihla hlavně labutě a divoké kachny.

Ve srovnání s minulými roky zasáhla letos ptačí chřipka Českou republiku opravdu silně. Naposledy na našem území propukla v roce 2017, kdy se nakazilo jednapadesát volně žijících ptáků, v chovech drůbeže bylo osmatřicet ohnisek a jedno dokonce u ptáků v zajetí, a to přímo v Liberecké ZOO. Od té doby se v Česku nákaza objevila až v loňském roce, kdy byla na našem území pouze dvě ohniska v chovech drůbeže.

Prevence nade vše

Základním preventivním opatřením je podle Státní veterinární správy chovat drůbež v uzavřených budovách a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. V případě, že není možné zajistit ptáky chovat v uzavřené stavbě, je nutné minimalizovat riziko kontaminování vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků. Dobré je například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťovat výběhy.

Případné podezření na výskyt nákazy, která se vyznačuje zvýšeným úhynem drůbeže, náhlým poklesem snášky nebo příjmu potravy, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.

Aktuální informace o současné situaci ptačí chřipky v České republice mohou zájemci sledovat na webových stránkách Státní veterinární správy. Ta zároveň nabízí i podrobnější informace o průběhu nemoci s přesnými počty nakažených kusů, místem jejich výskytu a typem nákazy.