Dusno na přednášce izraelského profesora. Návštěvník měl na situaci jiný pohled

Brno - Kontroverzní průběh zajistil přednášce profesora Ariela L. Feldesteina bývalý student Masarykovy univerzity Vladimír Čičmanec. Ten opakově přerušoval izraelského akademika, který v rámci Masarykových dnů vystoupil 12. března v budově Rektorátu MUNI na téma vzrůstu antisemitismu v důsledku válečné situace v Gaze.

„V prvních třech týdnech války došlo k nárůstu všech antisemitských incidentů o 500 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a tento trend pokračuje,“ uvedl svou přednášku profesor Feldestein. Pokračoval přehledem čísel a popisoval například jakým narážkám a útokům čelí Izraelci v online prostředí, kde jsou na spoustě obrázků nebo grafik přirovnáváni k nacistům za druhé světové války.

Proti tomu se izraelský historik vymezil a na obrázcích ze sociálních sítí naznačoval, že těmi skutečnými teroristy jsou Palestinci . To se ovšem nelíbilo jednomu z posluchčů, bývalému studentovi Masarykovy univerzity Vladimíru Čičmancovi. Ten už po několika úvodních minutách začal profesoru Feldesteinovi skákat do řeči a přerušovat ho. „Nemůžete říct, že by Palestinci byli teroristé, alespoň ne všichni,“ namítal Čičmanec.

Angažovaný člen veřejnosti, jak se sám Čičmanec nazval, během přednášky opakovaně hlasitě vyjadřoval svůj nesouhlas, byť byl mnohokrát slušně žádán, aby výklad nenarušoval. „S tématem přednášky jako takovým jsem samozřejmě problém neměl. Antisemitismus je obrovský problém a některé ty obrázky byly skutečně odporné. V tomto ohledu není co rozporovat. Z mého pohledu je problém v tom, jak se Masarykova univerzita touto přednáškou k situaci staví. I dle brožur, které byli k rozebrání na přednášce stojí za Izraelem, který fakticky aktuálně páchá genocidu,“ upřesnil svůj postoj po přednášce Čičmanec.

Podle informací neziskové organizace Amnesty International už v průběhu izraelské invaze do pásma Gazy zemřelo více než dvacet tisíc tamních obyvatel. „Právě na základě těchto skutečností mi velmi vadí spojovat odkaz Masaryka s takovými činy, když právě první československý prezident vždy stál na straně slabších a utlačovaných,“ dodal Čičmanec.

Profesor Feldestein však i v průbehu přednášky v reakci na námitky narušitele vysvětloval, že nepřišel prezentovat svůj vlastní názor, pouze pracuje s čísly a snaží se této problematice z hlediska historické expertízy porozumět. „Chápu vaše názory a možná vám někdo řekl, abyste sem šel dělat rozruch, já tady ovšem prezentuji, jak můj národ znovu čelí antisemitismu. Až osmdesát procent židovských komunit se necítí na území USA, Německa, Francie nebo Velké Británie v bezpečí,“ odpovídal Feldestein.

V posluchárně byl spolu s dalšími přítomný i student mezinárodních vztahů Tomáš Wiesner. „Rozumím názorům pana Čičmance a chápu, proč má potřebu vystupovat. Na druhou stranu se mi dost nelíbilo, jakým způsobem prezentoval svoje názory. Myslím, že by mohl mít k hostu z Izraele více respektu,“ sdílel svůj názor na situaci Wiesner.

Na konci přednášky Feldestein pojmenoval, v čem je mezi činy Izraele a Palestiny rozdíl. „Souhlasím s tím, že poslední odpověď Izraele byla velice nešťastná a přehnaná, je tu však obrovský rozdíl v páchání těchto činů. Izrael na rozdíl od Palestiny nebo Hamásu neměl útok na jinou zemi ani zabíjení nevinných v dlouhodobém plánu,“ zakončil debatu profesor.