Počet případů rakoviny prsu stále roste, úmrtnost na ni klesá

Na rakovinu prsu si Lucie Lazecká přišla sama pomocí pravidelného samovyšetření prsou. „Během samovyšetření jsem si nahmatala bulku. Pak následovalo sonografické vyšetření, mamograf, ultrazvuk a nakonec biopsie, která potvrdila, že jde o zhoubný nádor,“ vzpomíná na diagnózu Lazecká.

I její zkušenost dokládá, že se výskyt rakoviny prsu v České republice zvyšuje. Úmrtnost na toto onemocnění ale od zavedení pravidelného screeningu klesá, a to až o 30 procent. Na bezplatné preventivní mamografické vyšetření má v České republice nárok každá žena od 45 let, a to jednou za dva roky. „Mamografie je v rámci screeningu nádorů prsu nejúčinnější metodou,“ konstatuje Katarína Petráková, primářka Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Přestože je rakovina prsu třetí nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění a zároveň nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u žen, 40 procent žen screening vůbec nepodstupuje. Často se tak děje proto, že se bojí škodlivých účinků záření při mamografickém vyšetření. Takové riziko je ale podle Petrákové zanedbatelné, zvláště díky vysoké úrovni dnešních mamografických přístrojů.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky je přibližně deseti procentům pacientek rakovina prsu diagnostikována před dosažením 45 let, a tedy dříve, než by vůbec měly na bezplatné mamografické vyšetření nárok. Takovým příkladem je právě i Lucie Lazecká, která onemocněla ve svých 42 letech. Právě mladší pacientky jsou nejčastěji těmi, které si na nádor přijdou samy, protože ještě nechodí na mamografii.

Léčba zhoubného nádoru prsu je kombinovaná. Po operaci, při které dojde k odstranění části prsu s nádorem, následuje mimo jiné i pooperační ozáření. To má za cíl snížit riziko dalšího vzniku nádoru. Jednou z častých otázek žen je vliv záření na srdce. „U většiny žen je v případě použití moderních urychlovačů dávka záření v oblasti srdce tak malá, že nepředstavuje žádné riziko. V případech, kde je ale srdce blízko u prsu a část záření jím prochází, lze použít ozařování v nádechu. Pomocí něj se srdce opět dostane do bezpečné vzdálenosti,“ objasňuje Pavel Šlampa, přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

V některých případech vlastní operaci předchází ještě chemoterapie. Ta má nejčastěji docílit takového zmenšení nádoru, aby bylo možné ho odstranit. To byl případ i Lucie Lazecké. „Musela jsem absolvovat šestnáct chemoterapií, než jsem vůbec mohla jít na operaci. Ty první čtyři byly nejhorší, zbylých dvanáct bylo snesitelnějších a probíhalo formou jedné chemoterapie týdně. Po operaci následovalo ještě dvacet pět ozáření,“ popisuje svou více než rok trvající léčbu Lucie Lazecká.