Ústavní soud: Nejvyšší správní soud se musí zabývat i výjimkami

Brno – Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti tří nezletilých dívek. Rozhodl, že v jejich případě Nejvyšší správní soud (NSS) porušil právo na soudní ochranu, a proto jeho rozhodnutí zrušil. Zastupoval je zákonný zástupce, který byl zároveň advokát, a proto nemusely být zastoupeny nikým jiným.

Na jaře v době pandemické pohotovosti vydalo na základě pandemického zákona Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření, kterým omezilo přítomnost žáků ve školách. Umožněna byla žákům pouze za podmínky, že se dvakrát týdně vyšetří prostřednictvím antigenního testu na přítomnost covid-19 a prokáží se negativním výsledkem. Testování ovšem nemuseli absolvovat ti, kteří měli toto onemocnění laboratorně potvrzené a neuběhlo od něj více než devadesát dní, nebo vlastníci platného certifikátu o očkování.

Tři dívky navštěvující různé typy povinného základního vzdělání se obrátily na NSS a domáhaly se zrušení mimořádného opatření. Tvrdily, že onemocnění prodělaly v prosinci 2020 a že dle laboratorních testů mají dostatek protilátek. Nezákonnost mimořádného opatření spatřovaly mimo jiné v tom, že v něm nebyla zakotvena výjimka z testování pro osoby, které prodělaly onemocnění a mají proti němu protilátky.

NSS odmítl jejich návrhy jako zjevně neopodstatněné a uvedl, že se svým návrhem v podstatě dožadují toho, aby byla v mimořádném opatření stanovena další výjimka vztahující se na osoby s dostatečným množstvím protilátek. Dále konstatoval, že nemá pravomoc doplňovat jakékoli ustanovení - tedy ani další výjimku do napadeného opatření.

V tom však NSS chyboval. Neústavnost či nezákonnost obecného opatření může spočívat i v nedostatečné úpravě určité otázky - řešit se může právě i chybějící výjimka z určité právní úpravy.

„NSS se měl věcně zabývat tím, zda námitka nedostatečné úpravy výjimek v předmětném mimořádném opatření je, či není důvodná. Kdyby dospěl k závěru, že je tato úprava v napadeném opatření obecné povahy nedostatečná, měl relevantní část napadeného mimořádné opatření případně zrušit, či vyslovit jeho nezákonnost,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Nyní bude úkolem NSS, aby se věcně námitkou stěžovatelek zabýval. „Když se na to podívám z dnešního pohledu, tak o čtrnáct dní později jiný senát postupoval již správně a touto námitkou se zabýval. V tomto případě tak šlo jen o jeho postup a NSS bude muset znovu projednat tuto konkrétní námitku, navazující judikatura k tomuto tématu již existuje,“ dovysvětlila soudkyně zpravodajka.

Ústavní soud se nevyjádřil k otázce, zda byla či nebyla úprava obsažená v mimořádném opatření dostatečná, neboli zda lze nezákonnost či neústavnost vidět v absenci výjimky pro osoby se zjištěnými protilátkami.