Dobrovolník Dušan Mach: I za jeden zachráněný život to stojí
Zahraničí
Brno - Poskytovat kvalitní medicinskou péči všem, kdo ji potřebují, bez ohledu na národnost, náboženství a postoje – to je motto anesteziologa Dušana Macha, který se během posledních osmi let zúčastnil několika humanitárních misí. Do Jemenu, Jižního Súdánu, Keni a Ukrajiny se dostal jako člen organizace Lékaři bez hranic. O své zkušenosti se ve středu podělil se studenty Masarykovy univerzity.
I přes šokující zážitek u břehů Adenského zálivu se dobrovolník Dušan Mach nevzdal myšlenky pomáhat lidem za hranicemi České republiky. „První cesta do jemenského Adenu byla bezesporu nejhorší. Bydleli jsme v nemocnici a starali se o pacienty ve dne i v noci. Neustále tam proudili lidé s děsivými úrazy. Byla to pro mě velká rána, protože jsem jako Středoevropan nebyl na válku zvyklý,“ sdělil Mach. Po šesti týdnech se vrátil domů, ale o rok později odjel znovu, tentokrát do Jižního Súdánu.
Dobrovolnické činnosti se věnuje od roku 2016, kdy se zařadil mezi Lékaře bez hranic. Nyní má lékař za sebou osm humanitárních misí. Na seznam zemí, které navštívil jako dobrovolník, přibyly například Keňa a Ukrajina. Cesty jsou však pro Macha i přes jeho bohaté zkušenosti stále psychicky náročné. „Musel jsem se smířit s tím, že si člověk nemůže zvyknout na hrůzy, které v těch místech vidí. Tam je v neustálém stresu, ale musí se při práci nastavit do jiného režimu a stanovit si jako prioritu lidi, kteří potřebují pomoc,“ řekl anesteziolog.
To však není jediná výzva, které musí čelit. V oblastech, kam v rámci svých misí směřuje, nejsou vždy kvalitní podmínky pro poskytování zdravotnické péče. Například nemocnice v Jižním Súdánu neměla ani rentgenový přístroj. Podle Macha se s tím ale někdy dá vypořádat. „Zkušený lékař umí dělat krásnou medicínu i bez složitých přístrojů. Zlomenou ruku pozná i bez rentgenového záření. Ale je třeba mít na paměti, že není kouzelník, a pokud je stav pacienta komplikovaný, budou tam určitá technická omezení,“ uvedl Mach.
Lékaři bez hranic
Organizace, jejímž cílem je poskytovat zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Vznikla v roce 1971 ve Francii a nyní působí ve více než sedmdesáti zemích světa včetně České republiky. Organizace je nestranná, nezávislá a neutrální. Veškeré její příjmy pocházejí od soukromých dárců, což jí umožňuje pomáhat lidem bez ohledu na jejich původ, náboženské vyznání či politické preference. Za svou činnost v roce 1999 získala organizace Nobelovu cenu za mír.
Ačkoliv organizace Lékaři bez hranic dbá na vysoké bezpečnostní standardy a neposílá své členy do míst, kde jim nemůže zaručit ochranu, dobrovolnická činnost je stále velmi riskantní. „Podepisujeme spoustu dokumentů a procházíme různými školeními, kde nás připravují například na to, co dělat, pokud se staneme obětí únosu,“ sdělil anesteziolog.
Rizika si uvědomuje a se svými misemi nehodlá přestat. Svůj cíl vidí v předávání znalostí lékařům v rozvojových zemích. „Často mi říkají, že několik zachráněných životů je kapka v moři. A i to za to stojí. Navíc, naším celosvětovým posláním v rámci Lékařů bez hranic je naučit místní lidi něco nového. Oni pak naučí další generace. Tímto způsobem se bude medicína v jejich zemích rozvíjet a jednoho dne už možná nebudou potřebovat naši pomoc,“ dodal Mach.
Setkání s Dušanem Machem uspořádali studenti ze sekce Mezinárodního politologického ústavu (IIPS) v budově Fakulty sociálních studií. “Snažíme se zvát zajímavé lidi, profesionály ve svém oboru. Ideálně pokud mají s Brnem něco společného. Například doktor Mach studoval na Lékařské fakultě naší univerzity. Bylo nám velkou ctí si s ním popovídat,“ řekl jeden z organizátorů akce Šimon Mašek.