Na dlouhodobou bolest předepisujeme i konopí, říká primář oddělení bolesti

Brno - Samoléčba konopnými výrobky je v České republice velmi rozšířená. Pomoci může nejen s dlouhodobou bolestí, ale i se špatným psychickým rozpoložením, které bolest často doprovází. Ve čtvrtek 18. dubna uspořádala organizace studentů medicíny přednášku s doktorem Ivem Křikavou, který popsal přístupy k dlouhodobé nemoci v moderní medicíně.

Bolest se v medicíně dělí na dva typy – akutní a chronickou. Akutní bolest je krátkodobá a řeší ji zejména praktičtí lékaři. Do této kategorie spadá například běžná bolest zad, kterou trpí zhruba každý druhý člověk. Pokud se však bolest nelepší a přetrvává tři až šest měsíců nebo i déle, pak se jedná o bolest chronickou. Podle National Institute of Health tento druh bolesti trápí až dvacet procent světové populace. Dlouhodobé bolesti se věnuje obor zvaný algeziologie.

Psychika hraje důležitou roli

Chronická bolest s sebou často nese vedlejší komplikace. „U dlouhodobé bolesti je velký podíl psychiky, ta bolest pacienty často deptá,” říká primář oddělení bolesti Ivo Křikava. Na tyto případy se využívají hlavně analgetika, léčiva ulevující od bolesti, ale často také psychofarmaka, které ovlivňují psychiku jedince. V rámci oddělení léčby bolesti v bohunické Fakultní nemocnici působí i psychiatrička. „Pacienti si často myslí, že jim bolest nevěříme, když je posíláme k psychiatričce. To ale není pravda,” vysvětluje Křikava. U chronických bolestí obvykle dochází k depresivním stavům z nelepšící se bolesti. Případně se objevuje takzvaná somatizace, tedy stav, při kterém se pacientovi s depresí projevuje tato diagnóza fyzickou bolestí, třeba břicha nebo zad. „Já vždy říkám, že budeme souběžně léčit i ten depresivní syndrom nebo depresi a danou bolest. Ono to půjde ruku v ruce a obojí se povede vyléčit,” dodává algeziolog. Pacienti jsou po vysvětlení mentální a fyzické souvislosti ochotnější přijmout užívání léků na depresi nebo doporučení navštěvovat psychoterapeuta.

Existuje několik druhů dlouhodobé bolesti. Psychický stav pacienta hraje i v tomto případě velkou roli. Jedním z typů je například nocioplastická bolest, která je založená na změně zpracování smyslových vjemů. „Při tomto druhu bolesti se mozek naučí, že dané místo bolí. I po zlepšení stavu, například jizvy nebo zlomené nohy, má mozek zafixováno, že by oblast měla bolet,” uvádí Ivo Křikava. Zmiňovaný typ bolesti byl však oficiálně uznán Mezinárodní asociací pro studium bolesti (ISAP) až v roce 2017. Nocioplastická bolest se momentálně dá účinně řešit farmakologickou léčbou, využívají se při ní silné opioidy. Léčba se řídí přísnými pravidly, co se týče nasazování, vedení procesu i vysazování léků.

Léčebné konopí může pomoci s bolestí

V posledních letech se rozmohl trend léčebného konopí. Od roku 2013 česká legislativa umožňuje použití konopí pro léčebné účely. V bohunické nemocnici jej však začali lékaři používat zhruba až o pět let později z důvodu náročných podmínek, které firmy pro zpracování konopných výrobků musí splnit. „Momentálně je docela obtížné předepsat konopí. Například opiáty se dají pacientům předepsat daleko snadněji,” popisuje primář. Oproti opiátům, které může předepsat i praktický lékař na dobu tří měsíců, má konopí daleko přísnější kritéria. Vydávat jej může pouze specialista přesně daných oborů, který si podá žádost na předpis konopí. Takový krok můžou v Česku podniknout pouze algeziologové, ortopedové, neurologové nebo třeba dermatologové.

Ministerstvo zdravotnictví dále ještě předpis konopí omezuje diagnózami, třeba psychiatři jej mohou využít pouze u pacientů s Tourretovým syndromem. „Myslím si, že v psychiatrii by konopí mohlo být užitečné třeba pro lidi s úzkostmi nebo poruchami spánku. V běžné praxi se takoví pacienti pak posílají k nám na oddělení léčby bolesti, kde jim konopnou léčbu můžeme předepsat, pokud je alespoň trochu něco bolí,” popisuje situaci Křikava. Pro pacienty je obvykle problém, že ve všech případech mají lékaři možnost předepsat konopí maximálně na jeden měsíc.

Zájemci tak následně řeší bolesti samoléčbou. „Sami pacienti dnes často chodí a říkají, že používají konopí, a tvrdí, jak moc jim to pomáhá,” říká algeziolog. Malý počet lékáren, které mají licenci na konopné výrobky, dále prohlubují úskalí dostupnosti této formy léčby. S velkým problémem se potýkají pacienti na severu Moravy, kde neexistuje žádná lékárna s povolením na výrobu konopných léčiv. Nejčastěji se tak využívají podomácku vyrobené masti, které nedosahují stejné kvality jako ty prodávané v lékárnách. Uživatel v takovém případě nemá ani přehled o kvalitě či koncentraci konopí ve výrobku, což může ovlivňovat samotný léčebný proces. Na popularitě u lidí s chronickými bolestmi nabírá i látka zvaná kratom. „Vidím v tom do budoucna potenciál. Momentálně ale samoléčbu touto cestou nedoporučuji, protože vlivy kratomu nejsou v medicíně ještě dostatečně probádány,” vysvětluje svůj pohled Ivo Křikava.

Přednášku Algeziologie: Jak dnešní medicína přistupuje k léčbě bolesti uspořádal ve čtvrtek 18. dubna spolek International Federation of Medical Students' Associations (IFMSA) v Kavárně Trojka. Nezávislá organizace studentů medicíny Masarykovy univerzity zorganizovala akci v rámci projektu MediCafé, jehož cílem je popularizovat lékařskou vědu pro širší veřejnost. V rámci projektu vystupují přední brněnští experti ze všech různých odvětví medicíny.