Populace mořských želv klesá. Pomoct může každý

Indonésie, Česko - Za vysvědčení si v první třídě přála želvu, o dvanáct let později v roce 2004 se je vydala chránit do Mexika. Bioložka Hana Svobodová má želvy ráda od malička. „Jsou pro mě symbolem dlouhověkosti, elegance a krásy. Zároveň jsou velmi důležité pro ekosystém,“ uvádí. Se svým projektem Chráníme mořské želvy z.s. ve spolupráci s indonéskými organizacemi Konservasi Biota Laut Berau a Sehabat penyu Loang usilují o zefektivnění jejich ochrany.

Mořské želvy jsou zásadní pro fungování ekosystémů, ve kterých žijí. Například karety pravé regulují nárosty hub na korálových útesech tím, že se houbami živí. Karety obrovské zase zbavují moře nárostů mořských trav. Želvy, které dnes na Světový den želv slaví svátek, tak v přírodě hrají důležité až nenahraditelné ekologické role.

Čtyři ze sedmi druhů mořských želv jsou dnes ale kriticky ohrožené, zbylé tři na pokraji vyhynutí. Svobodová se tomu se svým projektem snaží zabránit například finanční podporou ochrany želvích líhnišť na dvou ostrovech v oblasti Berau a na ostrově Lembata v Indonésii. Kromě toho poskytují konzultace na dalších ostrovech, třeba na Srí Lance, sami jezdí do těchto oblastí dobrovolničit a věnují se vzdělávání a rozvoji tamních obyvatel.

„Je to hodně práce. Do bezpečí se přemisťuje až třicetkrát sto vajec každou noc, uklízí se množství odpadků, které přinesl příliv. Když ale vidím, jak se z písku líhnou malé želvy, je to ta největší odměna,“ říká Svobodová, která kvůli pandemii covidu-19 v Indonésii loni strávila pouze necelý měsíc.

Právě v Indickém oceánu jsou na tom želvy nejhůř. Jejich populace za posledních sedmdesát let klesla o více než devadesát procent, na některých místech už želvy zcela vymizely. Může za to především rybolov, znečištění, globální oteplování a pytláci. Želvy zabíjí pro maso nebo sbírají jejich vejce, která potom prodávají na trhu jako kulinářský zážitek. Velkým problémem je také vyrábění šperků a suvenýrů z želvoviny, ačkoliv je to zákonem zakázané.

Problém pytláctví se podle Svobodové během pandemie rozrostl. Mnoho lidí z přímořských oblastí přišlo o práci, a pokoušeli se proto k penězům přijít nelegální cestou, například kradením chráněných želvích vajec. Nemohly se konat ani vzdělávací aktivity pro rozvoj povědomí tamních obyvatel. Ochranáři se jim na workshopech snaží ukázat alternativní způsoby obživy, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Učí je vyrábět třeba šperky z kokosových ořechů, které od nich zpětně vykupují a prodávají i v Česku na akcích projektu.

Vlivem pandemie se také zvýšilo množství jednorázových plastů, které si želvy a další zvířata mohou plést se svojí přirozenou potravou. S odpadem však svět bojoval už před pandemií, kdy OSN varovalo, že dle průzkumů by v roce 2050 mělo být v oceánu více plastů než ryb v přepočtu na kilogramy. V rozvojových zemích navíc lidé často nemají žádné odpadové hospodářství a vše tak vyhazují rovnou do přírody. Pandemie ovšem přinesla i pozitivní věci. Díky úbytku turistů je na plážích v noci méně hluku a světel. Želvy se tak nebojí a kladou vyšší počet vajec než v letech předchozích.

Svobodová za největší úspěch loňského roku ale pokládá, že se projekt podařilo udržet v chodu. „Bála jsem se, že bez přednášek a akcí pro veřejnost, které jsem v minulých letech měla i víckrát týdně, nebudeme schopni sehnat peníze na platy ochranářů. Naštěstí mnoho lidí začalo pravidelně pomáhat a spousta dalších se přidává,“ svěřuje se. V roce 2020 se lidem z projektu podařilo vypustit 603 204 malých želv do moře a na třech ostrovech ochránit celkem 8 257 snůšek vajec před pytláky.

Že je Svobodová úspěšná v tom, co dělá, napsal i časopis Forbes, který jí zařadil do svého žebříčku „Almost there“ pro nadějné Čechy do 33 let. „Všechnu práci, kterou na projektu odvedeme, děláme po večerech, víkendech a dovolených. Všichni v Česku na projektu pracujeme bez nároku na mzdu. O to víc nás potěší, když si naší snahy někdo všimne,“ komentuje a věří, že se díky tomuto ocenění podařilo projekt dostat do povědomí lidí, kteří o něm dříve neslyšeli.

Pomoct navíc může každý, a to jak finanční podporou, nakoupením výrobků od indonéských obyvatel, tak zodpovědným cestováním. Na Bali, v Indonésii, na Srí Lance a mnoha jiných místech na světě drží lidé zdravé želvy v bazénech, aby si je turisté mohli prohlédnout. Želvám zakrňují svaly, nevyvinou se jim dostatečně plíce a ztrácí své přirozené instinkty. Pomoct tak lze třeba i tím, že turisté nebudou tato centra podporovat. Každý si také může stáhnout aplikaci Turtle Ranger, pomocí níž lze ochranáře upozornit na problémy, kterých si třeba při cestování všimnou. Informace o tom, jak se do projektu zapojit, lze nalézt na webu morskezelvy.cz.