Hacker s odvoláním neuspěl, bitcoiny za miliardy korun propadnou státu

Brno - Když je délka pobytu ve vězení vedlejší. Hacker Petr Křístek, kterého Městský soud v Brně odsoudil na šest let ve vězení, dnes s odvoláním u Krajského soudu neuspěl. Naopak, soudkyně mu udělila hned dva tresty, oba v délce pěti let. Navíc Krajský soud potvrdil propadnutí zabaveného externího uložiště, na kterém jsou zašifrované přístupy k téměř 3300 bitcoinům v hodnotě skoro 2,5 miliard korun.

Přísnější trest, a ještě bez peněz. Krajský soud v Brně dnes řešil odvolání hackera Petra Křístka, který byl odsouzen za internetové podvody na šest let. Nakonec se soud přiklonil na stranu státního zástupce, jenž požadoval přísnější trest a změnil tak rozsudek na dva samostatné tresty po pěti letech, navíc potvrdil rozhodnutí ohledně propadnutí disku, který by po Křístkově rozšifrování měl miliardovou hodnotu.

Křístek překonal zabezpečení e-mailových schránek desítek lidí, aby pak bez jejich vědomí vyhledal a změnil zprávy týkající se budoucích plateb. „U těchto zpráv měnil čísla bankovních účtů, aby peníze přišly na jiné, jím vybrané účty. Část takto získaných peněz poté směnil za kryptoměnu bitcoin,“ shrnula rozsudek Městského soudu v Brně, proti kterému se obě strany odvolaly, předsedkyně senátu Šárka Dufková. Právě disk, na němž jsou zašifrované přístupy k této virtuální měně, se ukázal být jedním z hlavních příčin tohoto odvolání.

Úplatek za stamiliony

Kvůli tomuto disku, přes který se dá dostat k téměř 3300 bitcoinů, už Křístek sedí ve vězení. V roce 2018 byl odsouzen za pokus o úplatek policisty Lukáše Lazeckého, kterého nabádal, aby mu již dříve zabavený disk přinesl, nebo alespoň zkopíroval jeho obsah. Nabízel mu za to nejprve několik desítek miliónů korun, později dokonce polovinu ze všech bitcoinů, tedy v té době okolo 380 miliónů korun. Lazecký však úplatek odmítl a vše nahlásil kolegům.

Městský soud v Brně v původním rozhodnutí nechal disk propadnout státu, což bylo kromě nepřiměřené výše trestu hlavním důvodem obhajoby pro odvolání. „Nesouhlasíme s propadnutím disku, protože podle nás nebylo prokázáno, že by sloužil k výkonu trestné činnosti,“ snažila se zvrátit tento rozsudek Křístkova obhájkyně. Státní zástupce argumentoval přiznáním odsouzeného, v kterém tvrdil, že obsah zašifrovaného disku je stejný jako obsah disku v jeho notebooku, na kterém se nacházely programy určené k dostávání se do e-mailových schránek a vyhledávání zpráv s platebními údaji.

Právě automatizace trestné činnosti byl podle něj také jeden z důvodů, proč by měl Křístek dostat vyšší trest. „Odsouzený už byl v minulosti trestaný za internetové podvody, tudíž je jasné, že se nepoučil, a naopak své metody ještě zefektivnil,“ připomněl státní zástupce.