Legendární šifrovací stroj Enigma je poprvé k vidění v Brně

Brno - Šifrovací stroj Enigma je v Technickém muzeu Brno zatím týden, a podle návštěvnosti láká mnoho historických nadšenců. Unikátní přístroj z dvacátých let minulého století je totiž k vidění na území České republiky vůbec poprvé. Návštěvníci si jej mohou prohlédnout až do konce roku, poté poputuje zpět na Slovensko do muzea v Košicích. „Tento konkrétní stroj nacházející se za vitrínou je jediný zachovalý ve veřejné instituci na území bývalého Československa,” říká odborný pracovník a kurátor sbírkových fondů Radek Slabotínský z brněnského Technického muzea.

Jaká je historie šifrovacího stroje?

První pokusy o vytvoření Enigmy byly z roku 1923 – proto se slavilo v minulém roce sto let výročí od momentu, kdy stroj spatřil světlo světa. Původně byl určen pro civilní sféru, využíval se jak soukromě, tak především v bankách a na poštách. Dále se různě vyvíjel a modifikoval a zhruba ve druhé polovině dvacátých let si ho všimla armáda a začala o něj jevit zájem. Německá armáda v Enigmě viděla potenciál, protože za první světové války se jí osvědčilo získávat a posílat šifrované zprávy, takže rostla její touha přístroj vlastnit. Původce všech verzí šifrovacího stroje pochází od německého inženýra Arthura Sherbiuse, který je také konstruktérem vystaveného exempláře.

Jak Enigma funguje?

Enigma splňovala takzvaný Kerkhoffův princip. Je založený na tom, že šifrování by mělo být bezpečné, i když jsou známé všechny detaily mechanismu, avšak kromě použitého klíče. Stlačením klávesy s dvoucestným tlačítkem se přepojil elektrický obvod a z baterie začal téct proud do rozvodné desky. Právě rozvodná deska tvořila mezistupeň šifrování, zapojená byla mezi klávesy a soustavu rotorů. Její nastavení bylo dopředu určeno v kódové knize a každý den se měnilo. Hlavní princip šifrování byl však určen v soustavě rotorů. Každý z nich obsahoval zpřeházenou německou abecedu obsahující dvacet šest písmen. Počáteční písmeno zprávy přecházelo jako elektrický signál z prvního rotoru přes druhý do třetího, přičemž první rotor se pootočil o jeden krok. Po napsání dvaceti šesti znaků se první rotor vrátil do původní pozice a druhý rotor se posunul o jedno písmeno. Každé písmeno bylo zašifrované jiným zpřeházením abecedy. Zašifrovaná zpráva byla zapsaná na papír pomocí dálkopisu, následně dešifrovaná operátorem Enigmy a text byl zapisovaný na papír pomocí psacího stroje.

Kolik strojů je v dnešní době zachováno kromě tohoto, který je součástí expozice?

Nejprve je důležité říct, že celá výstava, kterou zde prezentujeme, není výstavou naší, ale je převzatá ze Slovenského technického múzea v Košicích. Právě oni, jako jediná veřejná instituce na území bývalého Československa, Enigmu vlastní. Nicméně těch strojů na území Česka a Slovenska je víc, avšak jsou pouze v soukromém vlastnictví. Takže tento konkrétní stroj nacházející se za vitrínou je jediný zachovalý ve veřejné instituci na našem území. Původně bylo vyrobeno okolo sta tisíc exemplářů (různých typů stroje) a do dneška se jich dochovalo zhruba tři sta. Jsou rozmístěny po celém světě.

Co je na něm tak unikátního?

Řekl bych, že nejunikátnější, vlastně takové srdce stroje, jsou rotory. Nastavovaly se podle denního klíče a následně se vkládaly do stroje. Každý den měly ono dané nastavení a po uplynutí dvaceti čtyř hodin se přepínaly podle takzvané Knihy kódů do další polohy. Rotory byly označeny římskými čísly, ty se následně daly najít v Knize kódů. Enigma měla jen tři rotory, a to i přes to, že je původně určena pro osm.