Od změny obhájce k ústavní stížnosti. Nejvyšší soud porušil práva

Brno - Nejvyšší soud odmítl přijmout dovolání obviněného. Podle Ústavního soudu tím ale porušil jeho základní práva.

Ústavní soud dnes veřejně vyhlásil rozhodnutí o ústavní stížnosti. Jeho výsledkem bylo zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu, který odmítnutím dovolání obviněného Tomáše Jandala porušil jeho základní práva a jednal tak v nesouladu s Listinou základních práv a svobod.

Obviněný Tomáš Jandala byl před čtyřmi lety Okresním soudem v Kroměříži uznán vinným za těžké ublížení na zdraví. Kromě povinnosti nahradit škodu poškozeným, dostal Jandala také tři roky za mřížemi s tří letou podmínkou. Případ následně putoval před Krajský soud v Brně, který rozhodnutí Okresního soudu potvrdil, ale podmínku snížil o jeden rok.

Po tom, co bylo zahájeno trestní stíhání, byl obviněnému Jandalovi přidělen Ústavním soudem obhájce, který však v lednu roku 2018 udělil vyšší plnou moc jinému advokátovi Vladimíru Kubíkovi. Ten se tak stal takzvaným substitučním obhájcem a od té doby zastupoval obviněného při všech úkonech trestního řízení.

Dne 12. února 2021 podal Tomáš Jandala skrze zastupujícího obhájce Kubíka dovolání k Nejvyššímu soudu, aby byly projednány okolnosti ohledně stanoveného trestu. Toto podání ale soud vrátil. „Obhájcem stěžovatele je ustanovený advokát a nemůže jím tedy být advokát substituční,“ zamítl Nejvyšší soud toto odvolání. Jandalovi mezitím uplynula lhůta k podání odvolání a Nejvyšší soud tak sdělil, že už nebude v této věci dále rozhodovat.

Na základě toho podal obžalovaný proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ústavní stížnost. Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka, který dnes vyhlašoval konečné rozhodnutí Ústavního soudu, má každý právo na právní pomoc od počátku řízení. Stejně tak má právo na to, aby mu byl poskytnut čas a možnosti na řádnou obhajobu a mohl se tak hájit před zákonem sám, nebo prostřednictvím obhájce. Zákon o advokacii přitom říká, že se advokát v rámci svého pověření může dát zastoupit i jiným advokátem.

„Zásadní je způsob výkonu obhajoby. Zastupující obhájce stěžovatele zastupoval po celou dobu soudního řízení a byl tak dokonale obeznámen s průběhem celého procesu, což je pro klienta velká výhoda,“ uvedl Fenyk a dodal, že povinnostem substitučního obhájce nebrání žádná překážka v tom, aby dovolání podal. To, jaký advokát toto dovolání podá, je věcí klienta a advokáta, a Nejvyššímu soudu tak do toho nepřísluší nijak zasahovat.

Ústavní soud došel k závěru, že podmínce, podat dovolání prostřednictvím obhájce, Jandala podle trestního řádu vyhověl, i když jej nepodal jeho přidělený obhájce, ale zastupující advokát. Tím, že Nejvyšší soud nepovažoval dovolání za podané, odepřel stěžovateli soudní ochranu a dopustil se tím porušení jeho práv. „Ústavní soud tak Nejvyššímu soudu zakazuje pokračovat v zásahu a přikazuje mu, aby dovolání stěžovatele přijal a řádně projednal,“ ukončil jednání Fenyk.