Říct si o pomoc není ostuda, ale odvaha, říká psycholožka Lampová

Brno - Desátého října se na celém světě připomíná Den duševního zdraví. Statistiky ukazují, že psychické obtíže trápí i značnou část vysokoškoláků, přesto se o nich otevřeně mluví jen postupně. Jak studenti mohou pečovat o svou psychickou pohodu a kdy je čas vyhledat pomoc, vysvětluje psycholožka Klára Lampová z organizace Nevypusť duši, která se dlouhodobě věnuje prevenci a vzdělávání v oblasti duševního zdraví.

Jaké jsou podle vás nejčastější psychické obtíže, se kterými se dnes studenti potýkají?

Z monitoringu duševního zdraví vysokoškoláků a vysokoškolaček, který uskutečnily Národní ústav duševního zdraví a Asociace vysokoškolských poradců, vyplývá, že 66 procent studujících má snížený well-being, 45 procent vykazuje střední až závažnou symptomatiku úzkosti a 56 procent prožívá střední až těžké symptomy deprese.

Jak může student poznat, že už nejde jen o běžný stres, ale o stav, který by měl řešit s odborníkem?

V momentě, kdy přestávají fungovat naše běžné strategie zvládání a vnímáme, že nám to znemožňuje fungovat tak, jak bychom chtěli, a to jak ve studiu, tak v osobním životě. Žádný problém přitom není příliš malý, aby si nezasloužil pozornost. Pokud tedy cítíme, že nám není dobře, je vždy lepší domluvit si konzultaci s odborníkem. Ten nám může pomoci zjistit, že to zvládneme dříve, než se začneme dlouhodobě trápit.

Co byste doporučila studentům, kteří se cítí přetížení a mají pocit, že už to nezvládají?

Nebojte se říct si o pomoc. Může to být někdo blízký, ale i odborník. Někdy může být největší úlevou vědomí, že na to nejsme sami a že máme někoho, o koho se můžeme opřít. Není žádnou ostudou zavolat na krizovou linku nebo vyhledat podporu vysokoškolských poraden.

Jaké jednoduché návyky mohou studentům dlouhodobě pomoci udržovat psychickou pohodu?

Inspirací může být sedm zásad zdravé psychohygieny. Ty zahrnují různé oblasti, na které se lze zaměřit nebo se nad nimi zamyslet. Samozřejmě to není univerzální recept na to, aby člověk nikdy nezažil nepohodu, ale mohou dobře sloužit jako prevence.

Jak velkou roli hrají spánek, pohyb a strava v duševním zdraví studentů?

Velkou. Tvoří základ pro výkon i zvládání náročných situací. Každý si vybaví moment, kdy se špatně vyspal, a hned to mělo vliv na náladu i schopnost soustředění. Jednou se nic nestane, ale dlouhodobě to není ideální. Podobně je to se stravou. Pravidelnost a dostatek kvalitních živin pomáhají zvládat zátěž. A pravidelný pohyb, alespoň třicet minut denně při zvýšené tepové frekvenci, má prokazatelný vliv na naši náladu. I procházka spojená s pobytem na čerstvém vzduchu může být velkým přínosem.

Jak pracovat s tlakem na výkon a srovnáváním se s ostatními, například na sociálních sítích?

Na sítích je dobré si připomínat, že nezobrazují realitu takovou, jaká je, ale pouze výsek toho, co chce člověk ukázat. Existují i profily, které ukazují realističtější obraz a normalizují to, že není nutné být vždy perfektní. Pokud ale vnímáme, že trávíme na sítích hodně času srovnáváním a není nám z toho dobře, může být řešením dávkování obsahu nebo vyhledávání příspěvků, které nás nenutí se porovnávat. Pokud ani to nepomáhá, je v pořádku vyhledat odbornou pomoc, například v psychoterapii.

Byl ve vaší studentské éře moment, kdy jste sama pocítila tlak nebo stres, který vám dnes pomáhá lépe chápat mladé lidi?

Ano, a ne jeden. Ať už šlo o stres před zkouškami nebo o dlouhodobější zátěž spojenou s organizací času a dalšími povinnostmi. V období zkouškového jsem měla často pocit, že na něco zapomínám a že není možné všechno stihnout.

Co mohou studenti udělat, aby našli rovnováhu mezi školou, prací, koníčky a odpočinkem?

Univerzální recept neexistuje. Každému funguje něco jiného, proto je důležité zkoušet různé způsoby. Někomu pomůže plánování času i s volnočasovými aktivitami, jiný může využít psychoterapii nebo poradenství. Studium má navíc svá specifika. Existují období, kdy je náročnější. Právě tehdy je důležité odpočívat, určovat si priority a nebýt na to sám. A také si připomínat, že vše nemusí být perfektní a že malé úspěchy stojí za oslavu.

Jakou roli v péči o duševní zdraví studentů hrají učitelé a rodiče?

Významnou. Mohou být oporou, ale i zdrojem stresu. Často to jsou právě oni, kdo si všimnou, že se se studentem něco děje, a mohou nabídnout pomoc.

Mají školy podle vás dostatek nástrojů a podpory, aby studentům pomáhaly?

Prostor pro rozvoj tu určitě je a to jak v prevenci, tak i v přímé pomoci. Každá škola přistupuje k tématu jinak, některé jsou otevřenější, jiné méně.

Jak můžeme mladé lidi povzbudit, aby se nebáli o svých problémech mluvit?

Důležité je, aby se o duševním zdraví mluvilo otevřeně a aby okolí šlo příkladem. Aby ukazovalo, že je v pořádku vyhledat odbornou pomoc a starat se o sebe. Ve školách je vhodné mít viditelné informace o dostupné pomoci, kontakty na krizové linky nebo možnost odpočinkových místností. Pomoci může i podpora studentských spolků. Prvním krokem může být i zjištění, co sami studenti potřebují.

Vnímáte, že se otevřenost k tématu duševního zdraví v posledních letech mění?

Ano. Téma se objevuje častěji a rezonuje s různými skupinami. Poptávka po odborné pomoci je větší, čekací lhůty se prodlužují. Předsudky ale stále přetrvávají. Podle Světové zdravotnické organizace dvě třetiny lidí s psychickými obtížemi odbornou pomoc vůbec nevyhledají. Proto je stále klíčové o tématu mluvit a bořit předsudky.

Jaké tři rady byste dala studentům ohledně péče o duševní zdraví?

Univerzální recept neexistuje. Pomoci ale může mít svůj osobní krizový plán a vědět, co udělat a na koho se obrátit, když je toho moc. Dále je důležité sdílet své pocity s blízkými, protože už jen vědomí, že nejsme sami, je velkou úlevou. A třetí rada je zkoušet různé tipy na psychohygienu a zjistit, co funguje právě nám.

Co byste chtěla, aby si čtenáři odnesli k příležitosti Dne duševního zdraví?

Aby se nebáli říct si o pomoc. Není to ostuda, ale naopak známka odvahy.