Rok s pandemií. Jak se vyvíjela uzávěra Masarykovy univerzity

Brno - Dnes je tomu rok, kdy se pro studenty v souvislosti s šířením koronaviru uzavřely budovy Masarykovy univerzity. Rektor Martin Bareš tehdy ohlásil původně čtrnáctidenní rektorské volno, a to souběžně s vládou, která zakázala kontaktní výuku na všech základních, středních, vyšších odborných i vysokých školách. Že tato uzávěra nebude trvat předpokládaných čtrnáct dní, bylo jasné už následující den. Minulý týden začal na univerzitě už třetí semestr, kdy se studenti a vyučující nemohou na výuce potkávat osobně a epidemická situace v Česku je zatím vůbec nejhorší.

Když rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová rozhodla 3. března 2020 o zastavení výuky v areálu školy a nařízení samostudia, vzbudilo to bouřlivé reakce. Na univerzitě se totiž nákaza v té době neprokázala a nad čtrnáctidenní uzávěrou tak studenti vyjadřovali pochybnosti. Navíc školy jako Česká zemědělská univerzita v Praze a České vysoké učení technické, kde se objevily jedny z prvních případů koronaviru, zavřely jenom na pár dní. Masarykova univerzita zatím šla cestou informačních newsletterů pro studenty vracejících se z oblastí zasažených koronavirem. Rozhodnutí o uzavření školy padlo týden po Mendelově univerzitě.

Výuka v online prostoru a rektor promlouvá na sítích

Ze dne na den museli vyučující i studenti přejít na systém výuky na dálku. „Veškerá výuka se bude odehrávat distanční formou, prostřednictvím e-learningu a dalších nekontaktních forem. Konzultace a další komunikace se studenty bude pouze v dálkové formě,“ stálo v newsletteru, který škola vydala. Na jak dlouhou dobu tento režim bude platit nikdo s určitostí nevěděl a předpokládaná uzávěra se neustále prodlužovala. Nejprve měla trvat čtrnáct dní, poté měsíc a nakonec se posunula k prahu podzimního semestru na konci září.

Rektor Bareš na konci prvního týdne v mimořádném režimu začal promlouvat ke studentům a zaměstnancům univerzity formou videa. „Teď jde o zdraví nás všech. Je důležité abychom ta opatření velmi důsledně dodržovali. Buďme zodpovědní nejen vůči sami sobě, ale především vůči našemu okolí,“ řekl. Také nastínil, že univerzita upraví konec jarního semestru, do kterého počátek krize vstoupil.

To se v dubnu skutečně stalo. Zkouškové období se protáhlo skrz celé léto až do konce září. U předmětů, které nemohly proběhnout ani v distančním režimu, bylo zavedeno nové hodnocení „S“ - splněno během pandemie COVID-19. Toto prodloužení mělo vliv na pozdější začátek podzimního i stávajícího jarního semestru.

Krize může být příležitostí, aneb dobrovolnictví a práce v nemocnicích

Jarní vlna epidemie koronaviru s sebou přinesla také vlnu solidarity a touhu pomoci nastalou situaci řešit. To se týkalo také studentů Masarykovy univerzity. Medici se pustili do pomoci na odběrových místech, ale především se aktivně zapojili v nemocnicích, které zažívaly nárůst nakažených lékařů a sester. Uzavření škol způsobilo, že děti zdravotníků musely zůstávat doma a neměl je kdo hlídat. Na žádost nemocnic přiložili ruku k dílu i studenti pedagogické fakulty.

Rektorát také zřídil dobrovolnické centrum, které nabízí studentům možnost pomoct tam, kde je zrovna potřeba. Lidé mohou volat na zmíněné operační středisko, které pak informuje dobrovolníky o tom, co mají dělat. Ať už jde například o nákupy seniorům, rozvoz ochranných pomůcek, nebo o hlídání a doučování dětí.

Do životů studentů výrazně zasáhla pracovní povinnost, kterou vláda nařídila některým oborům nejen na jaře, ale poté i na podzim a nově opět od pondělí. Hlavně na podzim byla situace složitá, protože vláda studenty povolala 12. října a odvolala až ke konci prosince. To představovalo dlouhodobě neudržitelnou situaci, kdy studenti v některých případech docházeli na prezenční výuku, připravovali se na zkoušky a ještě do toho povinně pracovali v nemocnicích někdy až ve dvanáctihodinových směnách.

Rozsvítil se univerzitní semafor

Masarykova univerzita na začátku září představila univerzitní semafor, který upravoval opatření v budovách a počty lidí, kteří se mohou osobně účastnit výuky. Měl čtyři stupně – bílý, zelený, žlutý a červený. Jaká barva bude na semaforu svítit a jak bude provoz školy upraven záviselo na celostátním semaforu představeném vládou, respektive na jeho stupni v okrese Brno-město. Nejnižší stupeň, předpokládající nulové nebo zanedbatelné riziko nákazy, umožňoval přítomnost maximálně padesáti studentů v jedné místnosti, nebo zajištění dvoumetrových rozestupů.

Před začátkem podzimního semestru už bylo jasné, že s návratem k prezenční výuce počítat nelze. Jihomoravští hygienici zakázali jakoukoli kontaktní výuku na vysokých školách, což vyústilo v dopis rektora, který tento plošný zákaz považoval za nezákonný. Tím by byl také popřen význam semaforu, kdy by univerzita sama rozhodovala, jak situaci bude řešit. Rozhodnutí hygieny bylo sice smeteno ze stolu, ale Krizový štáb univerzity vzápětí rozhodl, že semestr proběhne převážně v online prostoru s několika výjimkami například pro první ročníky. Noví prváci však nakonec prezenční výuku nezažili a s prostorami školy v rámci seznamovacích kurzů se setkali pouze online.

Plán na návrat do normálu

I když teď představuje studium vysoké školy sezení u počítače a připojování se k videohovorům, cesta ven už se nabízí. „Připravujeme testování studentů a zaměstnanců. Předpokládám, že v druhé polovině semestru budeme moci přistoupit k určitému rozvolnění forem výuky,“ řekl Bareš v projevu před začátkem letošního jarního semestru. Vyjádřil také naději, že proočkováním populace se přiblížíme k vyřešení krize, která už více než rok výrazně omezuje život ve společnosti.