Odborníci se na Mendelových dnech věnovali živlu ohně a jeho symbolice

Brno - Návštěvníci si mohli včera a dnes na Mendelových dnech připomenout otce genetiky v celé šíři jeho zájmů. Tématem letošního programu byl živel ohně, který přednášející představili z různých úhlů pohledu. Podle ředitelky Mendelova muzea Blanky Křížové jsou Mendelovy dny místem, kde se mohou účastníci odkazem Gregora Johanna Mendela inspirovat a hledat souvislosti mezi minulostí a současností.

Hoříme pro poznání

Kulturní centrum Masarykovy univerzity opět navázalo na téma čtyř živlů. Letošní téma znělo Hoříme pro poznání. Odborníci ve svých přednáškách zkoumali oheň jak z pohledu přírodních věd, tak z hlediska jeho role při ochraně přírody nebo v moderním českém výtvarném umění. „Každý živel v sobě nese symboliku síly, proměny a rovnováhy, což krásně odráží i principy přírody, které Mendel celý život zkoumal,” uvedla pro Stisk Křížová.

Mezi hlavní hosty patřili teolog a religionista Pavel Hošek a delegát Řádu svatého Augustina Juan Ignacio Provecho López. Byl to právě augustiniánský řád, do něhož Mendel vstoupil a který ho podporoval ve vzdělávání. „Mendel je inspirací k odvaze. Jen ten, kdo dokáže riskovat neúspěch a nevzdá se, může nakonec vykonat velké objevy,” sdělil Stisku López.

Mendel se uznání dočkal až po své smrti. Podle Lópeze je to právě víra, díky které člověk nemusí tolik lpět na úspěchu. „Naším řádovým znakem je hořící srdce, které odráží jeden z pilířů augustiniánské spirituality. Nikdo však nemiluje to, co nezná,” dodal.

Oheň jako symbol energie a života

Podle Křížové je jedním z cílů Mendelových dnů připomenout Mendela i jako člověka, který měl hluboký respekt k přírodě. „Je krásným příkladem někoho, kdo dokázal spojit vědeckou preciznost s hlubokým porozuměním přírodě. Téma ohně vnímáme jako symbol energie a života a věříme, že právě tuto jiskru si lidé z našeho programu odnesou,” popsala.

Přednášející ukázali, že oheň lze vnímat různými způsoby. Odborník na vegetaci Jan Roleček a paleoekolog Přemysl Bobek ve své prezentaci vysvětlili, že není potřeba chápat oheň pouze jako škodlivý živel, ale že je pro řadu ekosystémů důležitým prvkem, který podporuje jejich dynamiku a druhovou rozmanitost.

Výzkumnice skupiny plazmové nanotechnologie a bio-aplikace Zlata Kelar Tučeková se zaměřila na popis nízkoteplotního plazmatu, které je čtvrtým skupenstvím hmoty a v přírodě se vyskytuje mimo jiné v plamenech, blescích nebo v polární záři. Využívá se také v různých průmyslových odvětvích. „Chtěla bych, aby lidé z plazmové technologie neměli hrůzu jako třeba z blesku, ale aby viděli možnosti jejího mnohostranného využití,” řekla pro Stisk Kelar Tučeková.

Podle ní je nízkoteplotní plazma schopné měnit chemické složení a vazby na povrchu materiálů, čehož se hojně využívá v zemědělství. „Semínko při kontaktu s nízkoteplotním plazmatem mění svou povrchovou energii. To často přispívá k vyšší klíčivosti, na zvlhlé povrchy je navíc potřeba použít méně mořidel a chemikálií pro dezinfekci a hnojení,” vysvětlila Kelar Tučeková.

Hudba a poezie

Přednášek a doprovodného programu se mohli zúčastnit jak studenti, tak široká veřejnost. „Přišla jsem si hlavně poslechnout koncert, protože jsem sama flétnistka. Líbilo se mi, jak hudbu doplňovala poezie,” zhodnotila návštěvnice Dagmar Machová koncert flétnového tria, který svou recitací doplnil herec Igor Dostálek.

Zájemci se mohli zúčastnit také komentované prohlídky stálé expozice v Mendelově muzeu, organizátoři připravili i pohoštění v Mendelově skleníku.