Psychedeliky proti depresi. Výzkumníci z onkologického ústavu hledají dobrovolníky

Brno - Lékaři z Masarykova onkologického ústavu hledají dobrovolníky pro studii zaměřenou na léčbu deprese u onkologických pacientů. Vedoucí studie Jiří Horáček uvedl, že asi třicet procent pacientů, kteří strádají nějakou onkologickou diagnózou, je v depresi. Běžná léčba však u většiny těchto pacientů nezabírá. Masarykův onkologický ústav (MOÚ) ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) proto spouští studii, která se zaměřuje na efekt psychedelických látek na depresivní stavy pacientů. Do roku 2026 chtějí výzkumníci nabídnout místo šedesáti dobrovolníkům ve věku 18 až 75 let.

Národní ústav duševního zdraví se již déle věnuje výzkumu účinků psychedelik na depresi ve své studii PSIKET 001. S Masarykovým onkologickým ústavem navázali spolupráci, aby ve studii PSIKET 002 zkoumali účinky stejných látek na onkologické pacienty trpící depresí. U těchto pacientů depresivní stav negativně ovlivňuje nejen kvalitu jejich života, ale také vnitřní motivaci nemocného.

Deprese je psychiatrické onemocnění, jehož výskyt se ve společnosti v posledních letech zvyšuje. Dnes ji pacienti léčí antidepresivy nebo psychoterapií, ale ne pro všechny je tato léčba účinná. Deprese, která vzniká v souvislosti s onkologickým onemocněním, má své specifické rysy. „U pacientů je zvýrazněná beznaděj, objevují se obavy ze ztráty kontroly nad budoucností a ztráta smyslu života. Ohrožení nemocí zatřese hodnotami a cíli člověka, vztahy, ve kterých se pohybuje a může docházet k rezignaci, apatii nebo narušení spánku.“ přiblížil Leoš Ševčík, psycholog a terapeut, který s klienty během studie pracuje.

Depresivní stavy se netýkají pouze pacientů, kteří s nemocí v současnosti bojují. I po vyléčení onkologického onemocnění můžou depresivní stavy přetrvávat. Důvodem může být, podle Ševčíka, například obava z návratu nemoci. „Studie je otevřená všem onkologickým pacientům, pacientům v lehčích fázích onemocnění, v aktuální léčbě, i pacientům v dlouhodobé remisi. Důležité pro výzkum je, že depresivní stav vznikl jako reakce pacienta na onkologické onemocnění,“ uvedl Horáček.

Výzkum se zaměřuje na porovnání dvou psychedelických látek – psilocybinu, což je aktivní látka z lysohlávek a ketaminu, anestetika, které v nižší dávce navozuje psychedelický stav. „Psychedelika jsou látky, které dočasně mění obvyklý způsob vnímání, myšlení a prožívání emocí. Navozují takzvaný změněný stav vědomí,“ popisuje Ondřej Sláma, hlavní lékař studie na MOÚ. Pacient může díky těmto účinkům v kombinaci s profesionální intenzivní psychoterapií v léčebném režimu nahlédnout na svou situaci z jiného úhlu pohledu a vyřešit tak problémy a situace, které jsou pro něj normálně neřešitelné. „Hlavní výhodou tohoto antidepresivního efektu je, že nastupuje rychle. Úlevu často vidíme již ten den, kdy je psychedelikum aplikované. Při rekreačním užívání tam tento efekt není vůbec,“ vysvětluje Horáček.

Během studie je využíváno také aktivní placebo, látku midazon, které sice mění strukturu myšlení podobně, jako dvě testované látky, ale nemá antidepresivní potenciál. Placebo je důležité pro určení účinnosti testovaných látek.

Výhodou psychedeliky asistované psychoterapie je, že je proti běžné psychoterapii opravdu krátká. Před podáním látky probíhají dvě až tři přípravná sezení, podobná běžným psychoterapeutickým sezením, kde se pacient připravuje na intenzivní zážitek. Sezení s látkou trvá asi šest až osm hodin. Před aplikací se mapuje pacientův aktiální stav. Poté se pacientovi podá látka a pustí se speciálně vybraná hudba. „Můžeme pozorovat, že léčivá látka má potenciál určitého ponoření se do témat, která pacienta trápí, do toho, co zažívá. Úkolem doprovázejících terapeutů je podpořit pacienta, aby mohl snadněji zůstat u sebe a odpracovávat si ve vnitřním procesu to, co je potřeba odpracovat," popsal Ševčík. Po sezení se může pacient setkat s blízkou osobou proškolená a ví, jak s ním komunikovat. Následující dny pacient aplikuje to, k čemu během sezení došel. „Přeneslo mě to někam ven, na nějakou horskou vyhlídku. Uvědomila jsem si, že svět je nádherný, příroda je nádherná a proč já blbnu a všechno moc komplikuji, když je všechno tak jednoduchý," popisuje ve videu svou zkušenost s psychedeliky asistovanou terapií pacientka Jana.

Celý proces trvá dva až tři měsíce a obnáší asi osm až třináct návštěv. Doba trvání se odvíjí od toho, jestli následuje doplňkové sezení s aktivní látkou. V případě, že se pacientův stav po měsíci od podání látky nezlepší alespoň o padesát procent, má možnost ve studii pokračovat. Pacientovi se tedy podá jiná léčivá látka, v případě, že měl předtím placebo nebo ketamin dostane psilocybin, pokud měl psilocybin, dostane ketamin. „Chceme maximalizovat pravděpodobnost, že z toho budou pacienti benefitovat," uvedl Horáček.

Léčba depresí pomocí psychadelik, přesněji psilocybinu, funguje již v Kanadě a Austrálii. Podle OSN je však psilocybin zařazený mezi nejpřísněji kontrolované drogy a u nás lze využívat v lékařském prostředí pouze pro vědecké účely. „Na úrovni evropské unie hledáme cestu, jak z toho ven. V našem parlamentu současně běží schvalování zákona, který se týká léčivého psilocybinu, i to je jedna z legislativních cest, jak umožnit podávání," popsal Horáček. Jeho realistický odhad je, že se psilocybin stane běžně dostupný za čtyři až pět let. Nejprve je však nutné prokázat jeho klinický efekt u různých diagnóz. „Dostupnost ketaminu je v současné době snadnější. V Česku jsou už dvě kliniky, které to (pozn. red. ketaminem asistovanou psychoterapii) nabízí," doplnil Ševčík. Na Masarykově onkologickém ústavu tuto možnost zvažují. „Uvidíme podle zájmu a vývoje studie, jestli bychom byli schopni nabídnout ketaminem asistovanou psychoterapii paralelně s výzkumem," dodává.

Informace o náboru se dozvíte na internetových stránkách studie, případně na stránkách NUDZ.