Komentář: Jazyk jako odraz společnosti. I jemu v Česku vládnou muži

Brno - Na Twitteru se minulý měsíc odehrála bouřlivá diskuze, když bývalý moderátor České televize Tomáš Drahoňovský sdílel rozhovor Refresheru s nebinární Bella Ramsey. Drahoňovský Refresher ocenil za nahrazování klasických koncovek přísudku písmenem „x“. Pod jeho příspěvkem vyjádřily své občas nesouhlasné a někdy až nenávistné názory desítky lidí. Většina komentujících se ohrazovala proti „prznění českého jazyka“. Kauza mimo jiné ukazuje, že lidé nejsou z českých médií na reprezentaci nových genderových norem ani trochu zvyklí. A nejde jen o nebinární osoby, většinou se nemyslí ani na ženy.

To, že je přístup Refresheru mezi českými médii ojedinělý, potvrzuje svou zkušeností i nebinární studující Masarykovy univerzity Martin Ribli Tuček. „V českých médiích se s inkluzivním jazykem skoro nesetkávám. Naopak jsem si všimla, že často uvádějí místo genderu jenom biologické pohlaví osoby. Jako při nedávné střelbě na Slovensku u klubu Tepláreň, kdy jedna z obětí nebyl muž. Juraj byl nebinární,“ říká Tuček s tím, že si nemyslí, že by účelem článků bylo oběť misgenderovat (přisuzovat jí špatný rod, pozn. redakce). Považoval*a by ale za vhodnější a uctivější, kdyby nebinární identita byla v článcích zmíněna.

Ve stínu mužského rodu

Tuček si také všímá toho, že většina médií používá nadbytečně často generická maskulina. Ta upozaďují kromě nebinárních osob i ženy. „Do očí bijící je to například u učitelstva, které je většinově složeno z žen, a i přesto se běžně používají spojení jako ‚platy učitelů',“ říká. Podle zástupkyně vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity Ivety Jansové, vyplývá rozšířené používání generického maskulina z evoluce jazyka. Ten se vyvíjel v prostředí patriarchální společnosti, a přijal tak prostředky, které pro ni byly výhodné. „Změna jazyka je obecně velmi složitá a psaný jazyk je vždy opožděn za tím, co reálně používáme v řeči. Potenciál ke změně existuje, ale musí k tomu být společenská vůle,“ vysvětluje Jansová, proč média v inkluzivním jazyce zaostávají.

Proč je používání generických maskulin vlastně problematické, vysvětluje filolog věnující se genderové a queer lingvistice Vít Kolek. Podle něj generická maskulina ze své podstaty zneviditelňují a diskriminují všechny osoby s výjimkou mužů. „Kognitivní a psycholingvistické výzkumy v různých jazycích ukazují, že genericky míněná maskulina jsou převážně čtená jako mužská. Pak nemůžeme tvrdit, že by označovala všechny osoby,“ uvádí Kolek důvod, proč se objevují snahy vytvořit nové jazykové strategie, které by zahrnovaly všechny identity.

Stejně jako Jansová zdůrazňuje, že změna musí přijít „zespoda” ze strany samotných lidí. „Rozhodující je to, co považují mluvčí daného jazyka za důležité. Pokud se část lidí identifikuje s kritikou vůči generickému maskulinu a považuje za důležité poukázat na genderovou pestrost ve společnosti, vede to k hledání takových způsobů vyjadřování, které budou těmto požadavkům odpovídat,“ vysvětluje Kolek. Zároveň říká, že vývoj jiných jazyků naznačuje, že změna je reálná. „Například v němčině se běžně vyskytují genderově neutrální výrazy. Velkou pozornost také získala kodifikace genderově neutrálního zájmena hen ve švédštině v roce 2015. Ze slovanských jazyků je považována za genderově inkluzivní slovinština,” vyjmenovává příklady ze zahraničí.

Co na to Refresher?

Postoj redakce, která stála za aktuálním rozdmýcháním diskuse, za ni vyjádřil jeden z redaktorů Radim Šlechta. On sám už pro Refresher několik rozhovorů s nebinárními jedinci vedl. „Nemáme ucelený postup, jak o nebinárních lidech psát. Snažíme se co nejvíce vyhovět přáním konkrétních jedinců. Koncovka ‚x' není nic, co bychom si vymysleli, vychází přímo od nebinárních lidí a v psané podobě nepřisuzuje žádný rod,“ uvedl Šlachta. Inkluzivita je podle něj pro Refresher jedna z hlavních priorit. „Snažíme se o zrovnoprávnění genderů ve všech oblastech života, do kterých můžeme zahrnout mimo jiné i jazyk a komunikaci,“ dodal.

Česká média reagují na poptávku. Je tedy zřejmé, že v nich začneme inkluzivní jazyk více vídat až ve chvíli, kdy se stane širším společenským fenoménem. Refresher ví, že má mladé cílové publikum, které má často zájem o rovnost pohlaví i o genderové identity. Proto si také může dovolit ho více užívat už teď. Zatím za to od ostatních generací dostává hlavně posměch. Je ale možné, že co je dnes bráno jako jejich výstřednost, bude za pár let běžnou praxí.