Večerníček slaví šedesát let i na brněnském výstavišti

Brno - V pavilonu H na brněnském výstavišti je pro děti i dospělé od 13. února do 30. dubna k vidění výstava k 60. výročí Večerníčku. Pořádá ji brněnské studio České televize. Navazuje na loňskou pražskou premiéru, kterou podle pořadatelů navštívilo přes sto tisíc lidí.

„Nechceš čepici? Proč ne?“ ptá se maminka malé holčičky u stolku s papírem. Chvíli nato už si dítě skládá typickou večerníčkovskou čepici a za pár minut ji hrdě nosí na hlavě po pavilonu H.

Hned za vchodem je patrné, že se návštěvník nebude jen procházet a koukat. V prostoru jsou rozmístěné informační tabule, které se věnují od vysvětlení základů animace po režiséry jednotlivých pohádek. Velká část prostoru je postavena tak, aby si děti mohly spoustu věcí vyzkoušet, ať už dabing, skládačky nebo hry, a u toho se dozvědět zajímavosti. Orientaci v tom, kolik večerníčků se do šedesátileté historie vešlo, nabízí i jedna obrazovka s abecedním seznamem všech pohádek.

Slečna u vstupu si všímá, že každá věková skupina se zasekne jinde. „Největší zájem u malých dětí vzbuzují interaktivní hry a digitální obrazovky. U těch starších jsou to pak ty modelované postavičky, kresby a spíš to tradiční vyjádření těch pohádek,“ sděluje Lea Žideková, která kontroluje vstupenky.

Podle Davida Zouhara, který zajišťuje komunikaci pro výstavu, zájem sílil hlavně v období volna. „V době jarních prázdnin bylo úplně vyprodáno, vstupenky na pokladně se vůbec nedaly koupit,“ říká. „Chodí sem školy, školky, ale i starší lidé sem přijdou zavzpomínat. Ti z toho mají asi i větší radost než ty děti,“ dodává.

Nostalgie se ozývá i mezi návštěvníky. „Hele, Kanafásek! To jsme četli tu pohádku,“ ozve se paní z davu. I takhle se tu dospělí vracejí do dětství. Alena Beckerová přišla na výstavu s dospělou dcerou a před chvílí začaly svoji prohlídku. „Zavedl mě sem Večerníček a jeho historie, je jen o trochu mladší než já,“ směje se. „Čekám, že tady budou i ty úplně staré pohádky,“ dodává. Její dcera si všímá hlavně výtvarného provedení. „Mně se moc líbí ten moderní vizuál v kombinaci s těmi originálními kresbami,“ říká.

Uprostřed výstavy je postavena velká atrakce, pařezová chaloupka z Křemílka a Vochomůrky, kde rodiče aktivně fotí své hrající si děti. Na stěnách expozice jsou rozeseté citáty z pohádek, například „To by se tak hrálo, aby se loupežník bál“ ze známého příběhu O loupežníku Rumcajsovi. Pozadí celé výstavy dobarvují i písničky z Večerníčků, zazní i znělka Králíků z klobouku.

U stolečku kde se skládají papírové čepice se zastavuje i třígenerační rodina – babička, maminka a dcera. „Malé pouštíme Večerníčky i čteme. Je to tu nádherný, já to našla náhodou na internetu a přijela jsem sem až z jižních Čech,“ říká maminka. Tříletá dcera se do rozhovoru také vloží. „Já mám ráda pohádky, kde se jezdí na koníkovi,“ doplňuje holčička.

Když se u východu znovu míjí rodiny, většina odchází s úsměvem na tváři a některé děti i s papírovou čepicí.